Tajemství kostýmů z Barrandova

Už jsme si zvykli na to, že většina běžné konfekce je šitá horkou jehlou. Tomuto trendu však zatím odolávají švadleny Filmových ateliérů Barrandov v Praze. Dávají si na své práci záležet, aby nepřišly o dobrou pověst mezi filmovými hvězdami. Přesvědčili jsme se o tom, když o minulém víkendu barrandovské ateliéry poprvé ve své historii zpřístupnily sklad kostýmů, který patří k největším na světě.

Foto: Barrandov Studio

"Jasněnka, Bajaja," vyjmenovává nejzajímavější kostýmy šéfka fundusu Věra Krátká. Přirovnání ke zlatým ručičkám není v případě žen z krejčovských dílen filmového studia Barrandov nijak přehnané. Stačí projít skladem kostýmů a některé z nich si pozorně prohlédnout, abyste zjistili, proč zahraniční štáby tak rády využívají šaty právě z Barrandova.

"To je poslední kostým, který jsme šili. Točil se tu dánský projekt. A důležité bylo především zpracování, tedy aby nebylo vidět strojové šití," zdůrazňuje Věra Krátká a ukazuje stehy na historickém vojenském kabátě. „Vracíme se k ruční práci. Když vidíte film na velkém plátně, můžete si všimnout každého detailu," vysvětluje.

Z pohádky O statečném kováři

Když švadleny kostým došijí, musejí jej ušpinit, protože nové šaty ve filmu nehrají. "Když uvidíte ve filmu kováře v nové sněhobílé košili, můžete být zmateni. Mohlo by to být zavádějící, protože kovář nemůže vypadat příliš vyšperkovaně," vysvětluje Nela z krejčovské dílny a popisuje, že k umazání kostýmů se nejčastěji používají barvy a koření.

I z tohoto důvodu možná většinu šatů z notoricky známých filmů nepoznáte. Co na stříbrném plátně vypadá efektně, může být ve skutečnosti vyrobené z laciného materiálu. „To je záměr kostýmního výtvarníka a vize režiséra. Barevnost kostýmu může být díky nasvícení docela jiná," zmiňuje Věra Krátká.

Z pohádky Princ a Večernice

"V 70. letech nebyl dostatek materiálu, a tak se šilo z toho, co bylo. Můžeme vidět, že velká část šatů z Popelky je ušita z úpletu, krimplenu, ale ve filmu vám to nevadí. Záleží na práci kostýmního výtvarníka," uvádí příklad Věra Krátká. "Dnes se snažíme dohledávat a vracet se k původním materiálům," dodává a ukazuje kostýmy z filmů Karla Zemana. "Zemanovské kostýmy jsou unikátní, ručně malované a potiskované," popisuje.

Ve tříposchoďové budově je uloženo asi 300 tisíc kostýmů, některé pocházejí z roku 1940. Tři stovky patří k těm nejvzácnějším a už se nepůjčují. Třicet z nich je od roku 2007 součástí kulturního dědictví. Pracovníci barrandovských dílen by si přáli, aby se mnohé z nich staly součásti Muzea kinematografie. "Z natáčení zůstalo pár fotografií nebo scénář, ale na šaty si můžete sáhnout," uzavírá Věra Krátká.