Podělat a podělat
Poslouchat cizí hovory není příliš zdvořilé, ale někdy se dá zaslechnout něco zajímavého.
Jeden takový telefonický rozhovor jsem proti své vůli vyslechla v autobuse a vedle mě sedící paní ho ukončila slovy: „Tak ještě něco podělej, ale hlavně to nepodělej.“ Dnes se s Vámi tedy podělím o to, co všechno může vyjádřit předpona po-, nad kterou se pozastavuji už delší dobu, a je tedy čas podívat se na ni pořádně.
Už v prvním odstavci jsem užila několik sloves s předponou po-, ve kterých má tato předpona pokaždé jiný význam. Ve slovese poslouchat už ji ani jako předponu nevnímáme, i když sloveso vzniklo z praslovanského slyšet a předpony po-. V původním významu slovesa podělit má předpona význam „postupně jednomu po druhém rozdat, postupně obdarovat“. Sloveso pozastavit jsem užila ve významu „podivit se, zarazit“, ale užívá se i ve významu „na nějakou dobu zastavit“ a sloveso podívat se může díky předponě vyjádřit ukončenost děje (z nedokonavého slovesa dívat vzniklo dokonavé). Jedním významem odposlechnutého slovesa podělat je, že dotyčný na druhém konci „drátu“ bude ještě „tak trochu něco dělat“. Nesmí to ale přehánět, protože by to mohl podělat – to už jde o sloveso se specifickým významem.
Přidáním předpony ke slovesu se obměňuje slovesný děj. Ke slovesům lze přidat celou řadu předpon, které jim dodávají různé významové odstíny – můžou blíže určovat místo (směr), čas, způsob anebo míru. Právě určení míry je jedním z významů, které předpona po- může vyjadřovat. Slovesa popovídat si, poležet si, posedět vypovídají o tom, že jsme si danou činnost užili dosyta. Některá slovesa s předponou po- nevyjadřují určitou míru, je proto nutné doplnit daným příslovcem (např. trochu, hodně, ...). Sloveso pozměnit zase naznačuje, že jsme to se změnami zrovna nepřeháněli. Malou míru vyjadřuje také frekventované sloveso pozeptat se nebo pořešitči pozastavit.
Předponu po- totiž ke slovesům v současnosti připojujeme i v případě, když chceme být zdvořilí a nechceme říct něco naplno. I když i to je předpona po- připojená k určitému slovesu schopná vyjádřit, jak ukazuje zaslechnutý konec telefonického rozhovoru.
Příspěvek jsme poprvé vysílali 3. května 2009, dnes jste jej mohli slyšet v repríze.
"Čeština, jak ji neznáte" není kurzem českého jazyka, jak by se mohlo na první pohled zdát. Je to spíše povídání a zamyšlení o češtině, jejích proměnách v závislosti na společenském životě, historii a podobně. Jednotlivé kapitoly se pozastavují u různých zvláštností a zajímavostí, které v současné češtině nalézáme.
Doufáme, že se vám tato série zastavení nad českým jazykem bude líbit. Přivítáme samozřejmě vaše názory a připomínky.
