Česká republika nebude zachraňovat Řecko

Česká republika se na záchraně krachující řecké ekonomiky s největší pravděpodobností podílet nebude. Tak zní poslední stanovisko české vlády před jednáním lídrů členských zemí Evropské unie v Bruselu. Co vede české představitele k tomuto rozhodnutí? A hrozí Česku podobný scénář zadlužování jako Řecku?

Foto: ČTK

Řecko je na pokraji státního bankrotu. Loni jako první země eurozóny požádalo o mezinárodní finanční pomoc, aby se vyhnulo riziku platební neschopnosti. Atény si od Evropské unie a MMF tehdy zajistily tříletý úvěr v objemu 110 miliard eur (asi 2,7 bilionu Kč). Země ale nezvládá plnit podmínky, k nimž se před přijetím úvěru zavázala. Je tedy otázka, jestli dostane zbývající část úvěru. Navíc jí docházejí peníze, a pokud nedostane další úvěr, v polovině července bude řecká státní kasa zřejmě prázdná. Na záchraně krachující řecké ekonomiky by se vedle zemí eurozóny měly podílet i další členské země unie, kde se dosud eurem neplatí, tedy i Česká republika. Ministr financí Miroslav Kalousek s tím ale nesouhlasí:

"Já jsem velmi zdrženlivý k používání fondu Evropské unie, který se týká i nás. A pokud budu tázán na názor, tak řeknu, že česká vláda je velmi, velmi zdrženlivá a že určitě nemám žádný mandát k tomu, abych mohl přislíbit naši účast,"

uvedl ministr před jednáním, které proběhlo v Lucembursku na začátku tohoto týdne. O jeho průběhu informoval náš zpravodaj Pavel Novák:

Miroslav Kalousek, foto: ČTK

"Řecký parlament musí nejprve přijmout zákony, které zavedou úsporná opatření, potvrdí privatizaci a reformy veřejných financí. To jsou podle předsedy eurozóny a lucemburského premiéra Jeana- Claude Junckera nezbytné kroky, které povedou k uvolnění další splátky pomoci v polovině července. Parlament má o zákonech hlasovat 28. června. Juncker proto svolal mimořádné setkání šéfů státních pokladen eurozóny na neděli třetího července. Ministři se ale také shodli na tom, že Řecko bude potřebovat další pomoc. O tom, kolik se bude muset až po uši zadluženému Řecku přidat, budou ještě strážci státních pokladen jednat. Už teď ale panuje shoda na tom, že část břemene by měli na sebe dobrovolně vzít soukromí investoři."

Výsledek jednání ihned po návratu z Lucemburska shrnul pro Český rozhlas i ministr Kalousek:

"Eurozóna se dohodla, že poskytne Řecku pátou tranši za předpokladu, že řecký parlament přijme nesmírně tvrdé reformní nebo konsolidační kroky. Nicméně i když je přijme, Řecko se nevrátí v r. 2012 na trhy a bude potřebovat mnohem větší finanční pomoc. Do té by se logicky měl zapojit Záchranný fond eurozóny a Mezinárodní měnový fond. A dá se předpokládat, že se povede i se zeměmi mimo eurozónu diskuse o tom, zda přispěje i ten fond mimo eurozónu. Tam já říkám dopředu, že jsem to české vládě nedoporučil. Doporučoval jsem jí velmi zdrženlivé stanovisko."

Šéf české státní pokladny se totiž obává, že úvěry by Řecko nedokázalo splácet. Česká republika, která by se zaručila za 3,5 miliardy korun, by tak o peníze s největší pravděpodobností přišla:

"Prostřednictvím tohoto fondu jsme se podíleli na pomoci Irsku a Portugalsku. A tam jsem přesvědčen, že obě země zvládnou svou situaci a že nedojde k tomu, že bychom museli platit. Do stoprocentního vyčerpání tohoto fondu zbývá ještě 11 a půl miliardy. Lze očekávat, že o ně budou všechny země eurozóny požádány. Znovu říkám, že to nedoporučuji, už jenom proto, že tím bude tento fond - nikoliv eurozóny, ale celé Evropské unie - zcela vyčerpán. Pokud by k tomu došlo, pokud by těchto 11,5 miliardy, co tam ještě zbývají, bylo poskytnuto Řecku, pak jsem přesvědčen, že to jsou skutečně nenávratně ztracené peníze. Pak jsou to zhruba tři a půl miliardy korun pro Českou republiku."

Václav Klaus, foto: Vláda ČR

K situaci v Řecku a možnému podílu Česka na jeho záchraně se vyslovil i prezident Václav Klaus:

"Něco se musí stát, nemůže to takhle pokračovat. V žádném případě není pravdou, že by se nemuselo stát nic a že z toho Řecko samo vyroste. Řecko buď musí dostat obří pomoc a nevím, kdo je ochoten ji poskytnout, anebo musí vystoupit z eurozóny, začít žít svým vlastním životem, znovu si založit něco jako svou bývalou drachmu. To, co říkám, není vůbec mé doporučení. To prostě sděluji jako ekonom, že žádná třetí cesta není."

Ne všichni ekonomové jsou ale vůči Řecku a jeho záchraně tak skeptičtí:

"Asi jsem nenapravitelný optimista, ale já se domnívám, že za předpokladu opravdu velmi zpřísněných podmínek, které budou Řecku dány, se vyplatí investovat do jednoty evropské integrace. Protože za předpokladu, že by Řecko nějakým způsobem padlo, by to byl pád nejenom pro Řecko samé, ale i velmi výrazné zkomplikování celého integračního procesu. Mám pocit, že do něj bylo investováno za posledních 50 let poměrně dost, takže já bych ještě poslední šanci Řecku dal,"

Foto: ČTK

uvedl například vedoucí Evropské kanceláře České spořitelny Petr Zahradník. Připustil ale, že pomoc Řecku má svá úskalí:

"Řecko je relativně velmi malá ekonomika, něco přes dvě procenta unijního HDP by nemělo být velkým problémem. Nicméně Řecko je současně i velmi nedisciplinovaná ekonomika a tu nedisciplinovanost řešilo nikoliv na úkor svého vlastního finančního trhu, ale zahraničních věřitelů. Na rozdíl od například podstatně zadluženějšího Japonska, které dluh drží ve svých vlastních institucích, je řecká dluhová angažovanost vůči zahraničí mimořádně vysoká."

Vojtěch Belling z úřadu vlády ale uvádí, že obavy z toho, že by Česká republika doplatila na krach Řecka, jsou zatím zbytečné:

"V tuto chvíli to skutečně vypadá na pouze dobrovolnou účast soukromého sektoru. To je konec konců kompromis, na kterém se dohodla eurozóna, který bude se vší pravděpodobností nakonec realizován. Takže si myslím, že tento strach je poněkud předčasný."

O řeckém scénáři, který by se mohl začít naplňovat i v Česku, mluví koaliční politici a vládní ekonomové hlavně v souvislosti s rostoucím zadlužováním a s nutností reforem. Obavy z řecké cesty ale odmítá šéf sociálních demokratů Bohuslav Sobotka:

"Česká republika v žádném případě není mezi zeměmi, které by spadaly do rizikového pásma a které jsou sledovány spolu s Řeckem a které jsou dávány do souvislosti s Řeckem. Nemluvě o tom, že tam se hovoří zejména o zemích, které jsou v obtížné dluhové situaci a zároveň platí společnou evropskou měnou euro. Nedomnívám se, že by Česká republika byla v hledáčku ratingových agentur v souvislosti s tím, že dojde k řeckému bankrotu."