Petice za veto

Starostové obcí, kterým hrozí stavba úložiště radioaktivních odpadů, se chtějí účinněji bránit. Na příslušná ministerstva, do obou komor parlamentu i Správě radioaktivních odpadů proto posílají petici s více než čtyřmi tisíci podpisů.

Foto: Evropská komise

Dotčené obce trvají na tom, že stát musí změnit způsob hledání úložiště a respektovat výhrady lidí v těchto místech. Obce také chtějí získat možnost práva veta. Podle Martina Sedláka z Hnutí Duha musí debata o radioaktivním odpadu začít úplně od začátku:

"My samozřejmě neříkáme, že jaderný odpad a jeho řešení by v České republice nemělo být hlubinné úložiště, ovšem stát k němu musí dospět v demokratickém transparentním procesu, kdy s tím budou souhlasit i dotčené obce. Musíme položit na stůl nové, čisté karty, a potom se teprve začít bavit."

Obce trvají na tom, aby s nimi stát začal o možnosti výstavby úložiště vyjednávat a aby se změnil atomový zákon. Podle Zdeňka Černého, starosty jihočeského Nadějkova, chtějí především jistotu, že dění ve svých obcích budou moci ovlivnit včas:

"Protože s námi se prakticky dosud nijak nejednalo, pouze se to slibuje. Obce opravdu mohou vstupovat do řízení až ve stavebním řízení, kdy už je pozdě."

Ilustrační foto: ČTK

Dotčené obce a občanská sdružení tvrdí, že je stát přehlíží a jedná bez nich. Náměstek ministra průmyslu a obchodu Tomáš Hüner má za to, že způsob jednání se teď mění k lepšímu. Se zavedením práva veta pro obce ale rozhodně nesouhlasí:

"Domníváme se, že města a obce mají dnes velmi účinné nástroje k tomu, jak v případě nesouhlasu zamezit takovýmto stavbám. V případě, že petice obsahuje požadavek práva veta, tak potom určitě ministerstvo průmyslu a obchodu nebude tuto legislativní změnu podporovat."

O názor jsem požádal i specialistku na ochranu životního prostředí, dnes zástupkyni ombudsmana, Jitku Seitlovou:

Jitka Seitlová

"Já se domnívám, že lidé, kteří tam žijí, by měli mít právo být účastníky řízení, když se jedná o tom, co bude v jejich blízkém sousedství. Vždyť ti lidé tam žijí. Domnívám se, že jednak by mělo být posíleno postavení těchto obcí jako účastníků řízení, a nevylučuji ani tu možnost, že by měly právo veta. V řadě zemí v zahraničí je toto právo veta těm obcím stanoveno, a princip, že někde je takovéto úložiště nebo nějaká taková podobná stavba realizována, spočívá na tom, že prvně musí být dohoda. Ta je předpokladem budoucího dobrého řešení situace, vývoje, který nebude vyvolávat napětí. A to je základ dobrého řešení."

Tento týden poprvé zasedne pracovní skupina Dialog, která má najít kompromis mezi státem a obcemi. Vhodné místo pro úložiště jaderného odpadu stát vybírá od roku 1993. Nyní má vytypovaných šest lokalit, přičemž zkoumá i možnost využití vojenských újezdů. Do roku 2025 chce vybrat konečnou variantu, o pět let později se má začít stavět. Úložiště by mělo zahájit provoz v roce 2065.