Praha má nový Puškinův pomník, kolem jeho odhalení ale byly spory
6. června byla na Puškinově náměstí v Praze 6 odhalena busta ruského básníka Alexandra Sergejeviče Puškina. Stalo se tak v den 215. výročí jeho narození. Iniciátorem pomníku byli čeští rusisté, kteří o jeho vznik usilovali už dvacet let. Přesto jeho odhalení vyvolalo kontroverze. Odpůrci pomníku mimo jiné namítali, že Puškin nemá žádný vztah k Praze nebo že projevy ruských představitelů, kteří na slavnostním odhalení vystoupili, se nikdo nenamáhal přeložit do češtiny. Výhrady zazněly i k tomu, že vznik pomníku spolufinancoval ruský podnikatel s vazbami na Gazprom. Předseda České asociace rusistů Jiří Klapka některé z těchto výhrad vyvrací:
"Tato iniciativa v podstatě začala už před více než dvaceti lety. Jak je všeobecně známo, Puškin byl u nás překládán už od poloviny 19. století. A když se objevil první překlad Václava Čeňka Bendla, byl to takový zázrak, že mladí kluci začali psát poezii! Dokonce ve Švejkovi je citát z Evžena Oněgina a jeho strýčkovi. A u nás existuje už téměř padesát let soutěž Puškinův památník. Před dvaceti lety jsme si řekli, že by bylo dobré, kdyby i v Praze na Puškinově náměstí byl Puškinův památník."
Tím jsme víceméně odbourali jednu z výtek, kterou měli odpůrci tohoto pomníku, a to, jaký je vlastně vztah A. S. Puškina k Česku. Má ale nějaký vztah přímo k tomu místu, byť se jmenuje Puškinovo náměstí?
"Ne, to bychom chtěli příliš mnoho. Puškin samozřejmě v Čechách nikdy nebyl. Nicméně jeho verše překládali naši přední básníci a zhudebňovali je i skladatelé. První česká opera byla inspirovaná Puškinovou Bachčisarajskou fontánou, Dvořák psal Dimitrije na motivy Borise Godunova. A takto bych mohl pokračovat ještě dlouho."
"Možná byste byla překvapená!"
Vraťme se ještě k jeho pomníku. Tam se jednalo i o to, kdo byl jeho iniciátorem a kdo ho financoval. Jak to tedy je?
"Byli to tedy čeští rusisté už před dvaceti lety. To jsou učitelé, vědci i sympatizanti, lidé, kteří mají rádi ruskou literaturu a ruskou kulturu. Nebylo za celou dobu možné, aby mezi sebou sami sebrali prostředky na pomník. Obrátili jsme se proto na ruské podnikatele. A věřte mi, není to zrovna lehká cesta. Ruští podnikatelé se neperou o to, kdo nám pomůže. Společnost Vemex a Vladimír Ermakov, který nás podporuje, je světlá výjimka."
Vznik tohoto pomníku zafinancovala i Rusko - česká smíšená obchodní komora...
"Ano, v jejím čele stojí pan Ermakov."
Další výhrada se týkala toho, že tam vystoupila celá řada hostů, kteří mluvili pouze rusky. A Praha nezajistila tlumočení do češtiny, přestože to bylo na veřejném prostranství a byli tam i Češi. Jak byste argumentoval v tomto případě?
Myslíte, že všichni účastníci vaší soutěže mluví tak dobře rusky, aby nepotřebovali překlad veřejného projevu?
"To si netroufám tvrdit, já jsem to ale upřímně řečeno nezaznamenal."
Nicméně Puškinův pomník dnes v Praze stojí. Možná bychom to ale mohli zasadit do aktuálních souvislostí. Řekněme, že teď možná nebyla nejlepší doba pro odhalení takového pomníku, byť Puškinova. Přece jenom dnešní nálady v české společnosti zrovna nepřejí tomu, co přichází z Ruska. Důvodem je samozřejmě ukrajinská krize. Jak se s tím podle vás Češi vyrovnávají? Pohybujete se mezi rusisty, jaké jsou jejich postoje?
"Já myslím, že úplně normální. Oddělují zrno od plev. Kultura zůstává kulturou, je nadčasová. Stejně jako Alexander Sergejevič Puškin, který jistě v roce 1799 o ukrajinské krizi nic netušil. Stejně jako my před dvěma lety, kdy jsme naplánovali, že naše přehlídka proběhne právě při 215. výročí jeho narození."
Vraťme se k Puškinovu památníku, o kterém jste se už zmínil. Má téměř neuvěřitelnou historii, existuje už skoro padesát let. Jak se vám ve všech těch turbulentních dobách, kdy se tu opakovaně odmítalo vše, co je ruské, podařilo udržet soutěž v ruštině?
Já si samozřejmě pamatuji časy, kdy ruština byla ve škole povinná, tudíž účast v Puškinově památníku mohla být téměř masová. Jak je to ale dnes? Učí se děti ve školách rusky?
"Čím dál tím víc. A je to lepší, protože jejich zájem je opravdový a není způsoben ničím jiným, žádnými postranními důvody. Jen tím, že se jim ruština líbí."
Když říkáte, že zájem je čím dál větší, máte nějaká tvrdá čísla? Kolik procent českých dětí se ve škole učí rusky?
"Čísla si nepamatuji, ale v celostátní přehlídce byly téměř tři stovky vítězů z krajských kol."
Přiznám se, že mi tu hodně chybí překlady současné ruské prózy a poezie. Mám pocit, že se téměř nevydává. Z čeho tedy účastníci soutěže čerpají? Recitují stále Dopis Oněginovi?
O jaký zpěvník jde?
"Je to zpěvník písní, rozdělený na lidové, zlidovělé, městský folklor, cikánské, židovské, kozácké, vězeňské, válečné, romance, písně na slova básníků a konečně populární hudba 20. století. Něco takového u nás ještě nebylo. Zpěvník je s kytarovými značkami, notami, komentáři a ohlédnutím za historií česko-ruských vztahů v průběhu dvou století. Podobný zpěvník vydal naposledy Ludvík Kuba v roce 1888, ten měl sto dvacet písní. Od té doby ale v podobném rozsahu nevyšlo nic."
A máte za to, že písničky z tohoto zpěvníku bude někdo zpívat u táboráku?
"Jsem o tom přesvědčen. Máme tam třeba písničku Máňa a spoustu dalších písní z repertoáru známých zpěváků, písně bardů Vysockého a Okudžavy. Některé jsou i přeložené, takže jsem o tom přesvědčen."
