I krajané mohou studovat na českých univerzitách

Jak má postupovat Čech, který se chce přihlásit na českou vysokou školu a přitom žije v zahraničí? Jaké podmínky musí splnit? A mají vůbec české školy zájem o zahraniční studenty, kteří chtějí studovat v češtině? Zeptali jsme se na Univerzitě Karlově, Vysoké škole báňské – Technické univerzitě v Ostravě i brněnské Masarykově univerzitě.

Foto: Nikolaj Georgiev, Pixabay, CC0 1.0 DEED

Únor bývá většinou dobou, kdy se maturanti rozhodují o dalším studiu, řada škol má jako nejzazší termín podání přihlášky právě poslední únorový den. Na české univerzity a vysoké školy se mohou přihlásit také Češi žijící v zahraničí. Školy o ně také stojí a k přijetí stačí zvládnout přijímací zkoušku v češtině, říká například mluvčí Masarykovy univerzity Tereza Fojtová:

"Masarykova univerzita má dlouhodobě zájem o studenty ze zahraničí. O ty, kteří studují v cizojazyčných i českých programech. Univerzita z tohoto pohledu v podstatě nerozlišuje, jaké má člověk např. občanství. Důležité je, jestli zvládne studium v českém studijním programu, pokud jej zvládne, tak pro něj platí stejné podmínky, jako pro české studenty."

Velmi podobné požadavky má i Univerzita Karlova, popisuje prorektorka pro studijní záležitosti Milena Králíčková:

"Občanství ani státní příslušnost opravdu nehraje roli. V našich studijních programech vyučovaných v českém jazyce je celá řada zahraničních studentů. Ani státní příslušnost, národnost apod. nehraje roli. Studovat v českém jazyce mohou všichni, kteří česky umí a udělají přijímací zkoušku a projdou přijímacím řízením. Podmínky jsou rovnocenné."

VŠB - Technická univerzita v Ostravě|Foto: Zoran Holzmann, Wikimedia Commons, CC BY-SA 2.5

Zájem mají studenti také o VŠB - Technickou univerzitu v Ostravě. Tam ale podle mluvčí Petry Halíkové nestačí jen složit zkoušky v češtině.

"Pokud někdo umí česky a studoval v zahraničí, doloží certifikát, že umí česky. V tu chvíli je pro nás stejný jako student, který studuje od začátku v češtině, a například jeho občanství vůbec neřešíme."

Nejdůležitějším pravidlem pro uchazeče tedy je obrátit se přímo na fakultu, kde by rád studoval. Zmíněný certifikát z českého jazyka nemusí například univerzita přímo vyžadovat, může ale třeba přispět ke získání většího počtu bodů v přijímacím řízení.

Uznání o rovnocennosti zahraničního vysvědčení je nutné

Slovenské vysvědčení je bráno na českých vysokých školách jako rovnocenné s českým

Samozřejmou podmínkou všech škol, vycházející ze zákona, je uznání zahraničního vysvědčení ze střední školy, kterou uchazeč absolvoval mimo ČR. Jako automaticky rovnocenné s českými doklady o vzdělání se chápou doklady slovenské.

O uznání se nyní žádá na příslušném magistrátu nebo krajském úřadě. Například pražský magistrát nabízí na svých webových stránkách přesné informace o tom, co má uchazeč doložit. Tato praxe by se ale podle Mileny Králíčkové mohla změnit, i když zájemců o studium v následujícím akademickém roce se to týkat ještě nebude.

"Osvědčení o uznání rovnocennosti středoškolského vzdělání je zcela podstatné. V současné době jej musí vydat krajský úřad nebo například magistrát, ale univerzity, jako např. Univerzita Karlova, předpokládám Masarykova univerzita apod., budou mít možnost podle novely vysokoškolského zákona, vydávat sami osvědčení o uznání rovnocennosti ve chvíli, kdy získají institucionální akreditaci. Ten proces se pak pro české studenty žijící v zahraničí zjednoduší, budou moci místo na magistrát nebo krajský úřad podávat žádost o uznání rovnocennosti přímo na univerzitu. My si od toho slibujeme zjednodušení a zefektivnění procesu."

Studenti jsou z Ukrajiny, Srbska i Německa

Na Univerzitě Karlově mají Češi ze zahraničí největší zájem o studium na 1. lékařské, pedagogické a filozofické fakultě.

"V té naší statistice se nejčastěji objevují Češi žijící toho času ve Spolkové republice Německo, ale také třeba ve Velké Británii a dalších evropských zemích, jako je Belgie, Francie, Itálie."

V českých studijních programech studují lidé ze zahraničí i na Masarykově univerzitě. A nejde jen o studenty ze Slovenska.

"Hodně lidí je z Ukrajiny, Ruska, tam se počty pohybují vysoce přes 170 a 150 studentů. Ze Srbska máme aktuálně 22 studentů, z Rumunska 2."

Krajané nemusejí studovat jenom ve víceletých studijních programech, do Česka mohou zavítat také třeba jen na semestr v rámci programu Erasmus a třeba jako na VŠB-TUO zkusit studovat alespoň na chvíli v češtině. Univerzity také často nabízejí možnost vylepšit si češtinu ve speciálních kurzech.