Čeští exportéři mají mít od října k dispozici nové klientské centrum, kde od státu získají informace i služby pro své exportní či investiční plány. Na nové spolupráci v oblasti ekonomické diplomacie se ve čtvrtek dohodli ministři zahraničí a průmyslu a obchodu. Pro podporu exportu by pak měla v zahraničí fungovat jednotná síť, která spojí ekonomické činnosti zastupitelských úřadů a zahraničních kanceláří CzechTrade.
Čeští exportéři mají mít od října k dispozici nové klientské centrum, kde od státu získají informace i služby pro své exportní či investiční plány. Na nové spolupráci v oblasti ekonomické diplomacie se ve čtvrtek dohodli ministři zahraničí a průmyslu a obchodu. Pro podporu exportu by pak měla v zahraničí fungovat jednotná síť, která spojí ekonomické činnosti zastupitelských úřadů a zahraničních kanceláří CzechTrade. "Chtěli bychom s MPO vytvořit v ČR jedno místo, kde se firmy dostanou ke službám státu v zahraničí. Fungovat by mělo od 1. října," uvedl ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD). Podle ministra Mládka vznikne také nový katalog služeb poskytovaných státem exportérům. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) už dříve uvedl, že Česko potřebuje integrovanou zahraniční diplomacii a integrovanou podporu exportérů, při níž nebude docházet ke kompetenčním sporům ministerstev.
Ilustrační foto: Olga Haladová / Český rozhlas
Zahraniční mise české armády stály loni zhruba 1,25 miliardy korun. Výdaje byly asi o 300 milionů nižší než v předchozím roce. Nejdražší je dlouhodobě působení vojáků v Afghánistánu. Afghánská mise měla loni stát přibližně 1,33 miliardy, potom se rozpočet snížil na 1,2 miliardy. Skutečná cena činila 1,1 miliardy korun. Dalších asi 27 milionů loni stála ochrana českého zastupitelského úřadu v Kábulu. Druhým nejnákladnějším kontingentem byla mise v africkém Mali, která začala loni v dubnu. Náklady činily 49,7 milionu korun. Více než 36,6 milionu korun armáda zaplatila za přípravu vojáků a techniky pro zahraničí mise. Schválený rozpočet předpokládal náklady asi 211 milionů.
Jaderná elektrárna Dukovany, foto: Michal Malý / Český rozhlas
Prezident Miloš Zeman plně podporuje rozšíření kapacity jaderné elektrárny v Dukovanech. Zeman to řekl při zahájení návštěvy Kraje Vysočina. Stavbu nového bloku dukovanské elektrárny v úterý podpořilo krajské zastupitelstvo Vysočiny, podle kterého je elektrárna významným zaměstnavatelem a má vliv i na vzdělanost a celkovou životní úroveň regionu.
Foto: Filip Jandourek / Český rozhlas
Energetická společnost ČEZ uzavřela s Albánií, která loni firmě odebrala licenci, dohodu o narovnání. ČEZ podle ní získá zpět do roku 2018 v ročních splátkách 100 milionů eur (asi 2,75 miliardy Kč), tedy částku zhruba odpovídající počáteční investici do nákupu albánské distribuční společnosti CEZ Shpërndarje. Součástí dohody jsou i podmínky ukončení sporu před mezinárodním arbitrážním soudem. ČTK o tom informovala mluvčí společnosti ČEZ Barbora Půlpánová. Dohoda je podmíněna splněním několika podmínek, jako jsou vystavení bankovní garance, schválení albánskou vládou a ratifikace albánským parlamentem. Dohodu také musí schválit statutární orgány ČEZ. ČEZ Albánii podle mluvčí nic platit nebude.
