Z Kamerunu do Česka: doktorand zkoumá, jak může bioplyn změnit budoucnost Afriky
Do Česka přijel z Kamerunu původně studovat geologii, dnes se na České zemědělské univerzitě věnuje výzkumu bioplynu. Doktorand Gideon Gobti Ayeah věří, že právě obnovitelné zdroje energie mohou pomoci řešit některé z největších problémů afrických zemí, od nedostatku energie po zpracování odpadu.
Gideon Gobti Ayeah vyrostl ve východní části Kamerunu, jedné ze zemí rovníkové Afriky ležící u Guinejského zálivu.
„Po dokončení základní školy jsem se přestěhoval do vesnice Belo v mém rodném Severozápadním regionu Kamerunu, kde jsem pokračoval ve studiu na nižším stupni střední školy. Druhou část středoškolského studia jsem dokončil v regionální metropoli Bamendě. V osmnácti letech jsem začal studovat obor Vědy o Zemi a vesmíru, včetně geologie, na Yaoundské univerzitě v hlavním městě Kamerunu. Bakalářský titul jsem zde získal v roce 2015.“
Najít práci v oboru však nebylo jednoduché.
„Geologie mě vždy fascinovala a chtěl jsem pracovat jako inženýr v těžebním nebo ropném průmyslu. Byl jsem připraven začít pracovat, ale nedařilo se mi najít zaměstnání. V Kamerunu není snadné získat práci v soukromém sektoru. Začal jsem proto studovat magisterský program, ale nebylo to to, co jsem hledal, a po roce jsem studium ukončil. Místo toho jsem absolvoval dvouletý učitelský program na Univerzitě v Bamendě. Díky této kvalifikaci jsem získal místo učitele na střední škole, kde jsem působil tři a půl roku.“
Studium v zahraničí jako splněný sen
„Již během bakalářského studia mě lákala možnost studovat v zahraničí. Slyšel jsem různé příběhy a zkušenosti a chtěl jsem to také zažít. V roce 2021 mi kamarád řekl o možnosti studovat v České republice. O rok později jsem získal studentské vízum. Nebylo to stipendium, ale program, který jsem si financoval z vlastních úspor a později také z brigád při studiu.
„Již během bakalářského studia mě lákala možnost studovat v zahraničí. Chtěl jsem zažít něco nového a posunout se dál.“
Chtěl jsem pokračovat v geologii, ale nezískal jsem všechny potřebné informace. Nakonec jsem tak zamířil na Fakultu tropického zemědělství České zemědělské univerzity. Po dokončení magisterského studia jsem nyní ve druhém roce doktorátu, kde se specializuji na bioplyn a hodnocení potenciálu jeho produkce.“
Bioplyn může řešit nedostatek energie i problém s odpadem
Bioplyn je obnovitelný plyn, který vzniká bezkyslíkatým rozkladem organické hmoty.
„Bioplyn může být díky svému velkému potenciálu odpovědí na řadu problémů, kterým Kamerun i další africké země čelí. K jeho výrobě se obvykle využívá hnůj hospodářských zvířat nebo zbytky ze zemědělské produkce a představuje významný zdroj obnovitelné energie. Používá se při vaření, k výrobě elektřiny a po další úpravě také jako palivo pro dopravní prostředky. Kromě své důležité role v cirkulární ekonomice přispívá i ke snižování emisí skleníkových plynů, a tím ke zmírňování dopadů globálního oteplování,“ vysvětluje Gideon.
Ve svém doktorském výzkumu se zaměřuje na potenciál produkce bioplynu v oblasti Buea na jihozápadě Kamerunu.
„Pomocí geografických informačních systémů (GIS) hodnotím potenciál výroby bioplynu, zejména z hnoje, zbytků zemědělské výroby a potravinového odpadu z restaurací a hotelů. Důležitou roli hrají také socioekonomické faktory, legislativa, silniční síť, dostupné technologie nebo přístup k vodě. Cílem mého výzkumu je identifikovat lokality, které jsou pro produkci bioplynu nejvhodnější, a navrhnout možné scénáře jeho využití.
„Bioplyn může být odpovědí na řadu problémů, kterým Kamerun i další africké země čelí.“
Doufám, že díky grantům nebo spolupráci s dalšími institucemi vzniknou projekty, které umožní moje poznatky uvést do praxe. Mohly by tak přispět k řešení problémů souvisejících s nedostatkem energie, nakládáním s odpady a jejich negativními dopady na životní prostředí.“
Doktorské studium plánuje dokončit během tří let.
