Na výstavě o sv. Anežce bude k vidění i její nedávno objevená relikvie

Řádu křižovníků s červenou hvězdou se v posledních dnech podařilo objevit novou relikvii sv. Anežky České. Představí ji na výstavě, která bude příští týden otevřena v Anežském klášteře v Praze při příležitosti oslav 800. výročí narození přemyslovské světice a 22 let od jejího svatořečení.

Relikviář s ostatky sv. Anežky, foto: Miloš Turek

Ostatky světců bývají často uloženy v nádherných zlacených nebo stříbrných schránkách, zdobených drahými kameny a perlami. Rokoková schránka, kterou novinářům tuto středu představili kurátoři chystané výstavy o Anežce České, není na první pohled nijak výjimečná. Přesto ukrývá jeden z mála ostatků přemyslovské princezny, které se vůbec dochovaly. A jejich cesta do Prahy byla dost dobrodružná, říká člen řádu křižovníků a jeden z autorů výstavy Marek Pučalík:

"Zřejmě v 60. či 70. letech 20. století, kdy u nás vlivem komunistického režimu klarisky vymíraly, jedna z posledních sester klarisek přináší pateru Hassmannovi, faráři ve Střížově v jižních Čechách, což byl shodou okolností křižovník s červenou hvězdou, tuto relikvii. Podle tradice je to pravý prst sv. Anežky, ovšem po ohledání panem profesorem Vlčkem se jedná o os radialis, tedy o kost vřetenní pravé ruky. Sestra patera Hassmanna ji převezla za velmi zajímavých okolností do Vídně, ke křižovníkům, ke kostelu sv. Karla Boromejského. To byla česká fara, kde se shromažďovali Češi a Moravané, žijící v ilegalitě u českých křižovníků. A pater Novotný, místní farář a komandér křižovnického řádu, ji nechal v 80. letech umístit do tohoto rokokového relikviáře."

Zleva člen řádu křižovníků Marek Pučalík, kurátorka Národní galerie Štěpánka Chlumská, ředitel sbírky starého umění Národní galerie Vít Vlnas a tiskový mluvčí Arcibiskupství pražského Aleš Pištora, foto: Miloš Turek

Do té doby byly známy pouze dva ostatky sv. Anežky. První byl ve Španělsku, kam ho r. 1576 převezla císařovna Marie, vdova po císaři a českém králi Maxmiliánu II. Šlo o část dolní čelisti světice a je dodnes uložen v zámku Escorial u Madridu. Zub z této čelisti věnoval španělský král Juan Carlos v 90. letech minulého století vídeňským křižovníkům s červenou hvězdou. Další část z tohoto ostatku pak na žádost kardinála Františka Tomáška poslal do Prahy. Méně známá je pak relikvie sv. Anežky ve středověkém Kolowratském plenáři, který bude zřejmě také vystaven v Anežském klášteře. Na tuto výstavu se podle její kurátorky Štěpánky Chlumské z Národní galerie podařilo shromáždit stovky uměleckých děl, která zobrazují a připomínají českou světici:

"Už dnes je jasné, že výstava zahrne více než tři stovky exponátů. Co se týče uměleckých druhů, které tam budou zastoupeny, máme zápůjčky malířství, sochařství i uměleckého řemesla. Ale naprosto unikátně tam budou představeny některé listiny, které se týkají jak sv. Anežky a jejích fundací, tak i okolností legendického zpracování jejího života. Podařilo se zapůjčit Zlomky ze Šibeniku, což je skutečně obrovský úspěch."

Socha svaté Anežky, foto: Miloš Turek

Ředitel sbírky starého umění Národní galerie v Praze prof. Vít Vlnas při té příležitosti uvedl, že podobná výstava o sv. Anežce byla v Praze naposledy před osmdesáti lety:

"Pokud jde o výstavu samu, tak bych chtěl jenom připomenout, že to vlastně bude první velká výstava věnovaná sv. Anežce, která se bude konat v Praze, od roku 1932. Tedy o výstavy, která byla uspořádána právě zde, ve zdech křižovnického kláštera."

Chystaná výstava je součástí probíhajících oslav 800. výročí narození přemyslovské princezny Anežky, která místo výhodného sňatku zvolila život řeholnice, spoluzaložila mužský řád křižovníků s červenou hvězdou a stala se členkou a představenou řádu klarisek v Praze. Vedle toho založila i špitál Na Františku a další fundace, které pomáhaly chudým a nemocným. Lidé Anežku uctívali už za jejího života a ihned po její smrti se objevily snahy po její kanonizaci. Svatořečena byla ale až papežem Janem Pavlem II. 12. listopadu r. 1989.