Při prevenci závislostí na technologiích musí rodič začít především u sebe

Pražský institut Re:life se už dva roky zabývá léčbou a prevencí závislostí na nových technologiích a online světě. Podle jeho zakladatelky, psycholožky Zuzany Pavelcové, jde o problém, který je velmi důležitý, nicméně stále ještě poměrně podceňovaný.

Ilustrační foto: natureaddict, Pixabay, CC0 1.0 DEED

Technologie nám v mnohém změnily život. Většina z nás už si běžný pracovní den bez nich ani neumí představit. Přesto se ukazuje, že jejich nadměrné používání může mít i mnohé negativní dopady na naše duševní zdraví. Stres, nevysvětlitelný smutek, neschopnost navazovat a udržovat vztahy či závislost jsou jen některé z nich. Nejvíce ohrožují děti, ale nevyhýbají se ani dospělým. Právě na tuto problematiku se zaměřilo ojedinělé centrum Re:life Internet & Technology Recovery Institute, jediné svého druhu v České republice.

Institut v roce 2016 společnými silami založily dvě mladé psycholožky a jedna ekonomka. Jejich heslem je „Odpoj se, ať můžeš žít!" Spolupracují také s profesorem Manfredem Spitzerem, odborníkem na závislosti na online světě a neurovědcem působícím na Ulmské univerzitě. Zuzana Pavelcová vypráví, jak to všechno začalo:

Zuzana Pavelcová, Foto: Re:Life

„Já jsem pracovala ve zdravotnictví. Když jsme dělaly psychologické vyšetření nebo jsme měly pacienty v psychoterapii, tak nás s kolegyní překvapilo, jak moc online svět zasahuje do jejich psychického prožívání a fungování. Na to jsme nebyly ze školy připravené. Naši mentoři často nevěděli, co s tím nebo tento problém považovali za nedůležitý a odsouvali ho na vedlejší kolej. Ale naše zkušenost tomu odporovala. Lidé tím online světem žili, opravdu jim zasahoval do života, často se u nich objevovaly problémy s identitou. My jsme ale nevěděly co s tím. Tak jsme se rozhodly, že se této problematice začneme systematicky věnovat."

Zatímco většina center zabývajících se závislostí na technologiích léčí obecně i závislosti jiných typů, Re:life se specializuje výhradně na tuto problematiku. A nezůstává pouze u léčby.

„Závislost na internetu není až tak rozšířeným problémem, jak by se mohlo zdát. Podle odhadů se týká asi 1 % dospělé populace. U adolescentů jsou čísla možná o něco vyšší, ale nikterak závratná. My se tedy v Re.life především snažíme podporovat prevenci závislosti a učit lidi technologie zdravě užívat," vysvětluje Zuzana Pavelcová.

Kdy se už jedná o závislost?

Foto: Tomasz Mikolajczyk / Pixabay, CC0

Co je to tedy vlastně závislost na nových technologiích? Na jednotné odpovědi se vědci stále ještě neshodli. Přestože Světová zdravotnická organizace letos oficiálně uznala závislost na hraní her za duševní poruchu, u dalších typů závislostí na technologiích žádná přesnější definice neexistuje. Podle Zuzany Pavelcové je těžké určit, kolik času by správně měl člověk s technologiemi denně strávit:

„Já vidím hranici ve chvíli, kdy technologie již neslouží k účelu práce a sebevzdělávání, ale přerostou nám přes hlavu a začnou nám nahrazovat a narušovat vztahy. Setkáváme se s tím, že lidé, kteří s námi hovoří, si uvědomují, že jim technologie, ať už tím myslíme sociální sítě, internet, hraní her, nakupování či cokoliv dalšího, nějak narušují život. Mají kvůli nim například partnerské problémy, problémy s rodiči nebo další rodinné problémy. Často zkouší čas strávený s technologiemi omezit, ale nejde jim to."

Lidem, kteří pociťují podobné problémy, nabízí psycholožky z institutu Re:life soukromé psychologické poradenství. Organizují také veřejné přednášky a kurzy zaměřené na negativní dopady technologií na naše psychické zdraví či individuální terapie pro rodiny. Nejvíce se na ně totiž pro radu obracejí právě rodiče dětí a adolescentů.

Institut otevřel i kurzy pro rodiče

Foto: Martin Lundgren, freeimages

Jednou z hlavních forem prevence, kterou institut Re:life nabízí, jsou semináře pro školy. Formou různých her se snaží děti přimět k tomu, aby si samy uvědomily, co jim technologie v životě berou a co jim naopak dávají či jak mohou samy jejich užívání ve volném čase omezit. O semináře je podle Zuzany Pavelcové velký zájem. Podle psycholožky ale prevence ve škole nestačí:

„Nejdůležitější je, aby rodič začal sám u sebe. U dětí to pak už jde samo. Děti to totiž vnímají velmi průzračně. Často nám opakují, že máma i táta používají technologie pořád. A tak nevidí důvod, proč by se to zrovna ony měly naučit zvládat. Ten prvek rodičů je alfa a omega. Nenahradí to škola, ani žádný vzdělávací systém."

Nově tak institut Re:life otevřel i kurzy pro rodiče. V těch se veřejnost dozví, jak hovořit s dětmi o nebezpečí technologií, jak nastavit pravidla jejich užívání v rodině či jak poznat první symptomy potenciálního problému.