Nahoře na hoře
Každý den míjím rozměrnou tabuli a pokaždé mě napadne, jestli se do firmy, která si ji nechala vyvěsit, zákazníci opravdu vracejí.
Žádnému odcházejícímu totiž nemůže uniknout výrazný nápis na rozloučenou. Od dotyčné firmy je to jistě pozorné, ale co naplat, pravopisná chyba je pravopisná chyba. Psát předložku a zpodstatnělé přídavné jméno v pozdravu na shledanou dohromady je totiž stále ještě proti pravidlům českého pravopisu.
Uvedený pozdrav samozřejmě častěji říkáme, než píšeme, a proto můžeme při jeho psaní lehce znejistět. Na falešnou stopu nás může svést zejména pravopis příslovečných spřežek. Ty vznikají mechanickým spojením předložky a podstatného jména nebo zpodstatnělého přídavného jména, zájmena, číslovky či příslovce. Obě části nově utvořeného výrazu si ve spřežce uchovávají stejnou podobu. Při psaní může být někdy problematické rozpoznat, kdy už jde o spřežku a kdy ještě ne, tedy kdy výraz napíšeme dohromady a kdy zvlášť.
Pouze jako jedno slovo píšeme např. výrazy občas, vzápětí, zpravidla, doprava, odjakživa apod. Obojím způsobem lze napsat např. příslovce zblízka/z blízka, naživu/na živu, zpočátku/z počátku, nakrátko/na krátko, domodra/do modra atd. V současné době získávají navrch spíše výrazy psané dohromady, a i proto musíme být ostražitější při psaní výrazů nahoře/na hoře, dokonce/do konce, dohromady/do hromady, vcelku/v celku nebo zato/za to, poté/po té apod., u kterých se dvě možné podoby liší významem. Až podle kontextu tak poznáme, zda jde o příslovečnou spřežku nebo o spojení předložky a podstatného jména. V těchto případech dobře funguje školská pomůcka, kdy lze mezi předložku a podstatné jméno vložit rozvíjející přívlastek (např. na vysoké hoře, do tragického konce apod.). Spojení předložky a zájmena píšeme zvlášť, pokud jde zájmeno nahradit podstatným jménem (např. Přišel pozdě a ani se za to – zpoždění – neomluvil).
S přihlédnutím k uvedené rozkolísanosti při psaní spřežek a k tomu, že se předložková spojení čtou jako jedno slovo, není divu, že se setkáváme s uvedeným pozdravem napsaným chybně. Svádí k tomu jeho časté užívání, spojení předložky se zpodstatnělým přídavným jménem, které lze někdy psát jako jedno slovo, současná tendence psát slova spíše dohromady a snad ještě zkrácená podoba nashle, kterou bychom psali spíše dohromady. Pravidla jsou však v tomto případě neúprosná – výrazy na shledanou, na viděnou, na slyšenou, na rozloučenou apod. píšeme jedině zvlášť. To, že se pravopisná chyba dostala až na výraznou tabuli, není pro firmu, ať už se zabývá čímkoliv, zrovna dobrá vizitka.
Příspěvek jsme poprvé vysílali 17. května 2009, dnes jste jej mohli slyšet v repríze.
"Čeština, jak ji neznáte" není kurzem českého jazyka, jak by se mohlo na první pohled zdát. Je to spíše povídání a zamyšlení o češtině, jejích proměnách v závislosti na společenském životě, historii a podobně. Jednotlivé kapitoly se pozastavují u různých zvláštností a zajímavostí, které v současné češtině nalézáme.
Doufáme, že se vám tato série zastavení nad českým jazykem bude líbit. Přivítáme samozřejmě vaše názory a připomínky.
