S Návratem květin se vrací do rodné země Nicholas Egon

Výstava z dílá Nicholase Egona 'Návrat květin'

Většinu života strávil umělec českého původu ve Velké Británii a Řecku. Na zámku Blatná je nyní k vidění část jeho tvorby na výstavě „Návrat květin.“

Výstava z dílá Nicholase Egona 'Návrat květin'  | Foto: Klára Stejskalová,  Radio Prague International

Nicholas Egon se narodil v roce 1921 v Brně jako jediný syn hraběte Kornela Vranova a jeho maďarské manželky Olgy Apponyi. Rodinné sídlo opustil už v 16 letech, kdy se vydal do světa, aby se věnoval malířství. Odešel jen se sedmi librami v kapse a hedvábným županem. Do vlasti se už nikdy nevrátil.

Původ obestřený tajemstvím

Zásluhu na návratu Nicholase Egona prostřednictvím uměleckých děl má Jan Bondy, bývalý velvyslanec České republiky v Aténách.

Jan Bondy | Foto: Kristýna Maková,  Radio Prague International

„ Když jsme se poprvé setkali, bylo mu už více než 90 let. Byl stále v dobré kondici, a protože během naší první konverzace vyslovil několik českých slov, začal jsem se zajímat o jeho životní příběh, který ale prozatím není zcela úplný.  Tvrdil, že vyrostl v přísné výchově na rodinném zámku. Sourozence neměl. Do školy nechodil, výchova byla svěřena vychovatelům, vzdělával se především v historii a jazycích. Přáním jeho otce bylo, aby studoval architekturu a věnoval se péči o rodinný majetek. Jako místo, kde  rodina žila, zmiňoval Vranov. Neupřesnil, zda Vranov nad Dyjí nebo nějaký jiný Vranov, nebo Ranov,“ říká Jan Bondy, který se snažil pátrat v archivech i matrikách.

„ Poté, co opustil Československo přes Francii, kde pracoval jako hotelový poslíček,  se dostal do Anglie, kde se živil malbou plakátů do kin a kinokaváren. V Londýně se údajně potkal s exilovou vládou a osobně s Edvardem Benešem. V roce 1940 nastoupil do československé jednotky v exilu a pracoval jako válečný dokumentarista. V roce 1944 byl převelen na leteckou základnu do Shaiba nedaleko irácké Basry,  to už působil v britské armádě. Konec války ho zastihl na Blízkém východě v Haifě.  I po konci války  zůstal v regionu, na RAF Art College v Káhiře se stal učitelem kreslení a uměleckých oborů.  Zde potkal svou první manželku, Dianu Horton. V roce 1946 se spolu s ní vrátil do Londýna.“

Malíř „ společenských“ portrétů

Spisovatel Maurice Collis:“ V současné době v Anglii není nikdo, kdo by maloval portréty tak vynikající kvality.“

Egon pokračoval v profesi pedagoga, ale stále více se věnoval vlastní tvorbě. Již od roku 1947 se stal členem prestižní Královské umělecké společnosti – Royal society of art. V 50.- 60-ých letech se stal uznávaným portrétistou. Mezi těmi, kdo mu seděli modelem byla celá řada členů aristokratických rodin Británie, Řecka i Saúdské Arábie, ale i známé osobnosti jako Helen Mirren, Somerset Maugham nebo L.s.Lowry.

Řecké období  

Vodní zámek Blatná | Foto: Filip Černý,  Český rozhlas

19 obrazů květin, které se představují na zámku Blatná a které byli k vidění už v květnu v Praze v Galerii Jakubská, jsou z pozdějšího období, konkrétně z let 2007 – 2017. Namaloval je v Řecku, kde žil od roku 1980 se svoji  druhou manželkou Matti Xylas. Pobývali nedaleko  Korynthu, kde měl i svůj ateliér.  V roce 1997 umřel ve věku 96 let.
„ Kolekce je kombinací akvarelů a pastelů. Častým motivem jsou v Řecku všudypřítomné máky a muškáty, což byla tradiční květina Egonů. Ty vždy přetékaly z terakotových květináčů u hlavního vchodu do jejich domova“, vzpomíná v úvodním slově k výstavě nevlastní dcera Stamania Comninos.

Výstava z dílá Nicholase Egona 'Návrat květin'  | Foto: Klára Stejskalová,  Radio Prague International

Diplomat Jan Bondy se zasloužil o to, že výstava určená pro Muzeum Benaki v Athénách se dostala i do umělcovy rodné země. Jen jak přiznává, ho mrzí, že o kořenech záhadného krajana se mu nepodařilo vypátrat více. "Pátral jsem po jeho předcích, ale neúspěšně. I umělec zmiňoval, že válkou a následně komunistickým převratem přerušený kontakt se mu nikdy nepodařilo navázat. Rodiče, případně jiní příbuzní  po válce záhadně mizí, umělec se do vlasti neodvažoval přijet a stopy po své rodině nikdy nedohledal.“  

14
49.4227302555
13.8794665868
default
49.4227302555
13.8794665868

 

klíčová slova:

Související

  • 10 nejznámějších českých malířů

    Jejich malby zdobí foyer Národního divadla, Obecní dům nebo Pražský orloj. V cyklu RPI představujeme umělce, kterým se podařilo uspět ve světovém měřítku.