Plástovice nabízí selské baroko i záhadné Kubatovy kameny

Foto: autorka

Plástovice, kam se dnes vydáme, leží v centru tzv. Zbudovských Blat. Tahle malá vesnice je známá zejména svojí architekturou, které se říká selské baroko. A také pověstí o rychtáři Kubatovi, který dal hlavu za Blata.

Foto: autorka
Památková rezervace byla v Plástovicích vyhlášena teprve nedávno, na jaře roku 1995. Jinak tahle obec, kde žije asi 90 obyvatel, existuje už více než šest a půl století. Plástovice patřily mezi devět vesnic, kterým Petr z Rožmberka ponechal Blata k užívání svobodným sedlákům, kteří nepodléhali žádné vrchnosti. A právě k nim se vztahuje ona známá věta, kterou si mnozí z nás pamatují z dějepisu: Kubata, dal hlavu za Blata. Pozdější vlastník panství totiž chtěl Blata pro sebe, uvedla Marta Krejčíčková.

"Zbudovská Blata byla svobodná. Tím, jak byla neúrodná, tak sedláci dostali trochu více volnosti a práv než ostatní nevolníci. Ale v určité době, tuším, že za pana Adama je hlubocká vrchnost těchto práv chtěla zbavit a oni si to nechtěli nechat líbit. Určitě si nemůžeme představit, že vyběhli s kosou na pána, ale asi byl ten odpor spíše takový lehce pasivní, ale byl to odpor. A demonstrativně byl vůdčí osobnost tohoto povstání rychtář Kubata ze Zbudova sťat."

Porava Jakuba Kubaty,  Josef Mathauser
Poprava se podle pověsti konala před očima vesničanů na břehu Soudného potoka. Jakmile krev rychtáře Kubaty zbarvila louku, zatáhla se prý obloha temnými mraky a začala bouřka. Vypravuje se taky, že blesky zabily soudce, kata i všechno shromážděné panstvo. Jak se celá věc udála, si už dnešní historici nejsou jisti. Ví se, že kolem roku 1581 skutečně došlo ke sporu hlubockého pána Adama z Hradce se sedláky ze Zbudovských Blat. Nejednalo se však o pastviny, ale o fond vytvořený pro sirotky. Jestli vzbouřence vedl nějaký Jakub Kubata, rychtář ze Zbudova, na tom se historici nemohou shodnout. V každém případě však v kraji stojí od roku 1904 jeho socha. Jsou tu i dva kameny - jeden velký jako dospělý muž a o kus dál menší, na kterém je vyrytý kříž. Až sem se prý dokutálela Kubatova hlava.

Tyto kameny a Plástovice se dostaly i do románu Karla Klostermanna Mlhy na Blatech, který líčí osudy dvou selských rodů. Rolník z Plástovic stavěl maštal a sháněl kámen na práh. Přivezl si Kubatův kámen. V noci se však z maštale ozval hrozný rachot, ráno sedlák raději kámen naložil a odvezl na místo, kde ho vzal. Celou cestu ho doprovázelo hejno černých havranů. O Kubatovi existuje i písnička. Nedávno vyšla tiskem a má asi 57 slok.

Foto: autorka
Dnešní Plástovice nabízí návštěvníkům unikátní architekturu, tzv. selské baroko. Co si má pod tímto pojmem návštěvník představit?

"Má si představit krásné chaloupky, fasády, které jsou trochu dokulata. Odtud to baroko. Z hlediska architektury a období baroka to není shodné. Spíše jde o to, že lidoví stavitelé se v 19. století především v jižních Čechách inspirovali tím, co viděli na panských sídlech i na církevních stavbách. A tohle přenesli do své denní práce a na štíty selských statků. Každá oblast, která má v sobě selské baroko, je trochu jiná. Když se podíváte na Strakonicko, na Zbudovská Blata, tak ty domečky jsou trochu jiné z hlediska půdorysu i výzdoby."

Symbolem Zbudovských blat je Plástovická kovárna. Díky tomu, že je svým štítem odvrácena od návsi, může návštěvníkovi uniknout. Stojí totiž samostatně na dolním okraji návsi. Pojďme se podívat do jednoho z domů, kde se dnes pořádají výstavy a turisté si zde mohou koupit upomínkové předměty. Nás tu přivítali baráčníci, kteří slaví od svého založení už 75 let. 13. srpna tu proto bude velká slavnost. Pozvala nás na ní Božena Jakšová, která se rozhovořila o zdejších krojích.

"Potřebovali bychom kroj, který patří k tomuto kraji a to je blatský kroj. Ale ten je velice náročný na pořízení. Stojí asi 20 tisíc korun a je tu snad jen paní Dominová, která tyto kroje vyšívá. Vesty jsou pošity šupinami z ryb, žena má čelenku, na tom jsou zrcátka, což představuje rybníky v našem kraji. Je to opravdu bohatý kroj a je vidět málokdy. Teď žádáme o grant a byli bychom rádi, kdybychom dostali na čtyři nebo pět krojů pro mladé, které jsme získali, což je rarita."

Foto: autorka
První zmínky o Baráčnících jsou ze 70. let 19. století. Velkou roli pak sehráli v době národního obrození. Dnes Baráčníci vyráží do celého kraje a šíří tradici. Na plesích tančí i Českou Besedu.

"Naši baráčníci získali titul Perla jižních Čech. Opravdu jsou velice aktivní. Říkáme si tetičko a sousede a všichni si tykáme, ať je jim 80 nebo 15."

Kolik je u vás baráčníků?

"Momentálně je nás 45. Ti starší už umírají, ale máme tady nástupce. Ale ani na starší nezapomínáme. Chodíme je navštěvovat k jubileu. Víte, co naši nejstarší tetičku, které je 96 let, nejvíc mrzelo? Že má vrásky."

Krásu jihočeských Plástovic můžete poznávat i na kole. Jižní Čechy jsou totiž ideálním regionem pro rozvoj cykloturistiky. A Plástovice leží na křižovatce dvou hlavních cyklistických tras. Ostatně v Plástovicích se narodil Jan Veselý - nejlepší český cyklista 20. století. Jak dodává Marta Krejčíčková, s ubytováním cyklistů není to žádný problém.

"Cyklista se může orientovat podle značení Cyklisté vítáni. Je to systém certifikací nejen v jižních Čechách, ale po celé České republice. Tyto ubytovací kapacity jsou vstřícné pro cyklisty a to jak z hlediska úschovy kol, taky třeba přípravy balíčků na cestu a dalšího zařízení. Je tam třeba i drobný servis a podobně. Takže cyklisté jsou vítáni do slova a do písmene."


Příspěvek jsme poprvé vysílali 15. dubna 2011, dnes jste jej mohli slyšet v repríze.