Magický chrám v Panenském Týnci. Místo, které prý uzdravuje a dodává energii
Nikdy nebyl dokončen, přesto gotický chrám v Panenském Týnci láká ročně stovky turistů i svatebčanů. Torzo svatostánku v okrese Louny v Ústeckém kraji totiž patří nejen k nejdokonalejším českým památkám, ale mezi zdmi a sloupy tajemné stavby údajně vyzařuje léčivá pozitivní energie. Před šesti lety byl tento chrám vyhlášen nejmagičtějším místem Česka.
Kdy byl přesně chrám Panny Marie založen, známo není. Jak ale uvádí řada zdrojů, s největší pravděpodobností ho založil Plichta ze Žerotína, nejznámější český rytíř a slavný válečník, který bojoval po boku římského krále Jindřicha VII., anglického krále Eduarda II. či českého krále Jana Lucemburského. Stavba měla začít roku 1316. Když ale v roce 1382 zachvátil sousední ženský klášter požár, zůstala budova chrámu nedokončena.
Chrám tvoří 21 metrů dlouhé, 9 metrů široké a přes 20 metrů vysoké kněžiště. Ze západní trojlodní části zbyly pouze jižní zeď s portálem, část západní zdi a část základů. Ze čtyř lodních pilířů byly tři zbořeny a na čtvrtém částečně je zvonice, která ale byla postavena o mnoho let později.
S historií místa je spojena také česká patronka - svatá Anežka. Zmiňovaný klášter totiž nechal v roce 1280 postavit otec Plichty, Habart ze Žerotína, právě pro ni. Jako poděkování za to, že údajně zbavila jeho manželku neplodnosti. Podle některých lidí zde také leží ostatky svaté Anežky, po kterých se stále pátrá.
„Už jsem vyslovil tu domněnku v roce 2003. Byl jsem se tehdy podívat v Praze na Františku do kláštera sv. Anežky a chtěl jsem se podívat, kde byly ty ostatky uloženy. Tehdy to ale nešlo, protože to tam bylo vytopené. Vzal jsem si brožurku a v té jsem doma pátral. Docela mě mrzí, že brožurka v Praze se o Panenském Týnci vůbec nezmiňuje. Tam jsem se dočetl, že před husitskými válkami byla v Praze velká povodeň a ostatky sv. Anežky byly vyplaveny. Jeptišky vzaly ostatky, omyly je v mešním víně a uložily zpět do truhly do její krypty,“ prozradil nám před časem bývalý starosta Panenského Týnce Václav Švajcr.
Po husitských válkách se ostatky sv. Anežky hledaly, ale už se nenašly. Jeden z odborníků, který pátral v Haštalském klášteře v Praze, prošel s georadarem zdejší místo. Přístroj mu měl údajně ukázat prostor 2 krát 2 metry a cosi uprostřed.
„Když husité táhli do Prahy, tak údajně klášter tady v Panenském Týnci vypálili. Jenže Žerotínové byli s husity zadobře. Ten klášter opravili a z Prahy se sem jeptišky přesunuly. Po nich už tam byli minorité. Říká se, že když Josef II. zrušil kláštery, tak že tu byla velká obrazárna a hodně historických knih. Já si myslím, že tu máme ukrytý 'poklad'. Říká se, že z kláštera byla do hradu Žerotínů podzemní chodba. Nemyslím si, že je to pravda, protože je tu velké převýšení a dole potok, ale určitě tu byla úniková chodba. Tu je třeba najít, tam by mohly nějaké knihy být a v nich třeba i zmínky, kde ostatky svaté Anežky jsou,“ připomněl Václav Švajcr.
Pozitivní zóny a léčivé účinky
Podle pověsti se ale ve zdech chrámu stále zdržuje duch Plichty ze Žerotína, který byl pochován do rodinné hrobky u kláštera. Podle bývalého starosty městyse Panenský Týnec tu svého nejlepšího bojovníka nechal pochovat přímo Jan Lucemburský. Duch prý dál střeží chrám, aby na jeho místě nikdo nemohl postavit cokoliv jiného. Jakákoliv jiná stavba by totiž snižovala účinky místní zázračné energie, která léčí a budí euforii.
„Chrám stojí na silné léčivé pozitivní zóně, která má tvar kříže. Dvě zóny se tam kříží, a tím se násobí síla léčivé energie. Má schopnost odstraňovat depresivní stavy, přinášet optimismus, dobrou náladu a radost ze života. Pobyt na tomto místě je doporučován zejména lidem trpícím depresemi, nedostatkem sebevědomí, lidem přecitlivělým. Energie vyzařující na tomto místě posiluje obranyschopnost organismu. Dlouhodobější pobyt nebo časté návštěvy doporučují lidem po mozkové obrně, mozkové mrtvici a po veškerých úrazech hlavy,“ píše se o údajných léčitelských schopnostech místa na webových stránkách Panenského Týnce.
Známý český psychotronik a spisovatel Stanislav Brázda v prostorách chrámu údajně naměřil nejsilnější pozitivní zónu označovanou číslo osm. Místo, které si středověcí stavitelé pro stavbu chrámu vybrali, totiž nebylo náhodné. Tehdejší stavitele zajímalo působení různých energií. Podle českého architekta a významného restaurátora Kamila Hilberta stavěla chrám v Panenském Týnci huť Petra Parléře, která vybudovala také Karlův most nebo svatovítskou katedrálu v Praze.
Právě díky léčivé síle a pozitivní energii je nedostavěný chrám každoročně cílem stovek turistů z různých koutů republiky. Někteří pak na sociálních sítích píší, jak na místě cítili vibrace a zvláštní energii, brněly jim ruce v různých místech s různou intenzitou. Jiní napsali, že odcházeli s lepší náladou a životním elánem. Každopádně ve výklencích zdí lze najít řadu děkovných dárečků, které potvrzují, že řada lidí tady potřebnou enegii pro sebe opravdu našla.
V chrámu se koná i řada svatebních obřadů, podle statistik až stovka ročně, a chrám láká i filmaře. Záběry z Panenského Týnce se objevily například ve filmech Svědek umírajícího času, Balada o pilotovi, Kytici od F. A. Brabce nebo ve snímku Post Coitum Juraje Jakubiska.
