Čeští archeologové v Súdánu objevili starodávný chrám

Další sezóna českých archeologů v Súdánu přinesla opět zajímavé objevy. Expedice tu odkryla dávný chrám z doby Merojského království. Jeho zbytky evropští cestovatelé spatřili a vyobrazili už v první polovině 19. století, poté ale zcela zmizel v poušti. Čeští archeologové na lokalitě našli i kostry, prsteny nebo sošky.

Foto: ČTK

To vše v lokalitě Wad Ben Naga, která se připravuje na zápis na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Nálezy letošní sezony shrnuje vedoucí české expedice Pavel Onderka.

"Třetí výkopová sezóna přinesla řadu důležitých objevů. Byl proveden revizní výzkum takzvaného východního chrámu ve Wad Ben Naga, což byla struktura odkrytá před 50 lety súdánskými kolegy. Potom jsme se zaměřili na výzkum oblastí, kde se nachází takzvané Týfónium, což je chrámový komplex, jehož existence je doložena vyobrazenými a zprávami raných evropských návštěvníků, kteří sem přijížděli v první polovině 19. století."

Rozsáhlý komplex Týfónium byl vystavěn za Merojského království, které existovalo od 3. století př. n. l.. První objevitelé ho pojmenovali podle postavy z řecké mytologie Týfóna. Při výzkumu archeologové nalezli pečetní prsten, sošku egyptského boha Usira nebo fragment stély s merojským písmem.

Foto: ČTK

"Komplex staveb, který jsme objevili, je velmi rozsáhlý, má rozměry 40 krát 50 metrů. Je to ve srovnání s ostatními stavbami na lokalitě, ale i s ostatními stavbami pocházejícími z inkriminované doby - tedy z doby Merojského království - rozhodně jeden z největších chrámových komplexů, které známe."

Práce na odkrytí probíhaly postupně. Původně bylo na místě odkrytého Týfónia jen několik keřů. Pavel Onderka popisuje průběh prací.

"Velmi rozsáhlá struktura se pod povrchem začala objevovat velmi brzy, podobně jako na ostatních merojských lokalitách ta povrchová vrstva je silná třeba 10 až 15 centimetrů.Po 15 centimetrech se již začíná objevovat stavba, která byla postavena před přibližně dvěma tisíci lety."

V lokalitě Wad Ben Naga, kde nyní žije kolem 3000 obyvatel, bylo za Merojského království kvetoucí město s názvem Arabikeleb. Bylo jedno z největších ve starověké Núbii. V době největšího rozkvětu v něm žilo kolem 25.000 obyvatel. Díky němu mohli badatelé najít řadu vzácných památek.

Foto: ČTK

"Existenci města na této lokalitě máme doloženou z konce 4. století před naším letopočtem. Poslední archeologická výprava potvrzuje, že osídlení přetrvalo po dalších nejméně tisíc let, tedy v průběhu celého Merojského království, státního útvaru na středním toku Nilu, který se rozvíjel mezi třetím stoletím před naším letopočtem a čtvrtým stoletím našeho letopočtu."

Čeští archeologové ale nezůstávají v Súdánu jen u výzkumu, ale navazují vztahy s místními lidmi. Zprostředkovali partnerství mezi městečkem Wad Ben Naga a Otrokovicemi a organizují podporu především místních škol. Protože v místě není pitná voda, členové expedice chtěli vyhloubit v místě studnu. Zjistili ale, že to není možné.

"Vodní projekt stále pokračuje. Zjišťujeme ve spolupráci se společností súdánsko-česko-slovenského přátelství možnosti. Podloží ve Wad Ben Naga se nezdá vhodné pro hloubení studny, takže bychom chtěli uzpůsobit tento projekt a místo studny postavit čističku. Máme nějaké návrhy. Je jisté, že během roku 2012 tento plán bude realizovaný."

Do Súdánu se česká desetičlenná expedice vrátí už příští měsíc. Hlavním důvodem ale tentokrát nebudou průzkumy chrámů.

Foto: ČTK

"V únoru se vracím do Súdánu především v souvislosti s potenciálním zápisem lokality na seznam světového kulturního dědictví. Celá oblast už tam je zapsána, ale s tím, že konkrétně Wad Ben Naga na seznamu, tedy v té aplikaci, nebyla. Výslovně Wad Ben Naga musí být v nejbližších letech připravena. Především se jedná o organizační záležitosti, a také o záležitosti související s vytyčováním chráněné a ochranné zóny a podobné slasti a radosti."

Přítomnost českých archeologů v Súdánu je už tradiční záležitostí. Náprstkovo muzeum se do akce na záchranu památek Núbie se zapojilo spolu s Československým egyptologickým ústavem na Univerzitě Karlově už 60. letech minulého století.