Středoškoláci rigidnější dospělých

Největšími problémy České republiky jsou podle středoškoláků Romové, nezaměstnanost a politika. Ve volném čase chodí středoškoláci víc do nákupních center než za kulturou. Nejčastěji se ale baví poslechem hudby a povídáním si s kamarády přes internet. Ukázal to průzkum společnosti Člověk v tísni a agentury Millward Brown mezi 1100 studenty středních škol a učilišť.

Karel Strachota

Vnímání hlavních politických stran jako zkorumpovaných, neatraktivních a neschopných nalézat odpovědi na významné společenské otázky směřuje v kombinaci se slabší voličskou historií a zakotveností mladé voliče silněji do rukou malých a často i antisystémových stran, uvedl k výsledkům průzkumu sociolog Daniel Prokop. Nespokojenost mladých s politikou se odráží i ve volebních preferencích. Nejvíce studentů by volilo TOP 09, ODS a ČSSD, 13 procent by ale dalo hlas České pirátské straně a 12 procent Dělnické straně sociální spravedlnosti, které nejsou zastoupeny ve sněmovně. Frustrace z politické situace přitom mladé lidi stále častěji přivádí k extremismu, potvrdil zástupce Člověka v tísni Karel Strachota:

"Jsou velmi nespokojení s tím, jakým způsobem k nim současná politická reprezentace přistupuje. Výrazně vnímají korupci, pocit frustrace, že svět dospělých se na ně příliš jako na partnery pro debatu neobrací. Z toho pak pramení i to, že mnohdy inklinují k nějakým zdánlivě jednoduchým řešením. Když jsme se jich ptali na volební preference, tak pokud 13 procent středoškoláků odpoví, že by svůj hlas dali Dělnické straně sociální spravedlnosti, je to skutečně alarmující."

Hlavní příčiny problematického soužití s romskou menšinou vidí studenti především v neochotě Romů pracovat, projevech rasismu ze strany romské menšiny a neochotě Romů se vzdělávat. Polovina z nich přitom čerpá informace o Romech z médií, polovina od rodiny nebo kamarádů.

"Mladí lidé bezpochyby výrazně podléhají tomu, jak o soužití s romskou menšinou referují média. Je to bohužel něco znepokojivého. Je určitě potřeba s tím nějakým způsobem pracovat,"říká Karel Strachota. Sociolog Ivan Gabal soudí, že "vzorec pohledu studentů na Romy je možná ještě více rigidní, etnický a odmítavý než u dospělé populace." Podle něj by bylo třeba najít cestu ke kořenům problému a začít ho řešit:

"Mladá generace je v pohledu na romskou menšinu a její situaci už spíše součástí problému narůstající segregace a odpoutávání se, než aby byla prvním náznakem mostu k jeho překlenutí."

Stejný dotazník jako letos mladí lidé vyplňovali v roce 2009. Nyní vyjádřili výrazně větší nespokojenost se svým životem. Zatímco dřív bylo spíše spokojeno 60 procent mladých, v současnosti je to 42 procent. Spokojenější by prý byli, kdyby měli víc peněz a dokončili školu. Podle téměř třetiny mladých bylo lépe za socialismu.

"Myslím si, že do pocitu jejich nespokojenosti se promítá celková otrávenost v české společnosti, mimo jiné korupcí, úrovní, stylem politiky," soudí Karel Strachota ze společnosti Člověk v tísni.

Jinak se podle autorů průzkumu životní styl mládeže příliš nezměnil. Zatímco nákupy v obchodních centrech označilo jako častý způsob trávení volného času 38 procent dotázaných, čtení knížek se často věnuje 30 procent studentů. Deset procent chodí často na koncerty nebo do kina, do divadla šest procent studentů. Vedle mobilu, který běžně ke komunikaci používá 88 procent studentů, spolu mladí komunikují nejčastěji prostřednictvím sociálních sítí (78 procent), méně pak přes chat nebo Skype (43 procent). Email často ke komunikaci využívá jen necelá třetina oslovených.

Středoškoláci také dostali příležitost oznámkovat školy. Ohodnotili je horší dvojkou. Přitom velmi rádo do nich chodí jen 7 procent z nich, upřesnil Karel Strachota:

"Přitom 12 procent studentů uvádí, že se do školy bojí chodit a chodí do školy nerado, což je číslo, které zase je svým způsobem znepokojivé. Je asi na zřizovatelích a vedení škol ptát se, jestli u nich na škole tací studenti studují. Zároveň je potřeba říct, že vždycky bude nějaké procento mladých lidí, kteří stále budou neradi chodit do školy."