Deníky informují o středeční návštěvě německého prezidenta Joachima Gaucka v Lidicích.
Václav Klaus a Joachim Gauck (vpravo) v Lidicích, foto: ČTK
Deníky informují o středeční návštěvě německého prezidenta Joachima Gaucka v Lidicích. Mladá fronta Dnes v komentáři také píše: "Tíha dějin se někdy zdá nepřekonatelná. Avšak silní jedinci ji dokážou přetavit v novou energii, v novou budoucnost. Odpuštění totiž vinu nezakrývá. Němci se dokázali sice pozvolna a klopýtavě, ale jasně odpoutat od svého nacistického dědictví a nynější Gauckova slova o Lidicích jsou jen součástí tohoto proudu. Je těžké být dnes Němcem v Lidicích, ale ještě těžší by bylo předstírat, že Lidice neexistují. Gauck ovšem překvapil poprvé už před několika měsíci, v době smutného výročí, kdy o Lidicích mluvil poprvé a také připomněl odvážné parašutisty, kteří spáchali atentát na Heydricha. je to zase o dva kroky víc, než musel, a o krok dál, než mohl. Je nepochybné, že Gauckova slova i činy, které nejsou diktovány protokolem, diplomacií či vypočítavostí, posouvají česko-německé vztahy do nové fáze."
Lidové noviny dávají Gauckovu návštěvu za vzor dobrého prezidentského činu. Není to poprvé, kdy vysoký německý představitel přijel do Lidic. Ale vůbec poprvé měla návštěva podobu emočního gesta. Poprvé proběhla za účasti hlavy českého státu. Poprvé umožnila osobní setkání německého lídra s přeživšími. A poprvé byla široce medializována. To je skutečný posun," shrnuje deník a dává Gaucka do kontrastu k jiným profesionálním politikům. "Gauck jenom ukázal, že emoční gesta nepatří k historické veteši. Doložil, že vysoce mravní, leč neideologická osobnost - vůbec oprvní nestraník v úřadě spolkového prezidenta - může udělat pro vztahy mezi dvěma státy a národy hodně."Lidové noviny uzavírají otázkou: "Už víte, k čemu se hodí dobrý prezident?"
Foto: archiv Radia Praha
Mladá fronta Dnes komentuje skutečnost, že vláda schválila návrh ústavního zákona o rozpočtové zodpovědnosti, tzv. finanční ústavu. "Tak velký strach a špatné mínění mají správci veřejných financí sami o sobě, že si zakážou vršit nové dluhy nejpevnějším zákonem, co znají." Zákon bude účinný nejdříve od ledna 2014, pokud vůbec projde. Při překročení určité hranice veřejného dluhu musí vláda, kraje, obce, zdravotní pojišťovny a další veřejné instituce (o to, kdo tam spadne, se ještě vede velký boj) omezit své výdaje, snižovat schodek či být v přebytku. Podle deníku není náhodou, že "zákonné hranice 45 a 48 procent podílu veřejného dluhu na výkonu ekonomiky, které budou znamenat mj. i dvacetiprocentní snížení platů představitelů veřejné moci nebo vyrovnanný rozpočet, protrhne jako první vláda vzešlá z příštích parlamentních voleb." Zákon má podle komentátora také svoje slabiny, například to, že tento autopilot dopadne drsněji na samosprávu, která na rozdíl od vlády může jen omezeně přifouknout své daňové příjmy. Je to "tupá kazajka pro nesvéprávné a nezodpovědné," uzavírá deník.
Česká národní banka (ČNB) je v případě nutnosti připravena oslabit kurz české koruny. Pomohlo by to exportním firmám i jejich zaměstnancům. Zatím ale tento krok na podporu české ekonomiky není na pořadu dne, řekl Hospodářským novinám guvernér ČNB Miroslav Singer. Podle něj na tom ale ČR ani světová ekonomika nejsou tak špatně, jak to vypadalo před třemi lety. Bankovní rada ČNB na konci září snížila úrokové sazby na rekordní minimum 0,25 procenta. Podle Singera tento krok zafungoval. Nyní už může ČNB ubrat pouze čtvrt procentního bodu, záporné sazby nejsou možné. Pokud by poté bylo stále potřeba podpořit ekonomiku, musela by ČNB přistoupit k jiným opatřením. "Zdá se nám jako nejjednodušší pohnout s kurzem měny. Je to logické u země, která vyváží produkty odpovídající 80 procentům jejího HDP," sdělil listu Singer. V současné době to ale není nutné. "Ceny nemovitostí klesly, teď jde hlavně o to, aby lidé neměli pocit, že budou klesat věčně. To se někdy může stát a to by pro nás mohl být důvod, který bychom museli intervenovat,"řekl deníku Singer. Podle něj není třeba, aby byl český spotřebitel ve větší depresi než v roce 2007. "Lidé se nemusí chovat tak konzervativně. A proto jim snižujeme sazby, abychom jim znepříjemnili držení peněz v bankách. A proto jim svým způsobem hrozíme, že kdyby ceny měly klesat rychle, tak to nebude tak rychlé, aby se jim vyplatilo dávat peníze do banky za nulový úrok,"řekl Singer.
Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) se zbavuje sedmi sídel po celé ČR. Budovy prodává v elektronické aukci, vyvolávací ceny jsou ale velmi nízké. To se nelíbí ani některým členům správní rady pojišťovny, píšou Lidové noviny (LN). "Rezervy jsou vyčerpány, pojišťovna hledá úspory v provozu. Vytipovala proto budovy, které jsou vhodné k prodeji a to na základě obsazenosti, technického stavu, umístění i provozních nákladů," sdělila deníku mluvčí pojišťovny Anna Veverková. VZP prodává sídlo v Berouně, Jihlavě, Jindřichově Hradci, Novém Jičíně, Prachaticích, Vsetíně a Jeseníku. Budovy ale podle LN nabízí až třikrát levněji, než je v regionech běžné. Například neobarokní rezidenci podle projektu bratří Mayrederů v Jeseníku prodává pojišťovna za deset milionů, kupovala ji přitom za 19,5 milionu korun. Podle Veverkové chce pojišťovna nízkou cenou nalákat do aukce co nejvíc lidí. "Hrozné. VZP je v takové situaci, že si nemůže dovolit někomu něco darovat,"řekl LN radní za ČSSD Jiří Koskuba. Management pojišťovny podle něj radu o záměru neinformoval. Vysvětlení bude po vedení VZP žádat také Boris Šťastný z ODS.
Foto: LOM Praha
Armáda prodala státnímu podniku LOM Praha sedm vrtulníků Mi-24/35 za cenu znaleckého posudku, celkem za 34,5 milionu korun. Vrtulníky byly součástí takzvané tygří letky, pomáhaly například při povodních. Armáda se chce zbavit i dalších 15 stejných vrtulníků, které jsou stále na základně v Náměšti nad Oslavou. Informují o tom Lidové noviny. "Vzhledem k restriktivním opatřením nejsou v současné době na opravy těchto strojů vyčleněny žádné peníze,"řekla deníku mluvčí generálního štábu Jana Růžičková. Servis každého stroje vyjde na několik desítek milionů korun. Zatím si drobné revize na vrtulnících dělá letecký personál svépomocí. Armáda chce všechny stroje prodat do roku 2016. LOM Praha, jehož zřizovatelem je ministerstvo obrany, chce stroje využít na náhradní díly a plánuje také hledat kupce, který by vrtulníky po generální opravě koupil. Spekuluje se o zájmu Afghánistánu.
