Ústavní soud zrušil povinnou veřejnou službu. Podle soudců je lidsky nedůstojná

Ústavní soud v úterý zrušil některá ustanovení reformních zákonů, které v parlamentu loni v listopadu prosadila vláda Petra Nečase. Částečně tak vyhověl opozici, která proti těmto zákonům podala ústavní stížnost. Chtěla ale zrušit všech čtrnáct zákonů. Nakonec byla zrušena například část zákona o zdravotních službách a především neplacená veřejná služba, na kterou museli nastoupit nezaměstnaní už po dvou měsících pobírání dávek. Jinak jim hrozilo, že o podporu v nezaměstnanosti přijdou. Úřad práce teď už ale nemůže vyřadit z evidence člověka, který veřejnou službu odmítne.

Zasedání Ústavního soudu, foto: ČTK

Povinná veřejná služba totiž podle Ústavního soudu odporuje zákazu nucených prací a porušuje právo na spravedlivou odměnu za práci. Výhrady soudu vysvětlil jeho předseda Pavel Rychetský:

"Jde o ohrožení práva na lidskou důstojnost, neboť, jak známo, veřejná služba se má vykonávat tím způsobem, že je člověk označen, má na sobě jakousi vestu, je dohlíženo na výkon jeho práce. A přitom úplně stejným způsobem se vykonává i trest obecně prospěšných prací, uložených za trestný čin trestním soudem."

Premiér Petr Nečas z ODS prohlásil, že výrok Ústavního soudu respektuje:

"Jakkoli ne se vším můžu a musím souhlasit. To je ale normální věc. My teď potřebujeme velmi pečlivě prostudovat odůvodnění a potom učinit konkrétní legislativní závěry z hlediska úpravy těchto norem."

Marek Benda, foto: ČTK

Vládní koalice přitom považuje stanovisko ústavních soudců, kteří ponechali v platnosti většinu reformních zákonů, za své vítězství. Koalici u soudu zastupoval poslanec ODS Marek Benda:

"Já si myslím, že jsme vítězi nepochybně my, protože sociální demokraté chtěli zrušit úplně všechno. To, že tady byly zrušeny některé dílčí části, a dokonce některé správně, není žádnou tragédií. Důležité je, že zákony jako celek platí a že náš postup byl uznán jako legitimní."

Podle místopředsedy ODS a bývalého ministra spravedlnosti Petra Pospíšila je teď na vládě, aby zákony podle výroku Ústavního soudu upravila:

"Počítám s tím, že vláda se znovu zamyslí nad tím, jak tedy z pohledu Ústavního soudu správně upravit problematiku, kdy nezaměstnaný nepracuje a dostává sociální dávky od státu. Jakým jiným způsobem takového člověka začlenit do společnosti a zachovat jeho pracovní návyky."

Jeroným Tejc, foto: ČTK

Opozice u Ústavního soudu napadla především způsob, jak byly reformní zákony ve sněmovně přijaty. Při projednávání totiž byla zkrácena rozprava a omezena vystoupení poslanců. Soud ale prohlásil, že ústavní práva porušena nebyla. Předseda poslanců sociální demokracie Jeroným Tejc přesto považuje výrok ústavních soudců za vítězství opozice. Vadily mu zejména zákony z dílny exministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka:

"Musím říct, že se v tuto chvíli stal určitým rekordmanem, protože mít devět porušení Listiny základních práv a svobod, ústavy, mezinárodních paktů a úmluv, a to u jednoho ustanovení zákona. To tu ještě nebylo. A já jsem rád, že se podařilo zrušit ustanovení, které postihovalo ty, kteří deset nebo patnáct let poctivě pracovali, platili si sociální pojištění, a pak po dvou měsících nezaměstnanosti dostali oranžovou vestu s číslem a museli zametat ulice či natírat ploty."

Povinnou veřejnou službu dlouhodobě kritizoval i ombudsman Pavel Varvařovský. Považoval ji za nedůstojnou. Doufá proto, že současná praxe okamžitě přestane a ministryně práce Ludmila Müllerová co nejdřív připraví změnu příslušného zákona:

Ilustrační foto: Archiv ČRo 7 - Radia Praha

"Já si dovedu představit třeba to, co bylo předtím, kdy lidé, kteří brali určité životní minimum, pokud vykonávali takovouto práci, tak se jim tato částka nějakým způsobem navýšila. Čili byli zainteresováni na tom, že si vlastně tou veřejně prospěšnou prací přivydělávali."

Podle mluvčí ministerstva práce Viktorie Plívové teď úřad nález soudu prostuduje a rozhodne se, jestli koncept veřejné služby nezmění:

"Ministerstvo na základě detailnějšího prozkoumání nálezu vyhodnotí, zda ten koncept budeme modelovat nově, nebo zda tento model opustíme."

Ústavní soud také uložil pořádkovou pokutu komunistickým poslancům. Jako jediní trvali na veřejném projednání a potom na ně bez omluvy nepřišli. Pokuty ukládá ústavní soud jen velmi výjimečně. Tentokrát využil maximální sazbu. Do státního rozpočtu musejí zaplatit komunisté 100 tisíc korun.