Na Dolském mlýně bojoval král Miroslav se zbrojnoši

Pamatujete, jak ve mlýně bojoval král Miroslav se zbrojnoši? Exteriéry Pyšné princezny se točily mimo jiné v Dolském mlýně v Českém Švýcarsku. Je to jeden z nejstarších zachovaných vodních mlýnů. Píše se o něm už v roce 1515.

Dolský mlýn, foto: Zdeňka Kuchyňová

Zřejmě ale vznikl ještě dřív, v poslední třetině 14. století. Tehdy se kolonizovala zdejší krajina, které vládl rod Michalovců. Na konci 17. století koupil mlýn Johann Christof Pohl. Zajímavá byla i kupní smlouva, která mimo jiné uváděla, že je mlynář povinen zpeněžovat panské obilí za takovou cenu, jaká mu byla určena a v žádném případě se nesmí pod hrozbou trestu opovážit mít z prodeje jakýkoliv prospěch. V majetku rodiny Pohlů zůstal mlýn s malou výjimkou až do konfiskace roku 1946, uvedla Dana Štefáčková:

Foto: Zdeňka Kuchyňová

"Dokonce tady končily první lodičky, tak zvaná Ferdinandova soutěska, která se splavovala ze Srbské Kamenice. Sem přijížděli návštěvníci na lodičkách a vystupovali právě tady ve mlýně, kde byla už od roku 1923 restaurace. Do roku 1930 se tady mlela mouka, a to už od 16. století. Lidé sem sváželi obilí z celého okolí, z Vysoké Lípy, z Jetřichovic, z Kamenické Stráně. Mlýn byl na samotě, takže tady bojovali s různými přepadeními, proto jsou tady ty mříže. Sami jste viděli, jaký kus jsme šli přírodou, přesto tady mlýn fungoval. Měl několik hospodářských budov. Byla tady pekárnička, palírna, hospodářská stavení. Mlýn měl dvě velká mlýnská kola, která byla funkční do roku 1945."

Pyšná princezna

Celá budova mlýna je vystavěna z kamene. Obilí se sem vozilo lesem na koňských povozech. Když se tu ještě mlelo, čekali zákazníci na mouku v tzv. šalandě. Byla to útulná místnost v přízemí s dřevěným stropem a vyhřívaná pecí. Po válce přišel odsun německého obyvatelstva a mlýn se zakonzervoval. V roce 1951 se tu točila už vzpomínaná slavná pohádka Pyšná princezna.

"Je tu záběr, jak přijíždí král Miroslav s Krasomilou a utíkají před zbrojnoši. Schovají se ve mlýně a odehrává se bitva těch zbrojnošů s králem Miroslavem. Bitva se už odehrává v jiných interiérech, ale záběry exteriérů jsou použity tady z Dolského mlýna. Točila se tu i nejnovější pohádka Peklo s princeznou, Mádl a spol. Čertíci tu seděli na kolech. Filmaři tu dokonce krásná dřevěná kola nechali, ale byly velké povodně a všechno to šlo pryč. Točila se tu ještě řada dalších pohádek, ale méně známých jako třeba Ztracený princ. Na Jetřichovicku se točilo i hodně starých prvorepublikových filmů."

Dolský mlýn, foto: Zdeňka Kuchyňová

Dnes je z mlýna zřícenina. V polovině 50. let totiž částečně vyhořel. Jeho okolí je krásné, je tu řada turistických stezek, ale na lodičkách se sem už nedostanete. Mlýn pustnul, ale v 90. letech se přece jen blýsklo na lepší časy.

"Od konce 90. let se o mlýn stará Správa národního parku, Natálie Belisová a občanská sdružení. Dělají se tu brigády, firmy sem jezdí na teambuildingy. Určitě se neplánuje obnova nějaké restaurace, maximálně se na to dají krovy. Spíš se mlýn zachová jako zřícenina, jako historický objekt. Tím, že mlýn stojí v první zóně národního parku, tak ho chce Správa národního parku udržovat a zakonzervovat jako ukázku architektury a turistický cíl. Je to hodně navštěvované, i když dneska je tu málo lidí, ale přijdou sem stovky lidí za den. Dneska jsou lodičky jenom na spodním toku Kamenice ve Hřensku."

Foto: Zdeňka Kuchyňová

Už vzpomínaná říčka Kamenice slouží i pro vypouštění plůdků lososa. Vypouští se každé jaro a podzim právě tady u Dolského mlýna, uvedla Dana Štefáčková.

"Vysazují se jich stovky tisíc. Rybáři přivezou pytle s vodou, v tom jsou plůdky, přeleje se to do kýblů, my dostaneme holínky, naběračky a běháme po řece. Strašně moc lososů zahyne. Tady žije jen několik desítek dospělých jedinců. Losos putuje do Labe a z Labe potom do moře. Vrací se po dvou letech, aby se tady vytřel, měl mladé a zemřel. Losos se vrací na stejné místo a pozná to podle chemického složení vody."