Z čeho má prezident obavy?

Václav Klaus, foto: ČTK
0:00
/
0:00

To co český prezident Václav Klaus naznačoval už několik měsíců, se, definitivně stalo skutečností. Poté, co ratifikační listinu k Lisabonské smlouvě o reformě Evropské unie v sobotu podepsal i polský prezident, chybí k platnosti smlouvy už jen český souhlas.

Prezident Václav Klaus, foto: ČTK
Řešení je zčásti v rukou ústavního soudu, který se v té souvislosti zabývá dalším podáním skupiny senátorů. Ani pokud by však ústavní soudci neshledali Lisabonskou smlouvu nijak odporující českému ústavnímu řádu, nebude to Klausovi stačit, aby k ní připojil i svůj podpis. Prezident požaduje dodatek, který by České republice umožnil trvalou výjimkou z Listiny základních práv Evropské unie. Obává se totiž, že Listina by mohla prolomit Benešovy dekrety.

A garancí proti tomu podle prezidentova tajemníka Ladislava Jakla nemůže být pouhá politická deklarace: "Politické proklamace prostě nezabrání nějakým osobám, aby se domáhaly majetku, aby se domáhaly nějaké kompenzace údajných diskriminací u zahraničních soudů. Prostě nezabrání, že někdo politicky řekne - my myslíme, že by se to takhle nemělo dělat. No na to se každý, kdo bude chtít nějaký majetek, může vykašlat a půjde si dál za svými zájmy. Čili je třeba, aby se přijal dokument, který bude mít právní vymahatelnost."

Polský prezident podepisuje Lisabonskou smlouvu, foto: ČTK
To je ale oříšek, protože jakákoliv změna Lisabonské smlouvy nebo právně závazný dodatek k ní by vyvolaly nutnost nového ratifikačního procesu ve všech sedmadvaceti zemích unie, což je pro téměř všechny zúčastněné naprosto nepřijatelné. Prezident tedy podle svých slov čeká, zda mu partneři v Evropské unii nabídnou nějaké invenční řešení. A podle senátora za ODS Alexandra Vondry je Klaus vůči nim v poměrně výhodné pozici: "Všichni ostatní už si přejí, aby ta smlouva vstoupila v platnost, protože investovali do toho nesmírný politický kapitál, tak samozřejmě bych řekl, ten vyjednávací potenciál je tu o něco vyšší."

Zatím ale prezident sklízí kritiku svých odpůrců. V politické rovině mu například lidovci vyčítají, že s takovým požadavkem přišel Klaus až nyní. "Prezident republiky sám vyjednává smlouvu, takže mohl kdykoliv případně převzít iniciativu a tu smlouvu vyjednat sám, nebo dát mandát přesně písemným způsobem. To se nikdy nestalo," uvedl předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda.

Foto: Evropská komise
A generální sekretář Ústavního soudu Tomáš Langášek posunul věc do právní roviny: "Listina základních práv EU byla už vloni předmětem posuzování ústavního soudu. Ústavní soud neshledal žádný problém v Listině základních práv EU a rozhodl o tom, že je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. On ji považoval za přínos."

Langášek proto neví, o jaké analýzy prezident opírá své obavy. A zapravdu mu dává také odborník na ústavní právo Jan Kudrna, který považuje za vyloučené, aby Evropský soudní dvůr přezkoumával už platná rozhodnutí českých soudů, jak se obává Václav Klaus. Kudrna zdůrazňuje: "Retroaktivita je nepřípustná. To by pan prezident rovnou mohl říct, že například na základě Lisabonské smlouvy my zase budeme moci požadovat nějaké restituce, které vztáhneme k době například po Bílé hoře anebo půjdeme kdovíjak dál. Toto jsou již hotové záležitosti, do těch Lisabonská smlouva nezasahuje."