Komentář deníku Hospodářské noviny se snaží zrekapitulovat a zhodnotit stav ekonomické reformy. „Po ohlášení reformy v zemi vypukl chaos. Nelíbí se téměř nikomu, což by ještě nebylo to nejhorší. Nejspíš by tak dopadl i kterýkoliv jiný návrh, na nějž už čekáme asi deset let. … Aby v této zemi vůbec proběhly nějaké důkladnější reformy, chybějí v zásadě dva předpoklady: obyvatelstvo, které by je bylo ochotno přijmout, a politická elita, která by je byla ochotna vysvětlovat a z níž by přitom vyzařovalo více než technokratický chlad hraničící chvílemi s obyčejnou arogancí," píše deník.
Komentář deníku Hospodářské noviny se snaží zrekapitulovat a zhodnotit stav ekonomické reformy. „Po ohlášení reformy v zemi vypukl chaos. Nelíbí se téměř nikomu, což by ještě nebylo to nejhorší. Nejspíš by tak dopadl i kterýkoliv jiný návrh, na nějž už čekáme asi deset let. … Aby v této zemi vůbec proběhly nějaké důkladnější reformy, chybějí v zásadě dva předpoklady: obyvatelstvo, které by je bylo ochotno přijmout, a politická elita, která by je byla ochotna vysvětlovat a z níž by přitom vyzařovalo více než technokratický chlad hraničící chvílemi s obyčejnou arogancí," píše deník. Podle komentátora je naivní ten, kdo věří předvolebním slibům a teď se jich domáhá s poukazem na to, že o zvyšování DPH se před volbami nemluvilo. Píše, že „výsledky loňských sněmovních voleb vytvořily na chvíli iluzi, že obyvatelstvo z ničeho nic propadlo reformnímu nadšení a touze po dobrovolné skromnosti ve jménu nezadlužených budoucích generací a odvrácení řeckého scénáře. To je ovšem omyl. … Onoho volebního květnového víkendu se totiž zřejmě neopakovatelně protnulo několik náhod, s nimiž dopředu nikdo nepočítal a které úplně zamlžily skutečný obraz české společnosti. Za prvé to byl historický propad sociální demokracie, pod nějž se osobním výkonem podepsali tři lidé: Jiří Paroubek, Miloš Zeman a Jana Bobošíková. Za druhé to byl moment vrcholného okouzlení jisté části veřejnosti postavou, ale ještě více pověstí Karla Schwarzenberga, což volně souvisí s bodem číslo tři, desetiprocentním ziskem kultivovaných mediálních populistů z Věcí veřejných. Tady vůbec nešlo o volání po "rozpočtové odpovědnosti", nýbrž o výraz frustrace politickým establishmentem posledních dvaceti let.
Mladá fronta Dnes otiskuje komentář premiéra Petra Nečase k důchodové reformě. Sjednocení sazeb daně z přidané hodnoty je podle něj pro stabilizaci důchodového systému nutné, vládní reforma penzí ale přináší i další důležité změny. "Spoléhat jen na privatizační příjmy a dividendy ČEZ při udržení dlouhodobé stability systému v průběhu desítek let je nemyslitelné a navíc komplikované z hlediska pravidel EU," uvedl Nečas. Zapomíná se podle něj na to, že jen loni stoupl schodek důchodového systému na téměř 30 miliard korun. Vláda chce podle něj případné přebytky z výběru DPH použít právě na sanaci tohoto dluhu. Sjednocení sazeb DPH jako nástroj pro stabilizaci veřejných financí podle Nečase není "bleskem z čistého nebe". Takový postup podle něj doporučuje Evropská komise, OECD, Mezinárodní měnový fond i expertní komise, které se v ČR přípravou reformy zabývaly. Nečas zdůraznil, že diskuse o reformě se vede již řadu let. "Proto je nejvyšší čas přejít od slov k činům. Konečně došlo k politické dohodě a je zřejmé, že výsledný koncept důchodové reformy musí být koaličním kompromisem," napsal Nečas. Podle premiéra by se ale diskuse o důchodové reformě neměla zužovat na debatu o DPH. Mezi základní změny podle něj patří pokračování zvyšování důchodového věku po roce 2030, kdy dosáhne 65 let pro muže a 62 až 65 let pro ženy podle počtu dětí. V budoucnu by také nebylo možné valorizovat penze více, než stanoví zákon. "Odolnost důchodového systému zvýšíme novou možností penzijního spoření," dodal Nečas. Vláda se podle Nečase poučila z chyb, které při důchodové reformě udělaly Slovensko, Maďarsko a Polsko. "Sjednocení sazeb daně z přidané hodnoty na úroveň 20 procent umožní provést důchodovou reformu, stabilizovat systém a neprohloubit deficit veřejných financí. Tím spolehlivě předejdeme situaci v okolních zemích. Tímto krokem získáme až 57 miliard korun, které budou mimo jiné kompenzovat pojištění vyvedené z průběžného systému (20 miliard korun)," uvedl Nečas.
