Týden v ČR

0:00
/
0:00

Na důchodovou reformu se tento týden snesla kritika. Ministr financí Miroslav Kalousek způsobil rozruch v polovině týdne. Sčítání lidí, bytů a domů provázaly první dny problémy. Česko zatěžují vysoké odvody z práce, konstatovala Národní ekonomická rada vlády. Vědci se postavili proti reorganizaci Národního parku Šumava.

Lubomír Zaorálek,  foto: ČTK
Na důchodovou reformu se tento týden snesla kritika. Prezident Václav Klaus vládě vytýkal, že je uspěchaná a málo promyšlená. Také vlivný ministr Věcí veřejných Vít Bárta po schůzce s prezidentem řekl, že veřejná podpora reformy je na úrovni nula. Opoziční sociální demokracie /ČSSD/ na začátku týdne vyzvala koalici k dalšímu jednání o reformě a s ní spojeném sjednocení daně z přidané hodnoty /DPH/ na 20 procent. Dosud jsou ve snížené 10 procentní sazbě například potraviny, knihy, léky, bydlení, teplo a podobně.

"My od začátku tvrdíme, že tento způsob spojení DPH s penzijní reformou je vadný. Jestliže chceme založit reformu, která je tu na dvacet třicet let, tak je třeba hledat dohodu a kompromis. Není pravda, že musíme spěchat. Je čas o tom mluvit a my žádáme vládní koalici, aby debatu vrátila zpět před tento bod, kdy se rozhodli zvyšovat DPH,"

uvedl místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek. Ekonomové považují reformu za nutnou, připomínají však, že sjednocením DPH na 20 procent stát vybere víc, než na reformu potřebuje. Po kritice se ve čtvrtek sešli koaliční lídři, aby jednali o možných změnách. A výsledek? Špičky koalice ustoupily kritice. Dohodly se, že snížená sazba DPH bude existovat i v příštím roce, zvedne se ale od ledna na 14 procent. Základní sazba bude 20 procent. Od roku 2013 se obě sazby bez výjimek mají srovnat na 17,5 procenta, uvedl ministr financí Miroslav Kalousek.

"Vláda s hlasováním o příslušných novelách zákonů spojí hlasování o své důvěře. Z hototo hlediska mohu za TOP 09 říct, že jsme velmi spokojeni, protože realizaci důchodové reformy pokládáme za nezbytnou."

Sociální demokraté nejsou spokojeni ani s novou podobou důchodové reformy.


Miroslav Kalousek,  foto: ČTK
Ministr financí Miroslav Kalousek způsobil rozruch v polovině týdne. Ve středu oznámil, že má k dispozici tajnou nahrávku ze schůzky šéfredaktorů deníků a zpravodajských týdeníků k tématu zvýšení DPH na tisk. Ještě v rozhovoru pro server Aktuálně.cz existenci nahrávky nepopíral. Ve čtvrtek ráno však oznámil, že žádnou nahrávku nemá, že prý šlo z jeho strany o mystifikaci. Šéfredaktor Lidových novin Dalibor Balšínek reagoval prohlášením, že ministr financí se snaží znevěrohodnit debatu v médiích o penzijní reformě a zvyšování DPH. A takto reagoval šéfredaktor Mladé fronty Dnes Robert Čásenký.

"Co k tomu říci? Pan ministr financí včera usoudil, že je dobré říkat, že má nějakou nahrávku, dnes usoudil, že je dobré říkat, že žádnou nahrávku nemá. K tomu se nedá dát žádný jiný komentář."

Miroslav Kalousek ve svém prohlášení odmítl, že by se dopustil útoku na svobodu tisku. Podle něj je naopak na zváženou, zda útokem na svobodu tisku není řízení veřejné diskuze tak, aby byly upřednostněny zájmy vydavatelů novin, v nichž se diskuse koná. Dál už nechce věc komentovat.


Foto: ČTK
Sčítání lidí, bytů a domů provázaly první dny problémy. Letáky s informacemi, kdy domácnosti navštíví sčítací komisaři, měly být rozneseny do 6. března. Některé domácnosti je však nedostaly, někde byly špatně vyplněné. Stalo se, že komisaři nedorazili v domluveném termínu. Tyto problémy se vyskytly na Mělnicku, Břeclavsku a na některých místech Prahy.

