Průmyslové zóny za státní peníze se staví na zelené louce místo na brownfieldech
Průmyslové zóny za státní peníze se staví hlavně na zelené louce místo na brownfieldech, dřívějších průmyslových areálech či nádražích. Uvedl to na základě prověrky dotací Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).
"Ukázalo se, že ze 102 podpořených zón jich 98 vzniklo naopak na zelené louce. Od roku 2010 ministerstvo průmyslu a obchodu nepodpořilo ze státních peněz vznik žádné průmyslové zóny na brownfieldu."
Stát také podle kontrolorů nedostatečně prověřuje využití dotací. Stát vydal na podporu vzniku průmyslových zón od roku 1998 do loňska víc než 12 miliard korun.
"Ani po dvaceti letech není jasné, kolik podpora průmyslových zón skutečně přináší do státního rozpočtu. Ministerstvo průmyslu a obchodu v roce 2015 spočítalo, že přínosy z podpory mají být vyšší, než samotná rozdělená podpora až v roce 2021," dodal mluvčí NKÚ Václav Kešner.
Podle CzechInvestu byla rychlá příprava podmínkou pro příchod investorů
Například průmyslová zóna v Holešově na Kroměřížsku s rozlohou 280 hektarů byla umístěna v ochranném pásmu podzemních vod, což ztěžuje její obsazení. Ministerstvo průmyslu na ni vynaložilo 1,1 miliardy. Původně byla zóna postavena pro konkrétního investora, který se ale nakonec rozhodl ji nevyužít, a nyní je obsazena jen ze dvou procent.CzechInvest se všemi závěry NKÚ nesouhlasí, uvedla mluvčí agentury Petra Sivová:
"Rychlá příprava byla v minulosti nezbytná pro příchod zahraničního kapitálu, a rozvoji investičního prostředí v ČR. Regenerace brownfieldů je časově náročná. Z logického důvodu tedy investoři dávali přednost místům, kde mohli zahájit svoje aktivity rychleji. Protože ale těchto míst ubývá, očekáváme, že poptávka po brownfieldech poroste."
Podle Sivové ukazatele, jakými jsou například výše investic a počet nově vytvořených pracovních míst, CzechInvest podle pravidel programů od příjemců podpory sbírá. Příjemci podpory jsou však města, obce a kraje, nikoli investoři, kteří do těchto zón posléze přijdou.