Zemřel scenárista a Havlův poradce Jiří Křižan

Jiří Křižan, foto: ČTK

Bohatí sedláci na Hané se za Protektorátu tajně radí, jak se zbavit udavače, co je připravuje o jejich statky. A vyberou k tomu valašského kováře, který se ve vsi ukrývá před nacisty. Dají mu nůž na krk: buď zabiješ Sekala, nebo tě udáme. To je jedna z klíčových scén filmu Je třeba zabít Sekala, který v roce 1998 získal dosud nepřekonaných deset Českých lvů. Jako scenárista je pod ním podepsán Jiří Křižan. Spoluautor filmů, které dvakrát vyhrály na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech a získaly i další prestižní ceny. Jiří Křižan ve věku 68 let náhle zemřel. Více uslyšíte od Mileny Štráfeldové:

Jiří Křižan,  foto: ČTK
Křižanův životní příběh připomíná jeho oblíbené westerny, pokud by se ovšem westerny odehrávaly na Východě. Jeho otce v r. 1951 popravili komunisté po vykonstruovaném soudním procesu a on sám místo studií musel fárat do dolů. Vystřídal několik dalších dělnických profesí, nežli se mu v 60. letech podařilo vystudoval scenáristiku na pražské FAMU. Za film Signum Laudis z 1. světové války měl v r. 1980 získat cenu Kl. Gottwalda, odmítl ji ale, a nadlouho se tak zbavil možnosti pracovat. A v r. 1989 se stal spoluautorem petice Několik vět, pod kterou se masově podepisovali umělci, vědci a další významné osobnosti, do té doby loajální k režimu.

"Bez něj by nikdy pod Několika větami v r. 1989 nebylo tolik umělců. Byl klíčovou postavou. Byl to rovný, přímý chlap. Dneska je takových lidí málo a zase je u nás doma o jednoho méně. Je to velká ztráta,"

zavzpomínal na Jiřího Křižana další z autorů petice Alexandr Vondra. Křižan usiloval o propuštění Václava Havla z vězení, po listopadu 89 se stal zakládajícím členem Občanského fóra, a když byl Václav Havel zvolen prezidentem, stal se na Hradě jeho poradcem. Exprezidenta Havla zpráva o Křižanově úmrtí silně zasáhla:

Z filmu 'Je třeba zabít Sekala',  zdroj: Česká televize
"Po celou dobu naší revoluce byl po mém boku, všechno jsme dělali spolu. Já jsem si ho velmi vážil, byl to dobrý kamarád."

Jiří Křižan byl ale také hodně nekompromisní, když šlo o to odstranit z Pražského hradu nebo později z ministerstva vnitra lidi, kteří měli pozitivní lustrační osvědčení. A jak říká publicistka a bývalá disidentka Petruška Šustrová, Křižan si dovedl stát za svým:

"Jirka měl v naší společnosti bohužel opravdu vzácnou vlastnost, že uměl nesouhlasit. Dokázal se ale o tom s vámi docela přátelsky bavit, takže člověk cítil, že ten nesouhlas není nic špatného, není nic zvláštního, neobvyklého..."

V r. 1995 se Jiří Křižan ale z politiky stáhl a vrátil se k filmové scenáristice. Tehdy vznikl jeho nejvýznamnější film Je třeba zabít Sekala. K jeho filmografii patří ale i další oceňovaný film Stíny horkého léta, Tichá bolest a další desítka filmů. Psal i pro televizi a v zahraničí mu vyšel román Exercicia.