Lisabonská smlouva jako příběh s napětím

Příběh Lisabonské smlouvy se stále komplikuje. Zatímco švédské předsednictví hledá shodu s českým prezidentem na formulaci výjimky z Charty práv Evropské unie, Bratislava podmiňuje souhlas s výjimkou pro Prahu stejným ústupkem Slovensku, což se ale zase nelíbí Budapešti.

Prezident Václav Klaus

Prezident Václav Klaus podmínil svůj podpis pod Lisabonskou smlouvou udělením výjimky z Charty práv Evropské unie pro Českou republiku. A to kvůli jeho obavě ze zpochybnění Benešových dekretů. Protože takovou výjimku si už z jiných důvodů předem vyjednaly Velká Británie a Polsko, švédské předsednictví navrhlo prostě rozšířit o název České republiky větu o oněch výjimkách. Ministři zahraničí Evropské unie se v pondělí shodli, že však chtějí od Klause záruky jeho podpisu, pokud sedmadvacítka jeho požadavku vyhoví.

"Když ústavní soud smlouvu schválí, tak budeme chtít, aby ji pan Klaus podepsal. Na to, abychom udělali jakýkoli ústupek, musíme mít garance, že podepíše," uvedla ještě před úterním jednáním českého ústavního soudu švédská ministryně pro evropské záležitosti Cecilia Malmströmová.

Evropská unie ale může vyjít vstříc prezidentu Klausovi pouze při shodě všech členských států. A problémem by mohl být slovenský požadavek, že Bratislava bude souhlasit, jen pokud bude mít stejnou právní ochranu pro své občany ve věci Benešových dekretů jako Česko. Jakékoliv ústupky Praze ale nesmí zmínit Benešovy dekrety, kontroval zase maďarský ministr zahraničí.

Hrozbu nových požadavků Bratislavy a veta ze strany Budapešti se snažil odvrátit český ministr pro evropské záležitosti Štefan Füle: "Ujistili jsme minimálně dvě delegace, že v tom našem návrhu se nebudeme odvolávat na žádnou konkrétní část naší legislativy." Později výslovně upřesnil, že ve výjimce pro Česko prostě nebudou přímo zmíněny Benešovy dekrety.

Foto: Evropská komise

Nicméně ve chvíli, kdy už Lisabonskou smlouvu ratifikovalo šestadvacet ze sedmadvaceti zemí unie, se objevil český požadavek, následovaný slovenským a doprovázený hrozbou maďarského veta, což s napětím sledoval zbytek unie. Analytik Asociace pro mezinárodní otázky Vít Dostál ale neočekává, že by to další integraci vážněji narušilo:

"Nějaký zásadní rozkladný potenciál pro celou Evropu v tom není. Je to nevhodné, nepříjemné pro Českou republiku a jde to proti zájmům České republiky a možnostem dlouhodobé spolupráce," ale konečný podpis by to vše mohl podle Dostála uhladit: "Všichni ti aktéři, kteří do těch jednání byli zainteresováni, si chtějí konečně oddechnout a chtějí říct – máme to za sebou a můžeme se teď věnovat těm skutečným věcem. Že by raději projednávali otázky, jako hospodářskou krizi, energetickou bezpečnost..."

To vše zaznělo ještě před jednáním ústavního soudu (nebo v jeho průběhu), nevěda, jak dopadne. Premiér Jan Fischer byl ale připraven na jakýkoliv výrok: "Samozřejmě je to výrok nejvyšší soudní ústavní instituce a budeme se s ním muset umět vyrovnat."