Zrušení Benešových dekretů je podle ministra zahraničí Jana Kavana těžko představitelné

Česko už mnohokrát uvedlo, že tzv. Benešovy dekrety jsou součástí právního řádu. Ministr zahraničí Jan Kavan tak reagoval na prohlášení rakouského kancléře Wolfganga Schüssela, který přes vídeňský list Der Standard doporučil ukončení právní účinnosti těchto dekretů a zvážení dobrovolného odškodnění odsunutých sudetských Němců. "Vyřešením jednoho právního problému bychom vytvořili jiný právní problém," domnívá se Kavan, jenž požádal o vypracování právní studie, která má odpovědět na otázky právního dopadu tohoto aktu. "Mám značnou obavu, že to v podstatě nejde," zdůraznil ministr. Dekrety jsou podle Kavana součástí historie a reakcí na specifickou situaci po druhé světové válce. Dnes je nelze aplikovat. Stejně tak je však nelze posuzovat dnešními kritérii, například mezinárodní konvencí o lidských právech. Důležitou otázkou však zůstává, zda tyto dekrety nejsou dosud používány, třeba v odkazech restitučních soudů. "Domnívám se, že nikoli, ale to je třeba prostudovat," řekl Kavan.

Česká politická reprezentace slova rakouského spolkového kancléře Wolfganga Schüssela odmítá. "Mezi Rakouskem a Českou republikou je dohoda z roku 1974, kde se Rakousko zavázalo, že nebude v budoucnosti vznášet žádné majetkové nároky," řekl mluvčí české vlády Libor Rouček. Smlouva se podle něj týkala právě odškodnění sudetských Němců, kteří po druhé světové válce žili v Rakousku. Předseda senátního zahraničního výboru Michael Žantovský (ODA) se domnívá, že na podobné diskuse není v současnosti vhodná atmosféra. Předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD) nechápe, co spolkový kancléř "dobrovolným odškodněním" myslí. "Já vylučuji jakoukoliv diskusi o odškodnění," řekl Zaorálek.