Po stopách Lucemburků

Konec roku mnozí využijí k procházkám po Praze a možná ani netuší, kolik domů a míst je tu spojeno s Lucemburky - druhou českou královskou dynastií. Například kostel svatého Jakuba, dům u Kamenného zvonu, radnice i Václavské náměstí. Vydejme se tedy po stopách Lucemburků.

Kostel sv. Jakuba

Podle spisu Jana z Arrasu odvozovali Lucemburkové svůj původ od bájné víly Meluzíny. Skutečnou zakladatelkou rodu však byla hraběnka Ermesinda. Později se Lucemburkové strategicky spojili s Francií a začal jejich mocenský vzestup. Poté, co dějiny opustili Přemyslovci, byl český trůn nabídnut Janu Lucemburskému, který se oženil s Eliškou Přemyslovou. A tak začal zlatý věk Lucemburků v Čechách. Vydejme se teď do doby příjezdu mladičkého Jana Lucemburského a to do kostela sv. Jakuba, ke kterému patřil i klášter.

"V klášteře minoritů se konala korunovační hostina Jana Lucemburského a jeho manželky Elišky. Lucemburkové oficiálně nastupují a stávají se českými panovníky v roce 1310, ale korunovací bylo to Janovo postavení završeno až v únoru roku 1311,"

Useklá ruka visí v kostele sv. Jakuba dodnes

uvedla Jaroslava Nováková z Pražské informační služby. Právě letos uběhlo od korunovace 700 let. Kostel nedělá dojem, že je tak starý. Postaven tu však byl už v době, kdy se ohrazovalo Staré Město Pražské. Díky podpoře Jana Lucemburského a jeho ženy Elišky Přemyslovny byl přestavěn do nádherné gotické baziliky. Právě tudy se procházelo po tzv. svatojakubské cestě. Kostel byl z obou stran obklopen malými krámky a protože sv. Jakub je patronem řezníků, byly tu i krámky řezníků a stávali se ochránci kostela.

"Na to máme hmatatelný důkaz tady v kostele. Na hlavním oltáři je velice cenná soška Panny Marie Bolestné a když se jednou zloděj pokusil tuto sošku ukrást, tak se dočkal okamžitého ztrestání. Jeden z řezníků, který sem přiběhl a zjistil, že se snaží sošku ukrást, mu usekl ruku a tady v kostele sv. Jakuba ta ruka visí do dnešní doby."

Ungelt

Vydejme se teď přes Ungelt na Staroměstské náměstí. Nejdůležitější je Dům U Kamenného zvonu. Právě zde se nejspíš narodil Janův syn, pozdější slavný český král Karel IV.

"Víme, že Karel se narodil v roce 1316. A víme, že v té době byl Pražský hrad v neutěšeném stavu. Má se tedy za to, že Eliška Přemyslovna nerodila na Pražském hradě, nýbrž velmi pravděpodobně právě tady v tomto Domě U Kamenného zvonu, který byl za tím účelem upravený do velmi pohodlné podoby."

Interiér kaple v Domě U Kamenného zvonu

Dnes nemůžeme přesně určit, komu Dům U Kamenného zvonu na začátku 14. století patřil a zda nebyl dokonce na nějaký čas zakoupen královskou rodinou. Dnes se tu bohatá výzdoba nachází jen v torzech, ale těžko si tak nákladnou výzdobu mohl dovolit pražský měšťan, i když bydlel na tzv. velkém rynku.

Jan Lucemburský nepobýval v Čechách příliš často. Byl ale vynikajícím diplomatem. Za vlády jeho syna Karla IV. se pak Praha stala vedle Říma a Paříže přední evropskou metropolí. Karel IV. založil Nové Město Pražské, kterému dominovaly tři hlavní náměstí. Dobytčí trh, což je dnešní Karlovo náměstí, Koňský trh, dnešní Václavské náměstí a Senovážný trh. Tento název zůstal až do dnešní doby. Václavské náměstí bylo, co se velikosti týče, srovnatelné s dnešním stavem, ale domy zcela jiné.

"Zástavba byla výrazně nižší než tak, jak ji znáte dnes. Přestavte si všechny objekty tak maximálně do výšky dvou pater. Ty jednotlivé domy měly také vlastní zahradu, což máme dokázáno i díky záznamům o jednom z italských lékařů působících na dvoře Karla IV. a to byl Angelo z Florencie."

V dnešní Celetné ulici bývaly známé lázně Starého Města Pražského

Karlu IV. je připisována největší zásluha na výstavbě Prahy. Když se vydáme po další stopě Lucemburků dojdeme před dnešní secesní památku Obecní dům. Na jeho místě stával v době panování Karlova syna Václava IV. tzv. Králův dvůr.

"Václav IV. byl panovníkem, jemuž více vyhovovalo pobývat ve městě, než na Pražském hradě. Často volil také společnost nižší šlechty, než aby vyhledával například společnost církevních hodnostářů nebo těch nejvýznamnějších pánů. Staré Město Pražské jej lákalo natolik, že se rozhodl vybudovat tady svoje sídlo a začal realizovat výstavbu Králova dvora. Ale než tam dojdeme, tak bych vás chtěla upozornit na téměř palácovou architekturu. Kousek od Králova dvora se totiž kdysi dávno nacházely jedny ze známých lázní Starého Města Pražského. A právě sem chodíval velmi rád Václav IV. nechat se oblažit pražskými lazebnicemi."

Jaroslava Nováková|Foto: Barbora Němcová, Radio Prague International

Rozsah Králova dvora byl úctyhodný. Podle poslední rekonstrukce mělo sídlo trojúhelníkový půdorys. Definitivně se Králův dvůr zboural teprve na začátku 20. století.

"Václav IV. tady skutečně žil, bydlel a odtud vládl. Také zde byl přepaden, unesen a pak vězněn v době, kdy měl problémy s některými přestaviteli české šlechty, ale také se svým bratrem Zikmundem Lucemburským, který se později stal jeho nástupcem."

Divadlo Hybernia

Dnes naproti Obecnímu domu, který stojí na místě Králova dvora, najdete divadlo Hybernia. I ono ještě nese stopy původního lucemburského založení, dodala Jaroslava Nováková:

"Tam kde je dnes nápis Divadlo Hybernia, původně stával jeden z kostelů, který založil Karel IV. a byl to kostel italských ambroziánů, sv. Ambrože. Karel IV. byl obdivovatelem ambroziánského zpěvu, tedy zpívané liturgie. Kostel pak prošel zajímavými historickými momenty, ale víme, že později se z původního gotického kostela stala stavba barokní. To už byla ale úplně jiná doba a také pro jinou řeholi. V době barokní se sem dostali irští hyberni a odtud pozdější název tohoto místa i nedávno vytvořeného divadla. Ten název opravdu není náhodný."

Naše procházka za stavbami, které připomínají v centru Prahy éru Lucemburků je u konce. Ale když se vydáte do dalších zákoutí Prahy, najdete tu řadu staveb, které slavný rod připomínají.