„Mým plánem je vrátit se domů do Kamerunu. Chtěl bych pracovat v oblasti mezinárodního rozvoje. Uvidíme, jaké příležitosti se po dokončení doktorátu naskytnou, ať už v Kamerunu, nebo v jiných afrických zemích. Jak se říká, doma je doma.
Pokud bych chtěl zůstat v Česku, znamenalo by to nutnost naučit se česky, protože zatím mluvím česky jen velmi málo. Studuji totiž v angličtině. Kromě své rodné řeči kom plynule hovořím anglicky a francouzsky, což jsou dva oficiální jazyky Kamerunu.“
V Česku oceňuje dopravu, chybí mu ale domácí kuchyně
„Život v Česku je fajn. Zatím se mi daří dosahovat cílů, kvůli kterým jsem sem přijel. Je tu kvalitní infrastruktura, vyspělé technologie a veřejná doprava funguje skvěle. Lidé jsou také velmi srdeční,“ popisuje svou zkušenost Gideon.
Po krátkém zamyšlení však dodává:
„Mimo Prahu je komunikace kvůli mé neznalosti češtiny složitější. A také mi chybí naše tradiční kamerunské jídlo, především fufu.“ (Pozn. redakce: Fufu je tradiční pokrm rozšířený v mnoha afrických zemích. Připomíná hustou kaši a podává se s různými omáčkami, masem nebo zeleninou.)
„Fufu se připravuje z kasavy, cocoyamů nebo kukuřice. Často také jíme zelené banány určené k vaření. V Česku nejčastěji jím rýži a omáčky, občas si v africkém obchodě koupím mouku na přípravu fufu. České jídlo mi chutná, všechno je ale velmi měkce uvařené. V Kamerunu máme rádi, když je jídlo pevnější a je potřeba ho pořádně žvýkat, ať už jde o kasavu, cocoyamy nebo banány,“ usmívá se.
Rozdíly vnímá také v každodenních mezilidských vztazích.
„Sociální život doma v Africe je jiný. Je mnohem snazší dát se do řeči s někým, koho neznáte. V Česku je nejprve potřeba vytvořit si určitý vztah. Náhodné rozhovory s cizími lidmi na ulici tu nejsou příliš běžné.“
Gideon pochází z etnika Kom.
„Náš národ je známý svou tradiční kulturou, včetně ikonického oděvu toghu nebo tradičních duchovních praktik a rituálů označovaných jako juju. Lidé jsou pracovití a většina z nich se živí zemědělstvím.
Moje rodina má trochu jiné zázemí. Otec pracoval pro mezinárodní neziskové organizace a maminka je učitelkou na základní škole. Za rodiči a sourozenci se snažím z Česka jezdit alespoň jednou ročně.“
Na závěr rozhovoru se ptám, čím je Kamerun ve světě známý.
„Nejvíce lidí si Kamerun spojí s fotbalem. Málokdo ale ví, že máme jednoho z nejdéle vládnoucích prezidentů současnosti. Zajímavostí je také jedinečný bílý med z oblasti Oku nebo ohrožený Turako Bannermanův, jeden z endemických druhů ptáků žijících v horách kolem Bamendy, odkud pocházím.
Kamerunu se často říká ‚Afrika v malém‘, protože na relativně malém území nabízí mimořádnou geografickou i kulturní rozmanitost. Zemi však zároveň dlouhodobě poznamenává společensko-politický konflikt, který zasáhl anglicky mluvící regiony a přinesl jejich obyvatelům značné utrpení,“ uzavírá Gideon.
Související
-
Afričané s českým diplomem
Příběhy Afričanů, kteří studovali v Československu/Česku a po návratu se úspěšně prosadili ve svých profesích. Jak jim zkušenost z pobytu u nás změnila život?
-
Češky v Africe
Jak se žije ženám s českými kořeny v Africe, co je nejvíc překvapilo, co jim chybí a co naopak v původní vlasti mít nemohou, se dozvíte v naší sérii rozhovorů.
-
Češky v Asii
V sérii rozhovorů se dozvíte, jak se žije ženám s českými kořeny v Asii, co je nejvíc překvapilo, co jim chybí a co naopak v původní vlasti mít nemohou.








