Vinaři v létě bodovali na festivalech v zahraničí

Čeští vinaři se mohou pochlubit dalšími úspěchy na mezinárodním poli. Celkem 347 ocenění přivezli na podzim z mezinárodní soutěže vín AWC Vienna. Toto prestižní klání se řadí pro Čechy mezi nejdůležitější nejen velkým počet vzorků, ale také pro své přísné hodnocení. Ve Vídni se našim vinařům velmi daří už tradičně, úspěch ale zaznamenali během léta také ve slovinském Mariboru, kanadském Québecu nebo v Portugalsku.

Foto: Ulrich Dobiasch / AWC-Vienna

Na mezinárodní soutěži AWC ve Vídni letos soupeřilo přes 11 tisíc vzorků z celkem 37 zemí. V Rakousku čeští vinaři získali 62 zlatých a 194 stříbrných medailí. Jak je tato soutěž významná, shrnuje Luboš Bárta, mezinárodní porotce a šéfredaktor časopisu Sommelier.

"AWC Vienna je největší soutěž na světě uznaná Evropskou unií. Na jiných kontinentech a v jiných zemích jsou možná soutěže trošku jiného charakteru, ale v každém případě pro naše vinaře je úspěch na tomto devátém ročníku velký a hlavně velmi povzbuzující, protože v době, kdy máme za sebou dva poměrně velmi nelehké ročníky, tak dosáhnout takovéhoto úspěchu je skutečně pozoruhodné."

Akce se zúčastnil i Pavel Krška, ředitel obecně prospěšné společnosti Národní vinařské centrum. Radiu Praha popsal, jaká česká vína na soutěži bodovala.

"Bodovala celá škála vín, kterou jsme tam přihlásili. Nejenom vína bílá, která samozřejmě - a to se všeobecně ví - patří ke světové špičce jak v kategorii suchých nebo polosuchých, tak i v kategorii sladkých. Bodovala i vína růžová a také vína červená, která jsou neprávem opomíjena. Mnoho červených vín získalo významné ocenění."

Pavel Krška doplňuje, jak vůbec hodnocení na takové mezinárodní soutěži probíhá.

Pavel Krška, foto: Archiv Pavla Kršky

"Probíhá to dvoukolově. První hodnocení je ve vyšší odborné škole vinařské v Klosterneuburgu, což je instituce s velkým renomé jak v Rakousku, tak ve střední Evropě. Hodnotí osm komisí po pěti lidech. Vzhledem k tomu, že počet vín je velmi velký, tak se to hodnotí v podstatě dva týdny- každý den po dobu 14 dnů, respektive deseti pracovních dnů zasedají tyto komise. Samozřejmě ti degustátoři se střídají, nejsou pořád stejní. To je to první základní kolo, které udělí typově ty medaile. Pak ještě probíhá takové slavnostní finální hodnocení, tzv. master tasting, kam postupují nejlepší vína z toho základního kola. Vlastní vyhodnocení nebo přehlídka nejlepších vín bude zhruba za měsíc na vídeňské radnici."

Vína se hodnotí na stobodové škále.

"Teoreticky absolutně dokonalé víno by získalo sto bodů. To je samozřejmě spíše teorie. Většinou se to pohybuje od řekněme 75 bodů u průměrných vín až přes 90 bodů u těch vín špičkových. To získání zlaté, stříbrné a bronzové medaile je dáno právě statutem - respektive limitem pro dosažení bodů, konkrétně u zlaté medaile to je 90 bodů, u stříbrné medaile 86 bodů a tak dále."

Vídeňské klání ale nebylo jedinou soutěží, kde se čeští vinaři představili. Moravská a česká vína se letos už po šesté ucházela o medaile na největší německé mezinárodní soutěži vín Mundus vini. Čeští vinaři si z Neustadtu odvezli 18 medailí. Osm zlatých a 15 stříbrných medailí získali v Portugalsku, kde degustátoři vybírali z více než 8 tisíc vzorků. Tři z šesti titulů championa vezou vinaři ze slovinského Mariboru z mezinárodní soutěže vín s názvem Vinoforum. Celkem si odvezli 28 medailí, z toho pět zlatých. Poslední zmíněná soutěž je přitom pro české vinaře velmi důležitá. Patří totiž mezi putovní a v minulosti jej opakovaně hostilo například Chorvatsko, Rakousko, Česká republika nebo Polsko. Jejím cílem je každoročně porovnávat kvalitu vín středoevropského regionu se zbytkem světa. A s kým se mohou česká vína srovnávat, to už popisuje Pavel Krška.

