Týden v ČR
Policejní prezident Petr Lessy skončil v čele policie. Generální inspekce bezpečnostních sborů ho obvinila z pomluvy a zneužití pravomoci úřední osoby. Do čela policie ministr vnitra Jan Kubice okamžitě jmenoval dosavadního náměstka pro trestní řízení - čtyřicetiletého Martina Červíčka.
"Ten závěr, kdy policejnímu prezidentu bylo sděleno obvinění ze dvou přečinů, je naprosto nevídaný a domnívám se, že z něj nemůže mít radost nikdo, ani já, ani policie, ani občané této země. Tato situace je natolik bezprecedentní v ČR a domnívám se, že i v širším okolí České republiky, že není možné nechat policii v nestabilním stavu a nejistotě."
Lessy vnímá obvinění jako zástupné a naznačil, že ministrovi vnitra Janu Kubicemu mohla vadit jeho snaha nepodléhat politickým tlakům."Nebudu se k tomu nějak vyjadřovat, budu se proti tomu bránit právní cestou."
V České televizi Lessy uvedl, že obvinění bylo jedinou cestou, jak se ho zbavit. S ministrem měl dlouhodobé spory. Prohlásil, že je připraven okamžitě odstoupit, pokud se prokáže, že odvolání Lessyho bylo účelové. Sám to však vylučuje.
Česko by se mělo v rámci Evropské unie soustředit na své vlastní zájmy a nehledět na to, zda zůstává v jádru Unie. U příležitosti setkání českých velvyslanců to řekl premiér Petr Nečas z ODS. Podle něj nelze v unii všechno řešit ve formátu sedmadvacítky:
"Evropská unie se nevyhne vícerychlostní integraci. Nelze mluvit o různých rychlostech cesty ke stejnému cíli. Některé státy mají své cíle jinde, než ostatní, a je to realita."
Úkol Česka je samozřejmě využít členství ve prospěch českého státu a jeho obyvatel, řekl v projevu ministr zahraničí Karel Schwarzenberg /TOP 09/. Země by ale také měla dát do služeb EU vše, co je možné. Důležitým posláním Česka je například obrana lidských práv ve světě.
Prezident Václav Klaus chce od premiéra Petra Nečase osobní garanci, že chystané majetkové vyrovnání s církvemi neprolomí restituční hranici 25. února 1948. Václava Klause prý znepokojují obavy občanů i právníků z takového vývoje. Předseda sněmovního ústavně právního výboru Marek Benda z ODS soudí, že předseda vlády může prezidentovi tuto záruku klidně dát:
"Zákon jednoznačně říká, že se vrací ty věci, které byly v rozhodném období 25. únor 1948 až konec roku 1989 ve vlastnictví některé církevní právnické osoby. O tom není žádná pochybnost. Vrací se opravdu jenom věci, které byly zabaveny komunistickým režimem v rozporu s tehdy platnou, možná ještě demokratickou legislativou."
Sněmovna by měla o vyrovnání s církvemi znovu rozhodovat na schůzi, která začíná v úterý 4. září.
Národní ekonomická rada vlády se v příštím roce zaměří především na prorůstová opatření. Kabinetu pomůže i s podporou konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky. Vyplývá to z výroční zprávy, kterou představil premiér Petr Nečas společně s členy Národní ekonomické rady vlády. Podle Nečase zapracuje vláda do svých kroků až 80 procent návrhů, které vzejdou z jednání NERVu. Ekonom Tomáš Sedláček vysvětlil, že aktuálně je cílem jejich návrhů nezadlužovat stát.
"Každá vláda se dokáže zadlužit, na tom není žádné hrdinství. Koneckonců naší rolí - i té fiskální ústavy, kterou jsme se snažili dát dohromady - je, aby politici konkurovali v čemkoli jiném, jen ne ve své schopnosti se zadlužovat. V tomto smyslu jsme připravili spolu s ministerstvem financí materiál, který v sobě zahrnuje výraznou dluhovou brzdu tak, aby se politická konkurence dála na jiných oblastech, než na tom, jak se zadlužovat."
Centrální úřad práce spouští systém nových sociálních karet. Do konce září má sKartu, přes kterou si budou potřební vybírat dávky a příspěvky od státu, dostat 50 tisíc lidí. Novinku kritizuje Národní rada osob se zdravotním postižením. Riziko vidí například ve výběru příspěvků v bankomatu. Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drabek z TOP 09 ale tyto obavy odmítá. O nový systém je podle něj naopak zájem:
"Máme spíše zkušenosti, že lidé chodí na úřady práce a ptají se, kdy už tu sKartu konečně dostanou, protože ta vize, že budou moci sKartou zaplatit na 80 tisících místech, že na 6000 místech bude možné vybrat hotovost, to si myslím, že kdo si tohle srovná v hlavě, tak pak nedá na nějaké laciné pomlouvání."
Proti zavádění S-karet protestovalo před ministerstvem několik desítek hendikepovaných.
Na čekací listinu na nové srdce byl zařazen pacient, kterému lékaři před 148 dny odstranili srdce napadené zhoubným nádorem a nahradili je dvěma čerpadly. Jde o zcela ojedinělou věc, sedmatřicetiletý muž je první na světě, kdo žije tak dlouho bez vlastního srdce. Před dvěma lety se o totéž pokusili v americkém Texasu, pacient ale během několika dní zemřel. Bývalému hasiči odebrali lékaři nádorem napadené srdce před pěti měsíci. Doteď čekali, zda se neobjeví další zhoubné buňky. Podle přednosty kliniky Jana Pirka, který unikátní operaci provedl, si lékaři oddechnou až po úspěšně provedené transplantaci. Nejkritičtější okamžik zákroku už prý ale mají za sebou.
"Myslím si, že takový nejkritičtější okamžik bylo ty připojování z mimotělního oběhu na ta dvě čerpadla a poté sladit ta čerpadla, protože musí obě čerpat naprosto stejně. Kdyby jedno čerpalo výrazně víc, než to druhé, tak by se tak krev někde hromadila, třeba v plicích, a zase by nefungovaly. To byl nejkritičtější a nejsložitější okamžik, ale nebyl to okamžik - to trvalo dlouho, dlouhé minuty."
Zemřel válečný veterán armádní generál Tomáš Sedláček. Bylo mu 94 let. Česko v něm ztratilo jednu z největších osobností odboje za druhé světové války. Často vzpomínal, že z nikoho neudělá neohroženého vojáka jen výcvik:
"I když člověk prodělá všelijaké ty bojové kurzy, kde se střílelo naostro a trhaviny tam létaly kolem, tak pořád každý věděl, že to není přímo na něj a že je to "jako." Když se potom dostane do té skutečné situace, tam je to trošku jiné. Tam se nedá odhadnout, kdo se jak bude chovat."
Generál ve výslužbě Tomáš Sedláček se zúčastnil slavných bojů československých vojáků na Dukle i Slovenského národního povstání. Po válce byl vězněn komunistickým režimem. Plné rehabilitace se dočkal po roce 1989.
Zvláštní kostel vyroste ve vojenském újezdu Hradiště. Postaví ho z kamenů nasypaných do kovové konstrukce. Stavba začala symbolickým poklepáním na základní kámen a následnou bohoslužbou. Podle ministra obrany Alexandra Vondry z ODS bude nové poutní místo určeno zejména vojákům. Výjimečně bude kostel přístupný i veřejnosti.
"Bolševická armáda kdysi ty kostely tady rozstřelovala, armáda nové demokratické republiky nyní stojí u zrodu kostela nového. To je samozřejmě změna, která symbolizuje, kam se český stát za ta léta posunul."