Poslední adresy dalších pěti Čechoslováků připomínají tabulky v Moskvě

Gertruda Arosevová, Vladislav Petras, Antonín Urban, Ignát Petruk, Konstantin Mašek...učitelka tance, úředník, architekt, dělník a automechanik. Lidé, které spojil stejný osud. Ve třicátých letech byli popraveni v Sovětském svazu. Nově je, jako oběti sovětských represí, v Moskvě připomínají tabulky jejich "Poslední adresy."

Foto: Martin Dorazín, ČRo

Čechům a Čechoslovákům, kteří se dostali do soukolí sovětských represí, se dlouhodobě věnoval historik Mečislav Borák. Navštěvoval ruské archivy a snažil se vypátrat osudy Čechoslováků, kteří skončili v gulagu nebo byli přímo popraveni, připomíná Edita Jiráková z Ústavu pro studium totalitních režimů, který se na projektu podílí:

"On byl tím, kdo oslovil, když občanská iniciativa Poslední adresa vznikla (byla založena právě v Rusku), tuto iniciativu a podal žádost asi na pět prvních plaket. Bohužel však záhy zemřel. Jeho žádosti ale zůstaly."

O to, aby byly některé z těchto plaket umístěny, se pak zasloužil rusista Jan Machonin, který působil i v Českém centru v Moskvě.

Zatím devět

V neděli 3. června pak byly v ruském hlavním městě odhaleny další tabulky se jmény pěti lidí. Mezi jinými připomínají třeba architekta Antonína Urbana nebo učitelku tance Gertrudu Arosevovou. Právě u ní se podle Edity Jirákové zapojila i rodina popravené.

"Pro mě osobně je to asi nejsilnější z příběhů, které jsme během umisťování plaket slyšeli. Byla to žena, která se v Praze zamilovala do sovětského diplomata a odjela s ním v pětadvaceti letech do Sovětského svazu, kde porodila syna Dmitrije. Když mu byly tři roky, byla, zřejmě pro výstrahu manželovi a v rámci vlny represí proti "špionům" ze zahraničí, popravena. Bylo jí 28 let.

Foto: ČT24

Právě u této tabulky jsme nebyli jediným iniciátorem jejího umístění, ale byli jsme ve spojení s vnukem Gertrudy, také Dimitrijem. Bylo to velice dojemné, protože toho umístění se účastnil také sedmiletý Dmitrij, Gertrudin pravnuk."

Akce umisťování tabulek proběhla pod záštitou předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Radka Vondráčka a podpořilo ji i České centrum.

"Myslím, že i pro příbuzné, kteří tam s námi v neděli byli, je to velice silný signál o tom, že se hlásíme ke svým spoluobčanům, kteří tímto způsobem zemřeli na území tehdejšího Sovětského svazu," uvedla Jiráková.

Tabulek připomínajících Čechoslováky je nyní v Moskvě devět. Obětí sovětského režimu, které měly české nebo československé kořeny bylo ale mnohonásobně více.