Deníky komentují personální rošádu v české vládě. Premiér Petr Nečas si vybral za ministry Zbyňka Stanjuru a Karolínu Peake. Výhrady, které se proti nim objevují jako proti neodborníkům, jsou podle středečních Lidových novin do značné míry směšné.
Petr Nečas, foto: Filip Jandourek / Český rozhlas
Deníky komentují personální rošádu v české vládě. Premiér Petr Nečas si vybral za ministry Zbyňka Stanjuru a Karolínu Peake. Výhrady, které se proti nim objevují jako proti neodborníkům, jsou podle středečních Lidových novin do značné míry směšné. Ministr je politická funkce a nikde není psáno, že by ji měl vykonávat jen ten, kdo si svou odbornost třeba "vyseděl" v příslušném parlamentním výboru. Politici jsou od toho, aby řídili ministerstva. A mohou to dělat dobře či špatně a budou podle toho ohodnoceni.
Hospodářské noviny píšou, že se premiér Nečas musel v posledních dnech zapotit. Vždyť hledat do čela ministerstva dopravy člověka, který bude dělat stafáž šéfovi průmyslu Martinu Kubovi při jeho polykání dálnic a kolejí, musel být úkol nad jiné trudný. "Je příznačné, že se novým šéfem dopravy stává Zbyněk Stanjura, který to zřejmě dostal stranickým rozkazem. A jako loajální Nečasův stín, jehož kariéra stojí a padá s premiérovou pozicí, nemohl odmítnout," konstatuje komentátor Hospodářských novin.
Dnešní E15 podotýká, že se Nečasovi povedl doopravdy husarský kousek najít na post ministra dopravy někoho, kdo je zároveň zcela nepolíben dopravní problematikou a zároveň se dosud neosvědčil jako manažer v žádném velkém státním úřadu. Mocné a bohaté ministerstvo, toho času v havarijním stavu, si tak podle listu opět bude muset projít několika zbytečnými plonkovými měsíci, kdy se nový šéf bude zaučovat a zadávat nejrůznější audity, aby vyšťoural něco na svého předchůdce. Podle autora komentáře v Mladé frontě Dnes je ohlášený manévr slučování ministerstev až příliš zábavný. Ministerské šachy vyžadují změnu kompetenčního zákona a mnoha dalších norem. Těch podzákonných jsou nejspíš stovky. Slučování navíc nebylo vysvětleno. O to se politici pokoušejí až teď, když se ozývají pochybnosti.
Václav Klaus a Ivan Gašparovič (vlevo) s chotí, foto: ČTK
Právo se v souvislosti se státní návštěvou slovenského prezidenta Gašparoviče zamýšlí nad rozdělením Československa před dvaceti lety. Připomíná Klausova slova o tom, že rozdělení prospělo oběma zemím, ale Slovensku více. Podle Klause je dynamika slovenské ekonomiky vyšší a útoky nepolitické politiky ji prý tolik nepoškodily. Podle komentátora ale nemají dnešní rozdíly s nepolitickou politikou nic společného. "Slovensku prospělo především to, že rozpad Československa byl pro něj na rozdíl od Česka pozitivní výzvou, protože mohlo poprvé v demokratickém prostředí budovat svou státnost. Identita Česka dodnes je 'tím, co zbylo z Československa', a Češi tak mají se svým státem problém." Deník také připomíná, že na Slovensku proběhla v roce 1998 vzpoura proti postkomunismu orientovaná proti mečiarovskému režimu a posílila občanskou společnost. Nic takového se v česku nestalo. Vzpoury proti opoziční smlouvě a proti snahám o ovládnutí České televize neměly politické důsledky a občanská společnost tak podle komentátora upadal do jakéhosi kómatu. "Když Klaus mluví o rozbité politice, měl by zvážit, do jaké míry k tomu přispěla právě opoziční smlouva..." píše Právo.
Foto: Archiv ČRo 7 - Radia Praha
Mladá fronta Dnes se zamýšlí nad zákonem, který umožňuje chápat konopí jako lék. Minulý týden prošel návrh úspěšně sněmovnou. Deník připomíná, že není zatím jasné, jak se k zákonu postaví Senát a "nevyzpytatelný Hrad." Je ale rozhodně krůčkem na cestě k dekriminalizaci konopí, na níž by měl podle komentátora následovat umožnění pěstování konopí pro vlastní potřebu. "Když můžeme 'menší než malé množství' držet, proč bránit v tom je pěstovat," píše deník a dodává: Snad není tak těžké rozpoznat pár rostlin pro vlastní potřebu (a třebas i pro kouření a zábavu) a nelegální pěstírnu produkující drogu pro černý (nezdaněný) trh." Autor podotýká, že existují obavy, že nový zákon je nastavený tak, aby se z licencovaného pěstování konopí stal výhodný byznys pro pár jedinců na úkor původního smyslu pomoci nemocným. "Pokud se tak stane, doplatí na to nemocní, kterým stejně jako doposud nezbude jiná než nelegální cesta ke konopí."
Foto: Barbora Kmentová
Obměněný kabinet premiéra Petra Nečase chce uvolnit podnikům ruce, aby nastartovaly českou ekonomiku. Plánuje například větší podporu nedostatkových profesí a konec stíhání za takzvaný švarcsystém. Slibuje také, že nezvýší firmám daně. S odkazem na návrh nové koaliční smlouvy to napsaly středeční Hospodářské noviny. "Jde o návrhy, které budou dál zpružňovat pracovní trh - například podporou částečných pracovních úvazků pro maminky s malými dětmi,"řekl deníku premiér. Dodal, že všechny návrh koalice ještě projedná. Do nové koaliční smlouvy chce premiér prosadit například nový systém rekvalifikací. Lidé by se pak přeškolovali jen na nedostatkové obory, které průmysl poptává. Vstřícná chce vláda být i k zaměstnavatelům na částečná úvazek, hlavně k důchodcům a matkám v domácnosti. ODS navrhuje pružnější formu práce, kdy jedno pracovní místo sdílí více zaměstnanců. Kabinet by měl také nabídnout daňové slevy lidem, kteří se starají o své blízké doma. Nečasova rekonstruovaná vláda chce novou verzi koaliční smlouvy s TOP 09 a LIDEM podepsat nejpozději do poloviny ledna, napsaly Hospodářské noviny.
Foto: Czech Coal
Bývalí uhlobaroni Petr Pudil a Vasil Bobela vstoupili jako žalující strana do procesu s bývalými manažery Mostecké uhelné společnosti (MUS), v němž jde o 14 miliard korun zmrazených na švýcarských účtech. Firma Czech Coal Services, kterou oba řídí, se připojila ke švýcarské prokuratuře u žaloby na skupinu privatizátorů v čele s Antonínem Koláčkem, kteří koncem 90. let mostecké doly ovládli. S odkazem na text obžaloby to napsaly Hospodářské noviny. "Už během vyšetřování jsme prokuratuře poskytli materiály, o které žádala. Šlo například o zápisy z představenstev a podobně,"řekl deníku předseda dozorčí rady Czech Coal Services Jan Dobrovský. Byznysmeni mají ve sporu dobrou výchozí pozici. Statut žalující strany jim totiž dává možnost do procesu aktivně zasahovat.
