Vyjednání české výjimky v Bruselu některým domácím politikům nevoní

Jan Fischer, foto: ČTK

Vyjednávání o výjimce pro ČR z Charty lidských práv EU plus hledání stanoviska před kodaňskou konferencí o klimatu. To byla hlavní témata, na která zaostřil summit EU v Bruselu. Česká delegace z něj odjížděla spokojená, neboť výjimku, kterou prezident Václav Klaus podmiňoval svůj podpis pod lisabonskou smlouvou, nakonec po jistých peripetiích vyjednala.

Jiří Paroubek, foto: ČTK
Jaké ale bylo překvapení české vládní delegace po návratu domů. Sociální demokracie sice dohodu států Evropské unie na české výjimce k lisabonské smlouvě přivítala, ovšem předseda strany Jiří Paroubek současně dodal, že by si ji představoval jinak. Česká vláda podle něj takovou dohodou připravila české občany o některé výhody.

"Namísto požadovaného prosazení pouze výjimky, pokud jde o možnost retroaktivity Charty základních práv EU na oblast majetkových práv vzniklých před její ratifikací, česká vláda přistoupila na těžko přijatelnou konstrukci vyloučení celého souhrnu rozsáhlých sociálních práv nové generace. Tím výrazně ochudila české občany o výhody vyplývající z této úpravy."

Jan Fischer, foto: ČTK
Premiér Jan Fischer takovou kritiku nezvykle příkře odmítl.

"Ve výhradách jsem zaslechl, že jsme měli postupovat redukováním výjimky pouze na otázku Benešových dekretů. Kdybychom na to jenom vteřinu pomysleli, tak jsme lisabonskou smlouvu pohřbili."

Předseda ČSSD byl podle Fischera od samého začátku plně informován o tom, co chce vláda na bruselské schůzce evropských lídrů vyjednat. Výsledek navíc české občany na právech nijak neomezuje.

"Je mimo pochybnost, že ochrana českých občanů v oblasti základních práv, se sjednáním výjimky ve srovnání s ostatními členskými státy nijak nezmění. Takže se prosím nestrašme."

Výjimku, která by měla být k lisabonské smlouvě připojena v rámci přístupové smlouvy Chorvatska, narozdíl od svého politického soka přivítal předseda ODS Mirek Topolánek, neboť podle něj už teď nic nebrání ratifikaci Lisabonu.

Mirek Topolánek, foto: ČTK
"Přijal jsem schválení výjimky jako nezbytný krok pro dokončení ratifikace. Jaký dopad bude mít tento vynucený krok na postavení ČR v rámci EU ukáže teprve budoucnost."

Na summitu v Bruselu jednali lídři evropské sedmadvacítky také o pomoci chudým zemím v boji se změnami klimatu. K finanční výpomoci se zavázali už dříve, sporná je ale otázka částky, kterou by měla Evropská unie přispět a kolik jednotlivé státy zaplatí. Zatím co západní země nadále trvají na tom, aby se příspěvky rozpočítávaly podle výše hrubého domácího produktu, ostatní včetně Česka by přidaly i další ekonomické ukazatele. Náměstek ministra životního prostředí Jan Dusík uvedl, že by tak platily především bohatší státy Unie.

"My se domníváme, že je potřeba pro rozdělení zvolit jiný klíč. Více se věnovat ekonomickým rozdílům a rozdílům v energetických zdrojích jedn. zemí EU. Není to v poloze, že bychom nechtěli platit to, co nám náleží. My máme zájem na uzavření kodaňské dohody, ale také na tom, aby rozdělení uvnitř EU bylo přijatelné a spravedlivé."