Ostravo!

Ostrava byla a pro mnohé i stále je synonymem průmyslového města, špatného vzduchu, strašidelného Bělského lesa, kde je možné narazit na mamuta, a další podobných nepříliš vábných věcí. Pro mě byla ale už od dětství zaslíbeným městem. Do Ostravy, která letos oslavila 750 let od první písemné zmínky, se alespoň prostřednictvím písniček vypravíme v silvestrovském vysílání.

Pavel Dobeš, foto: František Tichý, ČRo

V malém okýnku nedaleko Masarykova náměstí, které se tak tehdy rozhodně nejmenovalo, se prodávaly katowické rurki. Potom přišly první fastfoodové řetězce v kraji následovány prvním velkým nákupním centrem, kde bylo k dostání oblečení, jaké jste v okresním městě rozhodně nesehnali a mohli tak po obdivných slovech kamarádek lakonicky konstatovat: to mám z Ostravy. Postupem času pak nastoupilo další lákadlo - Stodolní. Zmínit ji na silvestra je úplně na místě-právě tam mířily, a možná stále míří, v tento den davy Ostraváků i turistů.

Nohavica,Dobeš i Ostravak Ostravski

Ostrava není jen zajímavým místem k žití, ale stojí také za to, aby se o ní a lidech, kteří v ní žijí, zpívalo a psalo. Je tomu víc než deset let, kdy českou blogovou scénu ovládl Ostravak ostravski. Ostravakovymi dřysty se bavili jeho čtenáři na internetu, potom v knížkách a nakonec vznikly i rozhlasové a televizní pořady. Ostravak Ostravski zůstává stále v přísné anonymitě, a tak byl chvíli z autorství blogu podezírán i Jaromír Nohavica. Pamatuji si kolegu, který mě o tom vehementně přesvědčoval s odkazem na to, že se v deníku o Nohavicovi píše, a tak se naznačuje... Jenomže, byl z Čech, a tak nevěděl, že o Nohavicovi se v Ostravě mluví a píše skoro všude. Zdrojem zábavy, nedorozumění i inspirace je nejen nářečí, jakým se v Ostravě mluvilo a mluví, ale taky to, že pro sprosté nebo alespoň ostřejší slovo se nechodí daleko. Ve svých písničkách to někdy využíval i sice nerodilý, ale dlouholetý Ostravák Pavel Dobeš.

Do divadla nebo na Přívozskou puť

Míst, kde se pobavit, je dnes v Ostravě spousta - stačí zmínit Dolní Vítkovice, galerii výtvarného umění, Divadlo Petra Bezruče, zajít je možné na hokej nebo za historií do Dolu Michal. „Přívozské puti“ ale bude lepší se vyhnout. Nebo alespoň některým atrakcím. U této písničky se na internetu objevil komentář, který Nohavicovi vyčítal, že si námět vypůjčil od Jaroslava Haška. I kdyby to byla pravda, Ostravákům je to asi jedno. Stejně jako je jim jedno, co si kdo o nich a jejich městě myslí. I když oni by tuhle myšlenku vyjádřili mnohem kratší větou. Svou Ostravu mají zkrátka většinou fakt rádi a vy už možná víte proč.