Dobronín: Počet i pohlaví pohřbených zhruba souhlasí, způsob smrti ne
V minulých dnech skončil odborný průzkum lidských ostatků, které policie našla v místech, kde byli podle ústní tradice na konci války zavražděni němečtí civilisté. Zkoumali je vědci z antropologického ústavu Masarykovy univerzity v Brně.
"Byli jsme schopni zkompletovat kosterní nález do 15 celků, které patří minimálně třinácti jedincům. Dále jsme byli schopni u více než poloviny jedinců schopni určit biologický profil: kosti, které jsme měli k dispozici, vykazují indiferentní a mužské pohlavní znaky, takže můžeme s určitou mírou pravděpodobnosti říct, že všechny kosti patřily mužským jedincům. Dožitý věk se podle odhadu pohyboval od 30 do 60 let,"
"Podle analýzy se s největší pravděpodobností jedná o zranění post mortem, to znamená že vznikly v průběhu doby od pohřbění po nález. A některé i v rámci laboratorního zpracování, protože kosti byly křehké a i jemná manipulace je svým způsobem poškodila."
Podle vědkyně jsou v místě, kde se kosti našly, obzvlášť špatné podmínky pro jejich zachování.
"Žádné projektily ani nábojnice jsme neobjevili," dodala Urbanová.
Kosterní fragmenty nyní poputují na analýzu DNA, srovnáním se vzorky možných příbuzných by se dala zjistit jejich identita.
Archeologický průzkum údajného hrobu zavražděných Němců u Dobronína skončil 19. srpna. Podle svědectví by mělo být v těchto místech pochováno asi 15 německých obyvatel určených k odsunu. V květnu 1945 je tu prý ubili místní Češi. Kriminalisté proto případ od loňského září vyšetřují jako podezření z trestného činu vraždy.
Dobronínští zastupitelé budou rozhodovat, zda bude na tamním hřbitově těmto údajně zavražděným Němcům vztyčen žulový pomník, či zda bude o věci vypsáno referendum. Podle starosty Jiřího Vlacha se tím zastupitelé budou zabývat nejspíš v polovině února příštího roku. Referendum by se pak mohlo uskutečnit koncem března.
Vedení obce poslal žádost o zřízení pomníku německý občan Johann Niebler. Podle starosty je ale nutné vědět, kdo konkrétně za žádostí stojí. Podle něj existuje riziko, že se po nějaké době může ozvat někdo jiný s jiným požadavkem. Novinkou je podle Vlacha také požadavek, aby byly ostatky uloženy na hřbitově ve společném hrobě. Původně se počítalo s tím, že si příbuzní kosterní pozůstatky odvezou. Při uložení ostatků ve společném hrobě podle Vlacha hrozí jisté nebezpečí, že by se Dobronín mohl stát místem různých neonacistických setkání.
