Emil Holub se prý pro Afriku nadchnul už ve třech letech
V únoru uplynulo 110 let od úmrtí asi nejznámějšího českého cestovatele Emila Holuba, kterému se budou věnovat dnešní Historické obzory. Zavítáme v nich do Náprstkova muzea, naším průvodcem po výstavě věnované holickému rodákovi bude její autor Martin Šámal.
„Podle jeho matky jej ta cestovatelská vášeň postihla snad už ve třech letech, kdy uviděl v nějaké knížce obrázek černocha a od té doby prý myslel na Afriku a na své pozdější výzkumy. Je to samozřejmě spíše legenda. Víme ale, že ve třinácti letech si přečetl cestopis od Davida Livingstona. Těch cestopisů pak v mládí přečetl mnohem více, byla to jeho oblíbená literatura a řekl bych, že to období nějakého rozhodování nebo prvních úvah o cestování bychom mohli klást někam do období jeho gymnaziálních studií.“
Proč se tedy pak dal na medicínu?
„Ona to nebyla tak nelogická volba, jak se dneska zdá. Studium medicíny byla tehdy jediná možnost, kde mohli lidé, kteří pěstovali podobné zájmy jako Holub - tedy přírodu a přírodní jevy, tyto zájmy rozvíjet a posunout na vyšší úroveň. Takže to byla vcelku logická volby, i kdyby neplánoval cestu do Afriky. Další skutečností je, že byl zřejmě opravdu inspirován Davidem Livingstone, který byl nejen misionář, ale také lékař, takže můžeme tušit i tuto inspiraci.“
„Je to jeho kresba, tady na výstavě máme těch Holubových kreseb celou řadu a tato konkrétně pochází z doby vysokoškolských studií a jedná se o ilustraci jeho zápisu z přednášky.“
Maloval si pak i něco z cest?
„Během svých afrických cest velmi pilně kreslil a můžeme říct, že většina z těch ilustrací, které se nacházejí v jeho cestopisech, tak byla inspirována právě Holubovými kresbami.“
Také tady vidím, že doktor Emil Holub byl členem Archeologické společnosti Království českého, on se věnoval také archeologii?
„Ano, archeologie byla vlastně první obor, ve kterém dosáhl úspěchu a uznání.“
Kdy si Holub potom splnil ten svůj sen a vydal se do Afriky?
Jak ty přípravy vůbec probíhaly? Jak tu cestu financoval a organizoval?
„Holub původně neplánoval tak dlouhou cestu, ten první africký pobyt trval sedm let. Neplánoval tak dlouhý pobyt, myslel si, že tam zůstane tak rok nebo dva. Ani na to by ale v tak krátké době nebyl schopen sehnat dostatek finančních prostředků. V době svých vysokoškolských studií se ale seznámil s významným mecenášem Vojtou Náprstkem a ten mu poskytl podstatnou finanční výpomoc, ale ani ten celkový obnos asi tisíce zlatých, které se mu podařilo shromáždit, tak nakonec stačil jen na cestu do Afriky. Po příjezdu do Port Elizabeth musel velmi rychle zahájit svou lékařskou praxi, aby se vůbec uživil a vydělal si na své výzkumy.“
Co tam vlastně vůbec dělal, jaká byla ta jeho náplň kromě té lékařské praxe?
„Ono to vypadá, jako kdyby ta lékařská praxe byla okrajovou činností, ale ona to byla vlastně hlavní činnost, protože většinu z toho sedmiletého pobytu on vlastně věnoval shánění finančních prostředků a díky tomu se mu podařilo uskutečnit tři výzkumné cesty do afrického vnitrozemí. On během toho svého prvního afrického pobytu pronikl až do vnitrozemí k řece Zambezi, čili poměrně daleko, až na jih střední Afriky. Přestože se nepohyboval po dosud neprobádaných a neznámých územích, tak je ten jeho přínos zcela zásadní, protože velice pečlivě a podrobně popisoval všechna ta území, kterými procházel, z pohledu nejrůznějších oborů a tomu také odpovídá ta jeho rozsáhlá a rozmanitá sbírka, kterou přivezl.“
„Během té první výzkumné cesty, ty byla jenom dvouměsíční, získal množství materiálu, které zaslal Vojtovi Náprstkovi do Prahy. Ten tady na Staroměstské radnici uspořádal první holubovskou výstavu.“
Co tam třeba bylo?
„Byly tam především entomologické Holubovy sběry, kůže zvířat, botanické sběry apod. Náprstek díky tomu, že měl velmi významnou knihovnu, tak dokázal přiblížit pražské veřejnosti i třeba literaturu, která se týkala Afriky, nejnovější objevy, které byly v Africe učiněny, čili ta výstava nesestávala jen z Holubových sběrů, ale byla mnohem širší a je velkou zásluhou Náprstka, že se mu tímto způsobem podařilo Holuba hned na začátku jeho afrických výzkumů propagovat.“
Kdy se pak Emil Holub podíval do Afriky naposledy?
„Posledním rokem je rok 1887, je to závěr jeho druhé africké cesty, kterou podnikl mezi lety 1883-1887. Do Afriky se snažil ještě pak vrátit, plánoval třetí cestu a snažil se uskutečnit ten svůj sen projít Afrikou od jižního pobřeží k severnímu, tak se mu to nikdy nepodařilo a už se nikdy do Afriky nepodíval.“
Proč se mu to nepodařilo?
Vy jste říkal že bydlel v rotundě? To si mám představit opravdovou rotundu? Můžeme ji tady někde na obrázku vidět?
„Rotunda byl jeden z hlavních výstavních pavilonů vídeňské světové výstavy. Byl to takový pozůstatek té výstavy, podobně jako je u nás Průmyslový palác.“
Proč vůbec bydlel ve Vídni?
„On po návratu ze své první africké cesty velmi záhy odešel do Vídně z několika důvodů. Jednak tam měl větší možnosti pro shánění financí pro uskutečnění toho svého druhého afrického podniku a jednak velmi záhy dostal od ministerstva obchodu právě prostory v rotundě, což bylo velmi důležité, protože tehdy v Praze nebylo místo, kde by mohl mít pohromadě tak velké sbírky, které z Afriky přivezl.“
„Ano, to je pro Holuba skoro charakteristická věc, přestože byl na jedné straně celosvětově uznávaný cestovatel a odborník, jedna z autorit pro problematiku Afriky, tak dožíval v poměrně nedůstojném prostředí v materiální nouzi. Až zase po jeho smrti se ta pozornost k němu a jeho odkazu vracela a zase byl uznáván v té své původní vlasti, v Čechách, a zase byl ceněn. Je to možná ironie osudu, že navzdory světské slávě a uznání umíral pozapomenutý ve Vídni ve velkých materiálních starostech.“
My jsme si teď prohlédli výstavu, nicméně říkáte, že to není jediné, co k uctění památky Emila Holuba chystáte…
„Od května bude probíhat přednáškový cyklus, který se zaměří podrobně na Holubův život i na jeho přínos třeba z hlediska těch sbírek, které přivezl. V květnu také plánujeme uctění Holubovy památky položením věnce na jeho hrob ve Vídni a v červnu připravujeme muzejní noc, která bude zaměřená na tuto osobnost.“
V Historických obzorech hovořil autor výstavy o Emilu Holubovi Martin Šámal z Náprstkova muzea. Za slavným cestovatelem se ale nemusíte vypravit jen do Prahy, v květnu se chystá také otevření nové expozice v památníku v Holicích.
O slavném cestovateli se můžete více dozvědět i v projektu Radia Praha Emil Holub.
