Otto Habsburg: Tlak na zrušení dekretů musí trvat i po rozšíření

Benešovy dekrety nepředstavují překážku pro vstup České republiky do Evropské unie, některé z nich jsou ale v rozporu se základními hodnotami společenství, a proto by se mělo na Praze vytrvale požadovat, aby je odstranila, myslí si potomek posledního rakousko-uherského císaře Otto Habsburg. Uvedl to v rozhovoru pro rakouský list Oberösterreichische Nachrichten. Člen bavorské Křesťanskosociální unie (CSU) má dojem, že mladší generace Čechů je k problému mnohem otevřenější než její předchůdci.

Pojem Benešovy dekrety se užívá pro soubor právních norem, které byly vydávány v letech 1940-1945 československým prezidentem Edvardem Benešem. Představitelé vysídleneckých organizací v Německu a Rakousku napadají zejména dekrety týkající se postavení německé a maďarské menšiny, a to především dekrety o konfiskaci majetku a dekret o úpravě státního občanství. Ten až na výjimky zbavil československého občanství ty, kteří v minulosti dobrovolně převzali německé nebo maďarské občanství. V dekretech samých však odsun Němců zakotven nebyl, o jeho uskutečnění rozhodly vítězné mocnosti na konferenci v Postupimi v srpnu 1945 s ohledem na roli, kterou německá menšina sehrála při okupaci Československa.