Francouzští umělci předvedou Lišku Bystroušku v netradičním provedení
Jihofrancouzské město Marseille bylo v uplynulých měsících místem intenzivních příprav a zkoušek na operu Liška Bystrouška skladatele Leoše Janáčka. Skupina francouzských umělců pod vedením Švýcara Stephana Gröglera pojala adaptaci české opery v moderním stylu. Cílem projektu je propojit různé složky umění a přiblížit tak tradiční operu široké veřejnosti.
"Požádal jsem divadelního architekta, aby pro nás vymyslel prostor, něco jako hnízdo. Tam se uvnitř bude potkávat publikum s hudebníky a zpěváky, aby ten společný prostor mohli sdílet. Říká se, že opera sjednocuje různé umělecké formy. Dost často ale nejsou prezentovány jako móda a výtvarné umění. V našem projektu právě nabízíme hudební kvalitu i moderní umění. Naším záměrem nebylo jen nějaké umělé propojení. Všechny formy umění v tomto projektu jsme zvolili velmi pečlivě, našli jsme architekta podle našich představ, stejně tak i kostýmního výtvarníka. Všechno to přesně zachycuje myšlenku Lišky Bystroušky."
"Role Lišky Bystroušky je jak dělaná pro můj hlas. Jsem moc ráda, že to teď vím. Skvěle to pasuje i k mé tělesné konstituci - Janáček pro tu roli chtěl drobnou, energickou ženu. V Janáčkově pojetí je Bystrouška psaná pro soprán, myslím, že je to dokonce jediná role, kterou napsal pro soprán. Určitě to zvládnu skvěle!"
Kromě scénických a hudebních příprav musel tým francouzských protagonistů projít ještě další složitou zkouškou - naučit se text opery v českém jazyce. Na správnost češtiny dohlíží česká lektorka v Marseille Radka Škardová. S její pomocí a také díky nově objevené lásce k Janáčkovi se sopranistka Gaelle Méchaly vyrovnává s obtížemi našeho jazyka celkem dobře.
Premiéru Lišky Bystroušky plánuje ředitel Stephan Grögler na léto roku 2013 nebo 2014 v italských Benátkách. O hru už nyní jeví zájem divadla v Belgii, Rusku, Srbsku či v Japonsku. Velmi rád by Lišku Bystroušku ve svém provedení předvedl i českému publiku, taková varianta je však stále v jednání.
"Velmi doufám, že se nám to podaří dát dohromady. Zatím to jde moc dobře. Potkali jsme se s lidmi v Brně, v Ostravě a v Praze. Nyní se potřebujeme domluvit na rozpočtu a musíme najít vhodný způsob financování, aby se projekt mohl v České republice uskutečnit. Zatím jsem ale moc spokojený, máme dobrou zpětnou vazbu od lidí, se kterými jsme se tu sešli. Objevil jsem skvělou kulturu, otevřené lidi a to by mohl být dobrý začátek."
Umělecký ředitel Grögler doufá ve světový úspěch opery a plánuje mnoho repríz. Hlavním cílem projektu stále zůstává ambice přilákat k opeře široké publikum a zprostředkovat jedinečný umělecký zážitek.
"Já stoprocentně věřím hodnotám tohoto díla. Myslím, že ta opera je nadčasová, i když byla napsána před mnoha lety. Je nutné hovořit o přírodě, o cyklu života, a o tom, jak je příroda v našich životech důležitá. Fakt, že jsme si vědomi dějů kolem nás, to je přeci velmi aktuální. A když se můžeme podělit o tuto krásnou hudbu s nadějí, že publiku předáme emoce a zážitky, tak to si myslím, že zůstane živé po velmi dlouhou dobu."
