Deficit rozpočtu v příštím roce má být 105 miliard korun
Vláda schválila základní podobu rozpočtu na příští rok. Jeho deficit bude 105 miliard korun. Proti se postavili ministři za nejmenší vládní stranu Věci veřejné, i když jde o variantu popsanou v nedávno přijatém dodatku ke koaliční smlouvě. Nelíbí se jim, že by škrty měly směřovat například do dopravy nebo školství, které vedou. S rozpočtem, který předpokládá i zvýšení daně z přidané hodnoty /DPH/ pak zásadně nesouhlasí opozice a ve sněmovně ho nepodpoří.
"Problémem jedné sazby DPH je výrazné zdražení cen potravin, léků, bydlení a veřejné dopravy v situaci, kdy se zastavil nárůst platů. To znamená, že lidem se nezvyšují reálné příjmy a současně vláda zvyšuje nepřímé daně. To omezuje spotřebu domácností a působí proti hospodářskému růstu. Rozpočet, jak je navržen, dále prohlubuje sociální rozdíly ve společnosti. Ukazuje se, že sanaci rozpočtového schodku platí v zásadě střední vrstvy a nízkopříjmové skupiny."
"Je to návrh, který by vynuloval deficit důchodového účtu v příštím roce, návrh, který by viditelně snížil deficit státního rozpočtu v příštím roce na 95 miliard korun a návrh, který by dal jasně najevo silnější konsolidační úsilí této vlády ve vztahu k veřejným financím. Samozřejmě by spočíval i v nepopulárním, nicméně podle našeho názoru v tomto světle správném kroku, úpravy DPH na 19 procent."
S tím však nesouhlasila nejmenší vládní strana Věci veřejné, která nakonec ve vládě hlasovala i proti tomu, co bylo v koalici dohodnuto. Podle předsedy Radka Johna straně vadí škrty v kapitolách některých ministerstev, týká se to hlavně dopravy.
Věci veřejné přitom dávaly v médiích najevo, že DPH ve výši 19 procent by pro ně byla přijatelná, pokud by výměnou za ni prosadily progresivní zdanění lidí s vysokými příjmy. S tím však nesouhlasily ODS a TOP 09. Premiér Nečas zdůraznil, že se jedná pouze o přípravný materiál k rozpočtu a dovede si představit, že někdo není spokojen se svou kapitolou a vyjádří to hlasováním. Nedokáže si ale představit, že by se bez politických následků obešlo podobné hlasování při definitivním schvalování rozpočtu ve sněmovně. Ministr financí Miroslav Kalousek se dalšímu jednání nebrání. Ale na dohodnutém schodku trvá.
Snižování výdajů je cesta správným směrem, myslí si analytik Martin Diviš ze společnosti PwC. Je však třeba pečlivě hlídat, aby se nezastavily programy, které podporují růst české ekonomiky. Jedna sazba DPH je v Evropě spíše výjimkou. Jedinou zemí Evropské unie, která má pouze jednu sazbu a to ve výši 25 procent, je v současnosti Dánsko. Své daně v minulých letech však upravovala zhruba polovina států unie.
Návrh rozpočtu počítá s tím, že jednotlivá ministerstva budou muset uspořit 1,5 procenta svých provozních výdajů. Ke krytí důchodového účtu pak budou zapojeny výnosy z dividend. Celkový návrh rozpočtu chce ministr Kalousek přeložit vládě na konci srpna.
