Škrétův oltářní obraz z Týnského chrámu bude ozdobou výstavy

Příprava stěhování obrazu Karla Škréty z Týnského chrámu, foto: ČTK

Vrcholné dílo barokního mistra Karla Škréty - oltářní obraz Nanebevzetí Panny Marie - opustil své místo v Týnském chrámu v Praze. Míří nejprve do dílen restaurátorů a poté na velkou Škrétovu výstavu, kterou připravuje Národní galerie. Představí více než 400 exponátů, převážně maleb Škréty a malířů jím ovlivněných.

Příprava stěhování obrazu Karla Škréty z Týnského chrámu,  foto: ČTK
Celá akce vypukla ve středu v osm hodin ráno. Na lešení vystupují restaurátoři v bílém oblečení a rukavičkách, aby sňali Škrétův oltářní obraz, vysoký přes 4 metry. Vše sleduje i Vít Vlnas ředitel Sbírky starého umění Národní galerie. Co se právě děje?

"Mistrovské dílo Karla Škréty bylo sejmuto. Nyní se obraz připravuje k tomu, aby byl navinut na válec a tak mohl být transportován do restaurátorské dílny."

Výstava Karla Škréty potrvá na Pražském hradě od listopadu do dubna. Zapůjčené obrazy nahradí v Týnském chrámu rozměrné fotokopie. Restaurátoři nevěděli přesně, v jakém jsou obrazy stavu, dokud je nesundali. Ihned je z obou stran vyfotografovali a zdokumentovali. Naposledy je totiž měli restaurátoři v rukou před 40 lety. Škréta namaloval pro Týnský chrám celkem devět obrazů, na výstavě se ukáže pět z nich. Jak uvedl v rozhovoru Vít Vlnas, oltář se stavěl postupně a jak se zdá, i hlavní obraz nevznikl najednou.

Příprava stěhování obrazu Karla Škréty z Týnského chrámu,  foto: ČTK
"V roce 1649 byl sice posvěcen, jak víme z nápisu na oltáři. Ale ještě v roce 1654 se Karlu Škrétovi doplácelo za jakési postavy, které dodatečně domalovával do toho obrazu."

Proč je v tomto kostele tolik Škrétových děl?

"Tento kostel byl programově budován jako ústřední pražský katolický kostel po bitvě na Bílé hoře, nepočítáme-li katedrálu sv. Víta, ale to je trošku jiná kapitola. Karel Škréta byl představeným staroměstského malířského cechu. Tento cech měl svůj oltář právě zde v Týnském chrámu. Oltář zdobilo od jisté doby Škrétovo dílo sv. Lukáš malující Pannu Marii. Škéta byl i osobně spjat s řadou patricijských rodin, které tady v Týnském kostele fundovali své oltáře a právě u Škréty si objednávali obrazy."

Vít Vlnas
Kdo objednal tento velký oltářní obraz?

"Na rozdíl od některých bočních oltářů, které objednávaly jednotlivé patricijské rodiny Voříkovští z Kundratic, Hadové z Proseče a další, tak tento hlavní oltář i jeho titulní plátno bylo objednávkou staroměstského magistrátu, čili samosprávy města. Hlavní oltářní obraz, který zachycuje Nanebevzetí Panny Marie, je Škrétovým dílem z let 1649 až asi 1654. Je to obraz, ve kterém Škréta velmi zajímavým způsobem vytěžil své zkušenosti, kterých nabyl v Itálii. Je to typ obrazu, na jehož počátku stojí slavný Tizianův obraz z benátského kostela Frary."

Jak dodal Vít Vlnas z Národní galerie, výstava Karla Škréty bude největší přehlídkou díla tohoto zakladatele českého barokního malířství.