"Určitě jsou naše vína typem srovnatelná s víny slovenskými, s víny německými, můžeme je třeba srovnávat i s tou severnější částí vín francouzských, jako je třeba Alsasko. Do tohoto typu vín vlastně naše vína patří."

Dívají se ale na úspěchy v soutěžích spotřebitelé? Podle Luboše Bárty ano.

"Úspěch v soutěži je zřejmě nejlevnější a nejpůsobivější marketingovou aktivitou, na kterou vinař může dosáhnout, protože výsledek mezinárodní soutěže je vždy objektivní. Je to zpráva pro konzumenta, že medailička, kterou jsme získali v Americe, v Německu nebo ve Francii, má prostě platnost mezinárodního charakteru."

Úspěšní čeští vinaři tedy, jak se zdá, ještě nevymřeli. Jací jsou ti nadějní?

"Myslím si, že z takových mladých vycházejících vinařských hvězd bych jmenoval asi vinařství pana Petra Čecha, který v loňském roce vyhrál soutěž v Izraeli v Terravinu a v letošním roce se ta soutěž bude konat začátkem prosince. Petr Čech je tam pozván jako loňský absolutní vítěz do poroty. Podobně tomu bylo loni s panem Štěpánem Maňákem nebo před třemi lety s panem docentem Michlovským. Izraelská soutěž, to je soutěž, kde nám štěstí přeje. Naše vína tam velice chutnají."

Dvanáct medailí ale přivezli čeští vinaři i ze zámoří. Největší mezinárodní vinařskou soutěží je na severoamerickém kontinentu ta v Québecu. Akce skončila 4. června tohoto roku. Ocenění výrazně usnadňuje úspěšným vínům vstup na kanadský trh. Ten je ovládaný vždy jen jediným licencovaným monopolem pro každou provincii. Přímé napojení na obchodní kanály podle Vinařského fondu přivádí do soutěže ty nejvěhlasnější světové značky. Jaký je výhled pro česká vína na soutěžích do budoucna?

"V tom jsem velmi optimistický. Jsou lidé, kteří říkají, že víno má vyzrát, že stará vína jsou ta nejlepší. Myslím si, že rok od roku se technologie tak rychle zlepšují a posunují, že samozřejmě o velkém Bordeaux platí to, co se vždycky říkalo. O vínech z našich oblastí ale platí, že když nám přeje příroda a je dobrá sklizeň, tak vlastně prakticky rok od roku jsou ta vína lepší a lepší díky zkušenosti vinařů, ať je to zkušenost ze zahraničí a samozřejmě díky technologiím, které mohou používat."

Luboš Bárta dodává, že export českého vína nebyl nikdy vysoký a ani být vysoký nemůže.

"Jsme schopni nakrmit nebo nasytit náš trh zhruba ze 30 procent. Zbytek vín musíme dovézt, protože prostě na ploše vinic, kterou máme v České republice k dispozici nejsme schopni vyrobit dostatečné množství vína pro naše spotřebitele. Pakliže náš vinař se rozhodne, že nějaké víno chce uvést na mezinárodní trh, je to spíše z důvodu prestiže - aby mohl říci "moje vína se prodávají v Paříži, v Londýně, v Tokiu i New Yorku." Vždycky se tento export bude pohybovat v řádech tisíců lahví a v žádném případě ne kontejnerů, protože tato republika takové množství vína nevyrobí. naše srovnání s Rakouskem, co se týče kvality, bych viděl velmi dobře. Co se týče marketingu, obchodu a exportu, tam v podstatě není co srovnávat. My na to naší kapacitou prostě nestačíme."