Slovensko nepodpoří výjimku jen pro Česko

Slovenský premiér Robert Fico, foto: ČTK

Slovensko podle ministra zahraničních věcí Miroslava Lajčáka nepodpoří výjimku, kterou podmínil podpis Lisabonské smlouvy o reformě Evropské unie český prezident Václav Klaus, pokud tato výjimka nebude platit i pro Bratislavu. Slovenský premiér Robert Fico prohlásil, že o tom budou uvažovat v případě, že Česko svůj požadavek prosadí. Nehrozí nebezpečí, že i další státy přijdou se svými podmínkami? Neoslabuje to šance na přijetí podmínky Václav Klause?

Slovenský premiér Robert Fico,  foto: ČTK
Případnou výjimku by přitom muselo schválit všech 27 států unie. Slovenská žádost by byla závislá na formulaci české výjimky, uvedl premiér Fico v České televizi:

"Ak táto formulácia však bude znamenať, že Česká republika ako keby dostala výnimku a že v žiadnom prípade sa Lisabonská zmluva nemôže vzťahovať na Benešové dekréty, tak potom aj Slovenská republika sa bude musieť k tejto téme postaviť podstatne aktívnejšie. Ak to bude len nejaká deklarácia politického charakteru prijatá ne pôde Európskej rady, ktorá bude niečo hovoriť o vzťahu Charty ľudských práv k ľudským právam alebo k nejakým iným dokumentom. Veľmi záleži od toho, aká bude formulácia, ale nenecháme Slovensko v neistote."

Prezident Václav Klaus | Foto: Radio Prague International
Připomenu, že podle prezidenta Václava Klause by Listina základních práv Evropské unie mohla Benešovy dekrety prolomit a otevřít cestu k majetkovým nárokům sudetských Němců. Jak v televizi Markíza zdůraznil šéf slovenské diplomacie Miroslav Lajčák, pro Slovensko musí platit stejná pravidla jako pro Česko, protože Benešovy dekrety se týkají obou zemí:

"Pokiaľ by Česká republika mala dostať nejaké dodatočné právne záruky, nad rámec tých, ktoré sú obsiahnuté v Lisabonskej zmluve, tak pochopiteľne zodpovedná politika naša je, že musíme žiadať tu istú úroveň právnej ochrany, ako ju má Česká republika."

Podle předsedy ČSSD Jiřího Paroubka se zatím nedá říct, jestli by pak podobné dodatky nechtěly i další státy:

"To se uvidí, myslím, že nelze předbíhat a nelze anticipovat vývoj v ostatních členských státech. Pokud to bude omezeno jenom na Českou republiku a Slovenskou republiku, tak se domnívám, že celá věc může poměrně hladce proběhnout."

Slovenský parlament Lisabonskou smlouvu schválil loni. Případná slovenská žádost o stejnou výjimku, jaké se domáhá prezident Václav Klaus, by podle politologa Jiřího Pehe snížila šanci na její přijetí:

Oblasti dnešní ČR osídlené před rokem 1945 sudetskými Němci
"Já se obávám, že pokud by se Slovensko připojilo k českému požadavku na výjimku z Charty základních práv Evropské unie, tak to může samozřejmě snížit šance na přijetí té výjimky, která má zabránit údajně majetkovým nárokům sudetských Němců, a to proto, že v takovém případě se do té rovnice vtahuje navíc ještě Maďarsko. To znamená, že Česká republika, aby tu výjimku dostala, by musela přesvědčit především Rakousko a Německo, protože to může být určitý vnitropolitický problém. Myslím si, že ostatní evropské země by s tím tak velký problém neměly, ale v okamžiku, kdy se stane součástí této rovnice i Slovensko, tak už jenom vzhledem k velmi špatným slovensko-maďarským vztahům se věci mohou značně komplikovat."

Zhoršování vztahů uvnitř Evropské unie a dalšího nárůstu počtu výjimek se obává i politolog Bohumil Doležal:

"Pokud by to mělo ještě nějak dál eskalovat, tak by se ze základní unijní listiny stal jakýsi trhací kalendář, a jenom malá část Evropy by ji respektovala. Čím dál na východ, tím méně by byla respektovaná. To mi připadá trochu divné a zdá se mi, že s tím bude jakýsi problém v Bruselu."