Tajemný chrám v Panenském Týnci ukrývá léčivou energii
Panenský Týnec překvapí svým nikdy nedostavěným gotickým chrámem. Tohle místo v sobě údajně ukrývá léčivou energii a možná jsou tu i ostatky svaté Anežky České. Vydejme se teď meditovat mezi jeho zdi...
O Panenském Týnci se mluví už na počátku 12. století. Jeho jméno pochází od slova Týn, což bylo místo ohrazené, dřív se používalo slovo otýněné. A Panenský je odvozeno od panen klarisek františkánského řádu. Na založení kláštera přímo v Panenském Týnci má zásluhu mocný rod Žerotínů. Postavil ho Habart ze Žerotína jako poděkování, za uzdravení své manželky, uvedl Václav Švajcr.
"Vzal si manželku Scholastiku ze Šternberka. Ta nemohla mít děti, takže její babička ji vzala do Anežského kláštera do Prahy a tam, když se loučila, tak legenda říká, že přitiskla svůj bok na bok sv. Anežky. Když vyšla ven, byla zdravá. To je legenda, ale jisté je, že měla tři dcery a tři syny. Habart jako poděkování postavil pro sv. Anežku Českou klášter. Bylo to do roku 1280. Anežka zemřela 1282, je možné, že tu i byla, že klášter navštívila."
"Plichta ze Žerotína padl v bitvě u Mühldorfu v roce 1322 a Jan Lucemburský ho tu byl pochovávat. Tady jižně, jak je strom, tak tam byla kaple Nejsvětější trojice, kde byla hrobka Žerotínů a abatyší a tam byl pochován. Jan Lucemburský byl pochovávat svého nejlepšího bojovníka."
Panenský Týnec ležel už před staletími na důležité cestě Via regia. Tato královská cesta vedla z Prahy do Lipska. Původ města však sahá až do prehistorických časů. Bývalý starosta Panenského Týnce Václav Švajcr vyslovil domněnku, že právě zde by se mohly nacházet ostatky sv. Anežky České.
Po husitských válkách se ostatky hledaly, ale už se nenašly. Leo Tržil, který hledal ostatky sv. Anežky v Haštalském klášteře v Praze, prošel zdejší místo s georadarem. Ten měl údajně ukázat prostor 2 krát 2 metry a cosi uprostřed.
"Když husité táhli do Prahy, tak údajně klášter tady v Panenském Týnci vypálili. Jenže Žerotínové byli s husity zadobře. Ten klášter opravili a z Prahy se sem jeptišky přesunuly. Po nich už tam byli minorité. Říká se, že když Josef II. zrušil kláštery, tak že tu byla velká obrazárna a hodně historických knih. Já si myslím, že tu máme ukrytý 'poklad'. Říká se, že z kláštera byla do hradu Žerotínů podzemní chodba. Já si nemyslím, že je to pravda, protože je tu velké převýšení a dole potok, ale určitě tu byla úniková chodba. Tu je třeba najít, tam by mohly nějaké knihy být a v nich třeba i zmínky, kde ostatky svaté Anežky jsou."
Mimochodem, jedním z příjmů kláštera byla asi roku 1730 výroba a prodej oblíbeného léku "kapek Sv. Anežky". Klarisky zamýšlely v klášteře zřídit školu pro chudé dívky. To se jim už nepodařilo, protože rozkazem císaře Josefa II. roku 1782 byl tento ryze český klášter zrušen. Jak v Praze, tak v Týnci byly důkladné archivy a na obou místech knihovny se skvosty staročeského písemnictví a obrazy. Ty však byly rozprodány.
Týnecké panství bylo o pár let později prodáno pražskému měšťanu a kupci Janu Tuscanymu. Noví majitelé se přestěhovali do výstavnější části kláštera, a když si v roce 1842 vystavěli v bývalé klášterní zahradě nový zámeček, přestěhovali se do něj. Založili tu i empírovou hrobku. Panenský Týnec má také řadu slavných rodáků. Na zdejším hřbitově odpočívá slavný cestovatel Benedikt Roezl, pěstitel orchidejí, který hovořil osmi jazyky. A také farář Josef Commersi.
"Můj děda, když dělal starostu v roce 1941, tak povoloval Doře Maixnerové, že může zámeček přestavět na vodní lázně. V roce 1945 už MNV Panenský Týnec pronajalo tento park na dobu 30ti let a v roce 1948 přišli komunisti a zabrali jim to. Vedle je sklepení a v tom sklepení studánka, kde je údajně ta voda nabitá, pramení přes zdejší pozitivní zónu."
Proto se nelekněte, když uvidíte na zemi mezi opuštěnými zdmi tajemného kláštera sedět či ležet jeho návštěvníky. Ať už na sobě pocítíte léčebné účinky nebo ne, výlet do Panenského Týnce stojí za to. Pokud budete chtít nabiti novou energií vyrazit do okolí, je tu skanzen v Třebízi nebo městečko Slaný.
