Rakouský prezident zkritizoval Benešovy dekrety, čeští politici se ihned ohradili

Benešovy dekrety se znovu vracejí na mezinárodní politickou scénu. V dopise sudetoněmeckému landsmanšaftu ve Vídni je označil "za těžké bezpráví" rakouský prezident Heinz Fischer. Česká diplomacie se proti jeho vyjádření vzápětí ohradila. Více už Milena Štráfeldová:

"U Benešových dekretů se svého času jednalo nepochybně o těžké bezpráví. Na tom není co zastírat," napsal doslova Heinz Fischer v pozdravném poselství, adresovaném Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Rakousku. Jeho sobotní slavnost ve Vídni má připomenout události ze 4. března 1919, kdy sudetští Němci demonstrovali za odtržení pohraničí od Československa. Fischer v dopise dále uvádí, že výjimka, kterou si český prezident Václav Klaus vymohl před svým podpisem Lisabonské smlouvy, nemá ve skutečnosti na Benešovy dekrety žádný vliv.

Na Fischerovo prohlášení vzápětí reagoval prezident Klaus ze své cesty po Spojených státech. Podle něj je nutné českou výjimku z evropské charty základních práv brzy schválit.

"Pan prezident připomněl, jak prozíravé a užitečné bylo vyjednání výjimky z Listiny základních práv Evropské unie před ratifikací Lisabonské smlouvy Českou republikou,"

doplnil k tomu prezidentův mluvčí Radim Ochvat. Podle Romana Proroka, mluvčího premiéra Jana Fischera, Česká republika své stanovisko k Benešovým dekretům už několikrát vyjádřila a není třeba na tom cokoliv měnit. I podle ministra zahraničí Jana Kohouta jsou dekrety uzavřená otázka:

"Je pro nás uzavřená minimálně od doby vstupu do Evropské unie, kdy byla zkoumána kompatibilita našeho zákonodárství, včetně zmiňovaných prezidentských dekretů, s evropským právem. A bylo konstatováno, že není v kolizi."

Podle europoslance za občanské demokraty Hynka Fajmona by se ale česká diplomacie měla proti prohlášení rakouského prezidenta ostře ohradit:

"Je to věc, na kterou by měl ministr zahraničí zareagovat předvoláním rakouského velvyslance a tlumočit mu protest proti tomu."

Europoslanec za sociální demokracii Jiří Havel je ale opačného názoru:

"Přesně tuto reakci přeci Heinz Fischer potřebuje. To je přesně to, co chce, aby se ozvalo od českého ministra zahraničí, a pokud možno i od prezidenta Klause."

Heinz Fischer, foto: www.bmlv.gv.at

Podle Jiřího Havla se totiž rakouský prezident chtěl svým prohlášením zavděčit hlavně nacionalisticky naladěným voličům v Rakousku, kteří budou již za pár týdnů volit novou hlavu státu. Podobný názor má i odborník na česko-německé a rakouské vztahy Robert Schuster z Ústavu mezinárodních vztahů:

"To vyjádření Heinze Fischera není možné nevidět v kontextu blížících se prezidentských voleb v Rakousku, jejichž první kolo proběhne koncem dubna. A Heinz Fischer, který byl dlouhou dobu jediným kandidátem, chce být jednoduše znovu zvolen. Snaží se podle mého názoru mobilizovat voliče, kteří by ho za normálních okolností jako sociálního demokrata nevolili."

Jako součást předvolebního boje v Rakousku vnímají Fischerovo prohlášení i šéfové obou nejsilnějších politických stran v Česku Jiří Paroubek za ČSSD a Mirek Topolánek za ODS. Shodují se v tom, že Benešovy dekrety jsou neměnnou součástí českého právního řádu.