Před 90 lety začala stavba barrandovských filmových ateliérů - ve své době nejmodernějších v Evropě
Největší a nejslavnější česká filmová studia vyrostla na kopci nad Prahou. Dominantní stavba se svou štíhlou věží se stala symbolem českého filmu.
U zrodu ateliérů stal Miloš Havel, strýc prezidenta Václava Havla, který už v roce 1921 založil filmovou a distribuční společnost. Stavba ateliérů podle návrhu architekta Maxe Urbana započala 28. listopadu 1931. Pouhých 14 měsíců po zahájení stavby zde byl natočen první film Vražda v Ostrovní ulici. Šlo o první československý film, ve kterém zazněli současně dialog a hudba. To umožnila míchačka zvuku, kterou až do té doby neměli čeští filmaři k dispozici. Dobová kritika tak psala „o zcela novém, neobvyklém zvukovém účinku.“
Počet vyráběných filmů bleskově narostl. Ateliéry měly stálých 300 zaměstnanců a produkovaly téměř 80 filmů ročně. V roce 1939 prostory Barrandovských ateliérů zabíraly bezmála 45 tisíc metrů čtverečních.
Ihned po druhé světové válce podepsal prezident Edvard Beneš Dekret o zestátnění československého filmu. Podle jeho litery byly ateliéry znárodněny a ve vlastnictví státu zůstaly až do roku 1991.
Během tohoto období byly na Barrandově vystavěny filmové laboratoře, trikové studio, vodní nádrž pro natáčení podvodních záběru a řada dalších inovativních prostor.
V současnosti jsou ateliéry opět soukromou společností. Jejích služeb hojně využívají také zahraniční filmové produkce. Mimo jiné se tu natáčely filmy jako Letopisy Narnie, Casino Royale nebo Mission Impossible.