Foto: archiv společnosti Nexen Tire
Česká vláda uzavřela smlouvu o investici s jihokorejským výrobcem pneumatik Nexen. Firma do výstavby továrny v zóně Triangle na Žatecku investuje 829 milionů eur (22,8 miliardy korun), uvedl CzechInvest. Vyjednávání trvala 13 měsíců, Česko uspělo v boji o investici s Polskem. Zahájení výroby v novém závodě plánuje firma za čtyři roky. Továrna by mohla dát práci zhruba tisícovce lidí, což by mohlo snížit míru nezaměstnanosti v Ústeckém kraji zhruba o 0,3 procentního bodu. Investice Nexenu na Žatecku by mohla podle Asociace exportérů vytvořit dalších šest až deset tisíc pracovních míst v návazných dodavatelských firmách. V samotné firmě by mohlo časem vzniknout až 2300 míst.
Budova České národní banky v Praze, foto: Štěpánka Budková / Český rozhlas - Radio Praha
Bankovní rada České národní banky opět rozhodla ponechat úrokové sazby na historických minimech a pokračovat v režimu devizových intervencí s cílem udržet kurz poblíž 27 Kč/EUR. Úrokové sazby drží centrální banka na historicky nejnižší úrovni již přes rok a půl. Základní úroková sazba tak činí 0,05 procenta. K devizovým intervencím kvůli hrozbě deflace přistoupila rada loni v listopadu.
Ilustrační foto: Filip Jandourek / Český rozhlas
Nemocnice dostanou v půli července od zdravotních pojišťoven náhradu za zrušené stokorunové poplatky, a to v jedné platbě za sedm měsíců a pak až do konce roku platbu za daný měsíc, uvedla na Žofínském fóru k ekonomické stabilizaci resortu Helena Rögnerová z ministerstva zdravotnictví.
Ilustrační foto: Archiv Českého rozhlasu - Radia Praha
Stát vydal loni na podporu romských studentů na středních a vyšších odborných školách 5,61 milionu korun. Mladým lidem z chudších rodin přispěl hlavně na cestovné, stravu a školní pomůcky. Proti roku 2012 suma výrazně poklesla, tehdy činila 7,98 milionu. Vyplývá to z výročních zpráv o situaci národnostních menšin v Česku. Podle skupiny romských expertů, kteří se zaměřují na problematiku čerpání evropských peněz, by Česko v příštích letech finance z EU mělo použít i na vybudování "romské elity". Podle vládní zprávy o situaci romské menšiny je podíl Romů se středoškolským vzděláním mnohem nižší než podíl středoškoláků mezi ostatními obyvateli.
Ilustrační foto: Evropská komise
Cizinci mohou jednodušeji získat povolení k práci v České republice. Místo dvou dokumentů jim bude nyní stačit jedna kartička. ČTK to sdělila mluvčí Úřadu práce ČR Kateřina Beránková. Zjednodušení přinesly úpravy zákonů o pobytu cizinců a o zaměstnanosti. Doposud museli cizinci, kromě občanů Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska, v případě zájmu o práci v České republice nejdříve získat povolení k zaměstnání od příslušného krajského úřadu práce. Až poté mohli dostat vízum k pobytu nad 90 dnů, které vydává ministerstvo vnitra. Nyní už vnitro vydává jen plastovou zaměstnaneckou kartu. Letos stát očekává celkem 30.000 žádostí o kartu, z toho dvě třetiny tvoří žádosti o prodloužení současných povolení.
Stále více firem na českém trhu zjišťuje, že chtějí-li dál růst, musí se poohlížet v jiných oborech. Podle průzkumu, který provedla poradenská společnost PwC ČR mezi generálními řediteli významných firem působících v tuzemsku, čtvrtina z nich letos hodlá do nového odvětví vstoupit, případně do něj právě vstupuje. Zejména společnostem, které mají rozsáhlé portfolio maloobchodních zákazníků, se přímo nabízí myšlenka, zda by pro své zákazníky nemohly dělat i něco jiného, nabídnout jim více či méně související výrobek nebo službu. Příležitosti na trhu nalezly ale i specializované výrobní podniky, které mají volné produkční kapacity. Místo toho, aby prodaly volné haly nebo stroje, pro které nemají využití v rámci svého výrobního programu, zjistily, že své zkušenosti zdroje mohou uplatnit v příbuzném, ale třeba i úplně odlišném odvětví ekonomiky, vyplývá z průzkumu PwC.