Stanislav Huml
Mezi zákonodárci strany Věci veřejné (VV) neexistuje shoda v názoru na důchodovou reformu, kterou připravuje koaliční vláda Petra Nečase (ODS). Straničtí vyjednavači by o ní proto měli dále jednat. Deníku Právo to řekl poslanec VV Stanislav Huml. Pokud by se o reformě dále jednalo, chtěla by strana jako jeden ze zdrojů jejího financování prosadit zdanění hazardu. "Cítím, že v klubu důchodová reforma stále není vydiskutovaná. Ani není přijato závazné usnesení, které by ji jednoznačně schválilo. Vnímám to tak, že naši vyjednavači mají oprávnění dál jednat,"řekl Právu Huml. Také podle dalšího poslance za VV Josefa Novotného bude diskuse o reformě pokračovat. Strana by v případě dalšího jednání jako jeden ze zdrojů financování reformy prosazovala zdanění hazardu, které by do rozpočtu mohlo přinést až sedm miliard korun navíc. "Na páteční poradě ekonomických expertů VV zazněla úvaha, že se do diskuse zapojí "véčka" zdaněním hazardu a okamžitým odstraněním všech výjimek před tím, než se připraví nový zákon o loteriích," uvedl Novotný. Dodal, že na úterním jednání klubu VV poslanci jednohlasně vyslovili nápadu podporu. Podle něj by se tímto krokem získaly peníze na důchodovou reformu a navíc by VV splnily svůj předvolební slib o boji proti hazardu. "Jak máme vysvětlovat, že úlevy hazardu jedou dál, zatímco díky legislativní nouzi jsme přijali reformy za měsíc? Už se sáhlo na stavební spoření, sociální dávky, DPH. A hazard se tu směje,"řekl Novotný. Zdanění hazardu označil za stěžejní záležitost spolupráce VV s koalicí a za dobrý signál pro veřejnost.
Letošní daňové změny zdraží české armádě pronájem stíhaček Jas-39 Gripen o stamiliony korun. Píše to středeční vydání deníku E15. Ministerstvo obrany, které už delší dobu nemá ani na údržbu nemovitostí, proto chce od příštího roku do svého rozpočtu tři miliardy korun navíc, ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) s tím však nesouhlasí. Česko si gripeny pronajalo od Švédska na deset let za 20 miliard korun, pronájem 14 strojů skončí v roce 2015. "Od ledna je pronájem gripenů zatížen platbou DPH kolem půl miliardy ročně navíc. Dále musíme počítat s dopadem sjednocené dvacetiprocentní daně, i když je v současnosti těžké ho přesně odhadovat. Konkrétní čísla budeme mít za měsíc,"řekl E15 ekonomický náměstek ministra obrany Libor Karásek (ODS). Deník připomíná, že letos má obrana k dispozici o pět miliard méně než loni, z toho více než tři miliardy jsou určeny na běžné výdaje. U oprav a údržby budov či techniky jsou podle náměstka tyto škrty dlouhodobě neudržitelné.
