Podpis s nesouhlasem

Směs jiráskovského zapadlého vlastenectví, absolutního liberalismu, exhibicionismu a vypočítavosti je v prezidentovi Václavu Klausovi. Napsala to Mladá fronta Dnes v komentáři k úternímu prezidentovu podpisu pod Lisabonskou smlouvou reformující fungování Evropské unie.

Prezident Václav Klaus, foto: ČTK

Václav Klaus podepsal Lisabonskou smlouvu jen několik hodin poté, co Ústavní soud rozhodl, že tento dokument neodporuje českému ústavnímu pořádku. K oznámení tohoto kroku připojil ostrou kritiku verdiktu Ústavního soudu:

"Nález Ústavního soudu není neutrální právní analýzou, ale zaujatou politickou obhajobou Lisabonské smlouvy ze strany jejích stoupenců. Je to vidět i na zcela neadekvátním konfrontačním způsobu zpracování i prezentace tohoto nálezu."

Hlava státu rovněž neopomněla zdůraznil, že přijetí Lisabonské smlouvy znamená značné omezení suverenity České republiky:¨

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, foto: ČTK

"Vstoupením lisabonské smlouvy v platnost, navzdory politickému názoru Ústavního soudu, Česká republika přestane být suverénním státem."

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský takový názor jednoznačně odmítl:

"Všechny ústavy, všech členských zemí, prohlašují svou zemi za zemi suverénní, svrchovanou, a přesto všechny dospěly k závěru, že Lisabonská smlouva jim jejich suverenitu nebourá. Bylo by podivné, kdyby naše Ústava byla natolik odlišná od všech ústav demokratických zemí, že by ji český Ústavní soud vyložil naprosto opačně."

Prezidentův podpis pod Lisabonskou smlouvou přivítal premiér Jan Fischer, který vzápětí připojil i svůj:

"Jsem velice rád, že se tak stalo, já jsem pevně věřil, že se tak stane. Vláda skutečně má za sebou odpracovanou jednu vážnou prioritu. Já jsem očekával, že prezident republiky nebude otálet, a podle všech indikací, které jsem měl, a také jak jsme spolu mluvili osobně, mi bylo jasné, že ten odklad nebude dlouhý."

Foto: ČTK

Převážně kladné reakce zazněly z Poslanecké sněmovny na rozhodnutí prezidenta Václava Klause podepsat po verdiktu Ústavního soudu Lisabonskou smlouvu. Většina politiků ocenila zejména rychlost, s jakou prezident na verdikt soudu reagoval.

Není proto divu, že si po ratifikaci Lisabonské smlouvy v Česku šéfové unijních institucí oddechli. Evropská sedmadvacítka se může začít reformovat. Větší pravomoc spolurozhodovat o evropském právu dostane Evropský parlament, jediný přímo volený orgán zastupující občany členských států. Jeho předseda Jerzy Buzek měl proto z dokončení ratifikace smlouvy u nás radost:

"Je to výborná zpráva, na kterou jsme tak dlouho čekali. Smlouvu, která značně zvyšuje pravomoci Evropského parlamentu, je možné uvést do života ještě před koncem roku. Evropský parlament teď může začít se slyšeními kandidátů na členy Evropské komise. Budeme připraveni je zahájit 25.listopadu. Potřebujeme co nejdříve novou a silnou Evropskou komisi. Musíme se rychle zabývat řešením problému nezaměstnanosti, klimatických změn a energetické bezpečnosti Evropy. Evropský parlament v tom bude hrát velmi významnou úlohu."

Švédské předsednictví Evropské unie oznámilo, že Lisabonská smlouva vstoupí v platnost 1. prosince.