Na pražském festivalu se představili i krajané z moldavského Holuboje
Na letošní Mezinárodní krajanský festival do Prahy poprvé přijel i folklorní soubor z Moldávie. Zde dosud žije malá česká komunita ve vesnici Holuboje. Vzhledem k její velké izolaci se zde udržely lidové tradice, které v Čechách zanikly už před půldruhým stoletím, například stínání kohouta. Čechy v Moldávii však potkaly za stalinské éry i tragické události. Členkou souboru Perličky je i Marie Milarčuková.
Máte tam folklorní soubor. Jakou má historii? Kdy vznikl?
"My říkáme, že to je dechovka. Ten soubor vznikl, když přijeli naši dědové. Byly tam dvě skupiny, jedna byla Balášova a druhá Karáskova. Až později, ve 20. století, byla už jen jedna skupina. V poslední době byl vedoucím souboru Petr Petrovič Iriněvič, bohužel už ale není s námi. Na jeho místě je Filip Juraško."
Kolik máte členů?
"Nás je patnáct a máme ještě šest dětí, které tančí. My jsme je ale nevzali s sebou. Soubor byl založen v r. 2006, kdy jsme začali zpívat. Chtěli jsme jet do Prahy..."
To je dobrý důvod k založení souboru...
Já si vzpomínám, že jsem u vás byla na posvícení. Je to tradiční, každoroční oslava, nebo to byla výjimka?
"Je to každoroční oslava a je první neděli v listopadu."
A pořád tam stínáte kohouta?
"Pořád, ale myslíme si, že to trošku změníme. Řekla jsem, že bychom to mohli změnit, aby to nebyl živý kohout."
Jaké další tradice tam udržujete?
"Zpíváme na svatbách, zpíváme i na pohřbech, to dodržujeme."
"Ne, jenom rodina. U nás máme v jedné vesnici osmnáct národností, tak to není možné."
Jak slavíte třeba Velikonoce?
"Velikonoce jsou u nás pravoslavné, ale Vánoce slavíme jako katolíci."
U vás došlo k tomu, že když Stalin zabral Moldávii, bylo mnoho mužů zabito a ženy byly vyvezeny někam do Kazachstánu. Je to tak?
"Je to tak. V r. 1946 byli vyvezeni lidé, byl to i můj pradědeček s rodinou. Pradědeček byl v Kazachstánu a vrátil se v 60. letech. Vrátil se starý a slepý, i já ho pamatuji, bylo mu 94 let, když zemřel. A prababička tam zemřela."
