Obce volají po novele atomového zákona
Senát chce příští měsíc opět otevřít debatu o novele atomového zákona. Ta by měla mimo jiné umožnit obcím v okolí jaderných elektráren získat kompenzace za nepříjemnosti, které takové sousedství přináší. Také by ale měla vyjít vstříc obcím, které odmítají vybudování úložiště jaderného odpadu ve svém okolí. Podrobnosti má Zdeněk Vališ.
Senátoři se pokusili vložit připomínky obcí k vládní novele atomového zákona už předloni. Poslanci jim ale nevyhověli. Nyní chce tedy Senát iniciovat opět debatu o novele. V ní je opakovaně návrh, aby obce ležící v tzv. havarijní zóně jaderných zařízení dostávaly určité kompenzace. Dosud platí provozovatel jaderných elektráren, tedy ČEZ, pouze nejbližším obcím. Podle starosty Náměště nad Oslavou Vladimíra Měrky by ale asi 140 obcí v okolí elektrárny Dukovany, ve kterých žije skoro 100 tisíc lidí, chtělo získat kompenzace například za to, že podléhají zvláštnímu režimu.
"Máme všelijaké rozšířené povinnosti, starost o sirény, zkoušky sirén, musíme nosit u sebe pagery, jodové tabletky, sami musíme dodávat do domácností bezpečnostní příručky. Vítáme tedy iniciativu s novelou atomového zákona. V něm by měla být zakotvena povinnost provozovatele jaderného zařízení platit v zóně havarijního plánování poplatek dvacet haléřů ročně za metr čtvereční. Sloužilo by to rozvoji, byly by to rozumně vynaložené peníze."
"Do těch obcí investoval v době, kdy nás potřeboval. To bylo v letech 1992-1993. Tehdy k nám do stotisícového regionu přišlo zhruba 300 miliónů korun. Jenže poté, kdy se veřejné mínění překlopilo, o což jsme se zasloužili především my na obcích, protože jsme společně s ČEZem všem vysvětlili, že jaderná elektrárna je dobrá a užitečná, tak se ty příspěvky od ČEZu smrskly. V roce 2002 to byl už jen jeden milión. V současné době bojujeme o almužny ve výši zhruba deset miliónů korun."
Jak připomíná starosta Náměště nad Oslavou, jen na reklamu vynakládá přitom ČEZ 600 miliónů korun ročně. Z úplně jiného důvodu se modlí za senátorskou novelu atomového zákona obce, u kterých by mohlo být vybudováno úložiště jaderného odpadu. Novela by jim totiž měla dát právo veta. Radiu Praha to potvrdil Zdeněk Černý, starosta Nadějkova na Táborsku.
"Toužíme po ní. Doufejme, že se to podaří, protože teď vůbec nemají obce rovnoprávné postavení vůči státním orgánům. Ty vystupují silově. U té nejdůležitější etapy rozhodování, průzkumu a umístění stavby, nemají ani obce, ani občanská sdružení kvůli současnému atomovému zákonu vůbec žádnou šanci proti tomu vystoupit. Teprve až ve stavebním řízení mohou protestovat, ale to už je pozdě, to už se jedná jen o detailech."
Jenže o konečném úložišti jaderného odpadu má být rozhodnuto asi až za patnáct let. Zatím je tedy dost času,ne?
"Času dost není, protože na několika lokalitách se už stalo, že potenciální investor, který chtěl budovat rekreační zařízení, od svého záměru rychle ustoupil, když se dozvěděl, že ona lokalita už je takto negativně ocejchována. Utíkají pracovní příležitosti. Lidé se bojí. Už teď je cítit psychický tlak."
A Zdeněk Černý připomíná, že v případě jaderných úložišť obce vůbec netouží po nějakých finančních kompenzacích od kohokoli.
"Za žádných okolností! Tady všude proběhla referenda a 96 - 99 procent lidí je proti. Nějaké krátkodobé finanční kompenzace by nemohly vrátit kraji původní podobu."