"Nejsou to problémy, které by přímo ohrožovaly vlastní projekt, nicméně jsou to problémy, které bezpochyby ztěžují život lidem. V tak velkém projektu, na kterém participuje 10,5 milionu obyvatel země, se vždy nějaké problémy projeví, nicméně například současná situace kolem bezplatné informační linky je věc, kterou jsme zdaleka nepředpokládali."

uvedl místopředseda statistického úřadu Stanislav Drápal. Jen za úterý se na informační linku chtělo dovolat 60 tisíc lidí, ale operátoři jich stačili vyřídit jen 6,5 tisíce. Česká pošta a Český statistický úřad proto posílili počet komisařů i kapacitu infolinky. Novinkou sčítání lidu, které se koná jednou za deset let, budou údaje o tom, kde lidé skutečně bydlí, bez ohledu na oficiálně hlášené místo trvalého bydliště. Sčítání tak přinese starostům řadu informací. Budou moci odhadnout, kolik tříd bude potřeba ve školách či jak naplánovat dopravu.


Foto: Barbora Kmentová
Česko zatěžují vysoké odvody z práce, konstatovala Národní ekonomická rada vlády, tzv. NERV. Ta se zabývala daňovým systémem a ekonomikou. Česko musí včas reagovat, aby v budoucnu obstálo v konkurenci ostatních zemí, říká ekonom Miroslav Zámečník.

"Česká republika má nerovnovážnou daňovou strukturu. Na jedné straně má poměrně nízké zdanění v případě daní z nemovitostí i poměrně nízké zdanění příjmů fyzických osob. Na straně druhé straně má bez jakýchkoliv úlev velmi vysoké sazby sociálního a zdravotního pojištění, které do určité míry představují deformaci na trhu práce."

Statistický úřad tento týden také oznámil několik ekonomických ukazatelů - průměrnou mzdu, nezaměstnanost a inflaci. Průměrný plat zaměstnance v Česku se loni zvýšil o 2 % na 23 951 Kč. Po zohlednění růstu cen, se však platy zvýšily jen o půl procenta, v samotném posledním kvartále loňského roku došlo dokonce k jejich poklesu. Nejvíc si pohoršili zaměstnanci ve veřejné sféře, uvedl ekonom Raiffaisenbank Pavel Mertlík.

"Nečekané je to, že ve veřejném sektoru mzdy poměrně velmi prudce poklesly. Reálně to bylo dokonce o 5,9 procenta, nominálně o 3,9 procenta. Odpovídá to vládní hospodářské politice škrtů. Další národohospodářské výsledky takovéhoto vývoje mohou být pouze negativní, protože snížené mzdy samozřejmě znamenají nižší poptávku."

Míra nezaměstnanosti se v únoru proti lednu snížila o desetinu procentního bodu na 9,6 procenta. Vyšší než republikový průměr vykázalo 49 okresů. Únorové zlepšení situace na trhu práce souvisí nejen s rostoucí výkonností české ekonomiky, ale zřejmě i s letošním zpřísněním výplat podpor v nezaměstnanosti. Meziroční inflace se v Česku zvýšila na 1, 8 procenta. Největší vliv měly opět dražší potraviny a bydlení.


Vědci se postavili proti reorganizaci Národního parku Šumava. Na jednání ve Vimperku rezignovala většina členů takzvané vědecké rady. Podle plánů nového vedení by měla mít Rada šumavského parku pouze 45 členů, mezi nimi jen osm vědců. Doteď zasedali experti v samostatném poradním orgánu. Podle předsedy Vědecké sekce Rady Národního parku Šumava Jakuba Hrušky by tak byl hlas vědců v radě hodně oslabený.

"Zbytek by byly obce na území národního parku, zástupci krajů, místní politici, místní podnikatelé. Síla vědeckého názoru v radě by byla naprosto potlačena při jakémkoliv hlasování. A hlasovat se bude o důležitých dokumentech jako je plán péče a zóny národního parku. Za těchto podmínek by tam 8 vědců pouze dělalo stafáž tomu zbytku."

Rada rozhoduje o zásadních věcech jako je členění území národního parku do zón ochrany přírody či návštěvní řád.