Michal Hašek
Jihomoravský hejtman a kandidát na předsedu ČSSD Michal Hašek získal titul doktora práv JUDr. Rigorózní řízení absolvoval na fakultě v šestitisícovém slovenském Sládkovičovu, kterou jako děkan vede slovenský sociálnědemokratický poslanec Mojmír Mamojka (SMER). Informují o tom Lidové noviny s tím, že fakultu čeští akademici opakovaně kritizovali za údajně nestandardní pravidla studia. Hašek listu řekl, že rigorózní práci obhájil na konci srpna, zkoušky složil záhy nato. Diplom mu přišel poštou. Konzultantem jeho práce na téma družstva byl právě Mamojka. Zástupci tuzemských fakult si podle listu na Fakultu práv Janka Jesenského Vysoké školy ve Sládkovičovu několikrát veřejně stěžovali. Byla mezi nimi i brněnská děkanka Naděžda Rozehnalová; právě v Brně Hašek získal titul magistra práv. Rozehnalové podle deníku vadí, že škola nabízela do druhého stupně studia přijetí i z příbuzných bakalářských oborů, což je podle ní pro právo nepřijatelné.
Expertní komise, která má za úkol vybrat nového generálního ředitele České pošty (ČP), dočasně přerušila činnost. Její členové se shodli, že současně s výběrem nového šéfa je potřeba podnik transformovat a připravit na liberalizaci trhu s poštovními službami v roce 2013. Píšou to středeční Hospodářské noviny. V komisi panuje shoda v tom, že nový ředitel povede ČP i po její transformaci na akciovou společnost. Dosavadní ředitelka ČP Marcela Hrdá byla odvolána ke konci února. "Dokud nebude jasné, co schválí vláda, nemá smysl ve výběru pokračovat,"řekl včera člen komise Martin Říman, který působí také jako šéf poradců premiéra Petra Nečase (ODS). Podle deníku už Nečas o České poště předběžně jednal s ministrem vnitra Radkem Johnem, do jehož resortu pošta patří. List připomíná, že přeměna na akciovou společnost je prvním krokem k privatizaci podniku s ročními výnosy kolem 20 miliard korun.
Jiří Trnka
Bývalý ředitel Úřadu regionální rady Jihozápad Jiří Trnka, který je obviněn z pletich při rozdělování evropských peněz pro Jihočeský a Plzeňský kraj, tvrdí, že po něm náměstek jihočeského hejtmana Petr Podhola (ČSSD) chtěl, aby při rozdělování dotací zvýhodnil firmy spřízněné se sociální demokracií. Informuje o tom Mladá fronta Dnes. Trnka si z jednání s Podholou tajně pořídil nahrávku, na níž tajemník zdůraznil, že na zvýhodnění těchto firem má zájem hejtman Jiří Zimola (ČSSD). Zimola popřel, že by o údajném nátlaku na Trnku věděl, Podhola se odmítl vyjádřit. Trnka na oba podal trestní oznámení. Podle listu Podhola Trnkovi v červenci roku 2009 předal seznam projektů usilujících o evropské dotace, z nichž dvacet označil tečkou s tím, že "by měly na přání hejtmana Zimoly projít". Trnka uvedl, že za označenými projekty stáli lidé z ČSSD nebo podnikatelé blízcí hejtmanovi. Když výběrová komise patnáct ze zatečkovaných projektů ke schválení nedoporučila, protože nesplňovaly základní podmínky, sešel se Podhola s Trnkou znovu. Tuto schůzku si Trnka nahrál.
Jan Levíček, zdroj: TOP 09
Předseda brněnské TOP 09 Jan Levíček, kterého další straníci obviňovali v médiích například z údajných totalitních praktik, odstoupil. Brněnská stranická organizace je nyní rozhádaná, informuje středeční brněnská Mladá fronta Dnes. Krajský výbor rozhodl počátkem týdne o vyloučení dvou rebelů, kteří Levíčka kritizovali v médiích. Další funkce včetně postu zastupitele na brněnské radnici si Levíček nechal. Jeden z vyloučených Marian Němec listu řekl, že Levíčkovu rezignaci vítá, ale je jen polovičatým řešením. On i další vyloučený historik Pavel Paleček se proti vyloučení odvolají.
