Výstava o české měně je v New Yorku, přesune se za krajany do Texasu
Denáry, brakteáty, groše a krejcary, tolary a koruny. Tím vším se platilo v českých zemích v průběhu staletí. A česká měna změní svůj název ještě jednou - jednou se totiž i v České republice bude platit eurem. Obyvatelé i návštěvníci amerického New Yorku si mohou tradici české měny připomenout na zajímavé výstavě. Ta probíhá už dva týdny v Českém centru na Manhattanu a jmenuje se Tisíciletá tradice české měny od 10. do 21. století.
"Byla docela pěkná a zajímavá v tom, že mě inspirovala k použití galvanoplastických kopií pro výstavu, která se montovala až na místě. Podobnou technologii jsem si vymyslel pro americkou výstavu. Hlavní technickou překážkou byl převoz exponátů do zahraničí. Je velmi komplikované vyvážet originály sbírkových předmětů, k tomu jsou potřeba různá povolení a podobně, samozřejmě všelijaké celní procedury a převoz. Když už jsem si ale vymyslel tuto technologii, tak už to nebylo tak složité technicky připravit relativně velkou výstavu tak, aby se dala do té Ameriky převézt."
Návštěvník najde na výstavě několik panelů s informacemi ze všech historických období, říká Petr Vorel.
"Je to výstava, jejíž technické parametry byly skutečně do jisté míry limitovány možností transportu. Má podobu deseti panelů o rozměrech 60 krát 120 centimetrů na výšku. Ten rozměr 60 centimetrů je limit kufru, do kterého jsem potřeboval tu výstavu sbalit. Těch 10 panelů pokrývá poměrně dostatečnou plochu, byť samozřejmě jsem tam nemohl realizovat všechno z tisíce let vývoje české měny. Je to takových deset zastavení u nejvýznamnějších období vývoje českého měnového systému počínaje zavedením ražby denárů u nás v 10. století a konče současnou měnou. Mezitím jsou významné body jako třeba zavedení pražského groše, jáchymovský tolar jakožto předchůdce amerického dolaru, krása barokních mincí a potom ty různé měnové reformy. Nejvýznamnější momenty, které provázely těch 1000 let vývoje českého měnového systému. Letošní rok 2013 pochopitelně souvisí s 20. výročím samostatné české měny."Připomeňme, že samostatná česká měna se používá od měnové odluky od 8. února roku 1993. Jejímu vzniku je věnován také poslední z panelů výstavy. Název koruna jako symbol monarchie byl od středověku častý. Používá ho například většina skandinávských států, do konce roku 2008 před zavedením eura i Slovensko. Na českém území byla zavedena rakousko-uherská koruna v roce 1892 jako polovina předchozího zlatého. Petr Vorel ale toto datum nepovažuje za určující v dějinách české měny. Podle něj se za důležitými okamžiky musíme vydat ještě hlouběji do historie.
"Z hlediska významu jsou se sebou srovnatelné dva. Dovolím si stručně zmínit oba, i když každý z nich probíhal za úplně jiných politických a mocenských poměrů. Tím prvním je rok 1300, kdy český král Václav II. provedl zásadní reformu měnového systému a zavedl ražbu pražských grošů jako exportní mince vysoké kvality, která umožňovala export zdaněného důlního stříbra, které v Čechách těžili různí podnikatelé. Stříbro se pak vyváželo především do severní Itálie tamním obchodníkům s drahými kovy, kteří ho pak dál vyváželi do Afriky a do Asie. To byl takový první mezník, který byl určitým východiskem k tomu, že se české mince a především pražské groše staly v průběhu 14. století hlavní stříbrnou mincí celé střední Evropy a dokonce za krále Václava IV. vznikl pokus učinit z nich vlastně hlavní měnovou jednotku nebo měnový platební prostředek celé Svaté říše římské. To je takový první zásadní moment."
"Druhým momentem je rok 1520, kdy český zemský sněm schválil započetí ražby stříbrných mincí nového typu v mincovně v Jáchymově, provozované tehdy rodem Šliků. Byl to počátek vzniku měnové početní jednotky tolar, který byl nazván právě podle toho Jáchymova a od něj potom odvozován až ten dnešní dolar, což bylo samozřejmě pro americké návštěvníky nebo zájemce o numismatiku to, co bylo vnímáno jako to nejdůležitější. Obecně to známo také není."Vernisáž výstavy o české měně 29. června se nesla ve slavnostním duchu. Po ní následovalo zasedání nové česko-americké vědecké organizace The Comenius Academic Club a navázala na ní také diskuse k financování české vědy. Co je ale nejdůležitější - po měsíční prezentaci v Českém národním centru v New Yorku bude výstava předána některému z českých krajanských center v Cedar Rapids v Iowě nebo La Grange.
"Byl to trošku můj nápad, protože do Spojených států jezdím díky spolupráci naší univerzity s americkým pracovišti. V loňském roce, kdy jsme se účastnili jedné akce v univerzitě v Austinu, jsem navštívil nově a relativně nedávno založené (v roce 2009) významné krajanské centrum českých Texanů, čili obyvatelů Texasu, kteří mají český původ nebo české předky v městečku La Grange. To je takové městečko kousek od Austinu, na jehož předměstí bylo slavnostně otvíráno poměrně velké krajanské centrum, které má i obsáhlé dokumentační oddělení s archivem. Prostory i spolupráce s nimi se mi natolik líbily, že mne napadlo, že by to mohlo být centrum, kam by se podobné aktivity mohly koncentrovat. V La Grange vedení projevilo také zájem, takže jsme se dohodli, že výstava potom poputuje k nim, zůstane jako trvalý dar a oni s ní pak naloží podle potřeby. Buď ji nechají jako stálou součást výzdoby některého z těch prostorů, které mají k dispozici - což není žádný problém, ta výstava se dá převěsit nebo použít jako výzdoba těch prostor s českými motivy - nebo eventuálně ji potom půjčí zájemcům z jiných center, kterých je v této části Ameriky nebo i v jiných částech (v Iowě, v Chicagu a podobně) poměrně mnoho a jsou velmi aktivní."
A jak dlouho bude výstava ve Spojených státech trvat?
"To zatím upřesněno není. V zásadě tam ta výstava může být tak dlouho, dokud ji budou chtít. Uvidíme, jaká je fyzická trvanlivost těch panelů a těch mincí. To také není nekonečné. V zásadě se to dá snadno obnovit, když by bylo potřeba. Jinak i samotná příprava té výstavy a to, že jsem o té formě této prezentace hovořil i s jinými zájemci, ukazuje, že o ní by byl zájem i v jiných zemích. V pardubickém muzeu teď připravujeme bulharskou verzi, kterou chceme prezentovat u našich kolegů z bulharských krajanských spolků během příštího roku. A třeba dojde i na tu verzi českou, kterou bychom chtěli prezentovat jako zápůjčku jiným domácím muzeím."