Meda Mládková v USA koupila sbírku děl Františka Kupky a přivezla je do Prahy
Vládní speciál, kterým se v noci na středu vracel ministr obrany Alexandr Vondra z návštěvy Spojených států, přivezl i čtyři desítky děl abstraktního malíře Františka Kupky. Pro své Muzeum Kampa v Praze je od americké kunsthistoričky a sběratelky Lilli Lonngren koupila Meda Mládková. Nově získané Kupkovy obrazy, kresby, akvarely, ale i osobní dokumenty doplní dosavadní kolekci, která je podle Mládkové zřejmě největší na světě.
řekla Meda Mládková, když po příjezdu do Prahy představila novou akvizici novinářům. Člen správní rady Nadace Jana a Medy Mládkových, ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil zdůraznil, že nákup byl financován zcela transparentně:
"Čtyřicet tisíc z toho dala paní Meda, půl z té částky dala přímo Kampa a půjčku máme na dvě stě tisíc dolarů."
Nákup umožnil i generální ředitel Vítkovic Jan Světlík, řekl ministr Pospíšil. Kurátor Muzea Kampa Jiří Machalický upřesnil, jak vlastně americká sběratelka v r. 1938 díla přímo do Františka Kupky získala:
"Alfred Barr, ředitel Muzea moderního umění v New Yorku, vyslal Lilly Lonngren do Paříže, aby prozkoumala, jakým způsobem Kupka dospěl k abstrakci, protože Alfred Barr byl přesvědčen o tom, že Kupka byl vůbec první abstraktní malíř."
Pro Muzeum Kampa má podle něj nová kolekce mimořádný význam:
"Měli jsme možnost si prostudovat dokumentaci a řada těch studií se váže k obrazům nebo také studiím, které jsou tady ve sbírce. Například k Příběhu o pestících a tyčinkách nebo potom k Vertikálním plánům."
"Jelikož Kupka byl první abstraktní malíř a tyto věci jsou z té doby, tak pro nás to má velký význam. Tohle je jednoduchý obraz, je ale vlastně začátek celého abstraktního umění,"
upřesnila Meda Mládková u portrétu Kupkovy nevlastní dcery Andrée z roku 1906. K novým akvizicím patří Biomorfní kompozice z let 1910 - 11, Kupkův autoportrét z r. 1896 nebo studie k jeho obrazům, které jsou i v dalších světových sbírkách. Meda Mládková Kupku osobně poznala v Paříži, kde studovala dějiny umění, a od počátku se snažila, aby jeho dílo došlo uznání:
"Dorival, který byl ředitelem sbírky moderního umění, a Cassou, který byl ředitelem starého umění, oba byli moji profesoři. A já jsem pořád za nimi chodila a říkala, aby se přišli podívat na Kupku. On ale nikdo neměl vůbec zájem! Dorival říkal: příští týden, příští týden, příští týden... A já jsme snad celý rok marně prosila ty své profesory, aby za Kupkou přišli. To vůbec nikoho nezajímalo. Přišel konečně ten den, kdy Kupka zemřel. A říkal: Quel merveille, quel merveille!"
Dnes patří František Kupka k nejuznávanějším, ale také nejlépe prodávaným autorům. Jeho obrazy se na tuzemských i zahraničních aukcích prodávají za milionové částky.
"Myslím, že Kupka ještě není tak vysoko jako Kandinskij nebo Malevič. Ale rychle je dosahuje. My jsme už měli výstavu Mondrian Kupka. To byla ohromně zajímavá výstava, v Německu o tom byly velké články. Tak já chci teď udělat Kupku a Maleviče, na tom teď pracujeme."
O zásadní retrospektivě Františka Kupky nyní Meda Mládková jedná i s novým vedením Národní galerie v Praze:
"Dohodli jsme se, že uděláme velkou výstavu Kupky. Opravdu velkou, zároveň s Paříží. Takže to je můj projekt do budoucna."
Její Muzeum Kampa přitom patří mezi nejoceňovanější sbírky moderního umění ve střední Evropě. Jako jediné v regionu se dostalo na světový seznam muzeí a galerií Googlu:
"Když procházím tím muzeem, tak si říkám, jak se mi to mohlo povést? Já to vůbec nechápu. Já jsem šla jak slon, opravdu. A to mi bylo naznačováno, víte, paní Mládková, to takhle nejde! A já jsem to všechno ignorovala. Já jsem nikdy nikoho nepodplatila, nikdy jsem nikoho nežádala o pomoc. A opravdu se to povedlo."
