Přehled tisku
Česko je rájem neprůhledných firem, píší na své titulní straně Lidové noviny. Podle nich akcie na doručitele či adresa společnosti na Kajmanských ostrovech nejsou jedinými způsoby, jak utajit údaje o akcionářích společnosti. Další možností je totiž založit si takzvanou "evropskou společnost".
Česko je rájem neprůhledných firem, píší na své titulní straně Lidové noviny. Podle nich akcie na doručitele či adresa společnosti na Kajmanských ostrovech nejsou jedinými způsoby, jak utajit údaje o akcionářích společnosti. Další možností je totiž založit si takzvanou "evropskou společnost".
Tato právní forma umožňuje stěhovat sídlo firmy bez legislativních průtahů v rámci Evropské unie i několikrát do roka. Hlavně však jsou zřizovatelé povinni zveřejnit pouze jednoho zástupce společnosti. Ostatní akcionáři a majitelé tak mohou zůstat v utajení. Právě to je na evropských společnostech nejlákavější. A i když je české právo zná teprve šest let, stala se republika v tomto směru velmocí. Ke konci července zde byly evidovány téměř tři stovky evropských společností se sídlem v Česku, což je téměř polovina všech společností tohoto typu v celé Evropské unii.
V republice je přitom asi desítka firem, které se živí prodejem evropských společností na klíč a lákají své klienty mimo jiné na to, že taková právní forma umožňuje obsadit představenstvo i dozorčí radu společnosti jediným člověkem, byť má více akcionářů. Ti pak mohou zůstat v utajení. Podle Lidových novin je dokonce forma evropské společnosti inzerována jako ideální řešení pro výběrová řízení a tendry. Důvodem raketového pořizování evropských společností právě v České republice je především skutečnost, že jako jedna z mála umožňuje prodávat je na klíč, poznamenávají Lidové noviny.
Mobilní operátoři varují před snahou ministra vnitra Radka Johna přestat jim kvůli úsporám platit za odposlechy. Operátoři se ale bojí, že pokud policie nebude mít limit, počet 'napíchnutých' telefonů naroste, píše Mladá fronta Dnes. Jedním z argumentů při zavádění současného systému plateb za odposlechy byl totiž jejich regulační účinek, že totiž policie zvažuje oprávněnost každé žádosti. Operátoři tvrdí, že to v praxi funguje a bez placení by mohlo dojít k dramatickému nárůstu žádostí. Podle Mladé fronty Dnes ale jde operátorům také o nemalé peníze. Například v roce 2008 za odposlechy necelých pěti tisícovek telefonů podezřelých lidí inkasovali až 180 milionů korun. Ministr John by ale ve sněmovně mohl uspět, návrh totiž podporují jeho předchůdci z ODS i z ČSSD. Výtky, že už teď se policejní odposlechy nadužívají a narušují soukromí i bezúhonným lidem, se ale podle Mladé fronty Dnes ozývají například z akademické sféry.
Několik kubánských disidentů propuštěných na základě diplomatického jednání mezi Kubou, Španělskem a katolickou církví je připravena přijmout Česká republika, informuje deník Právo. Ochotu poskytnout Kubáncům azyl už vyjádřil koncem července šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg v Bruselu, nabídka byla pak oficiálně předána španělskému ministerstvu zahraničí a havanskému arcibiskupovi. Česko je připraveno poskytnout azyl celkem 10 propuštěným politickým vězňům a jejich rodinám. Zda některý z disidentů nabídku využije a přesídlí do Česka, může být podle ministerstva zahraničí jasné už do měsíce, dodává Právo.
V době, kdy ministerstvo spravedlnosti šetří každou korunu, utíkají jeho úředníkům miliony. Nestíhají v zákonné lhůtě vyřešit stovky žádostí. Lidé se pak se státem úspěšně soudí, píše Mladá fronta Dnes. Pokud je totiž člověk zproštěn obžaloby z trestného činu, má nárok na odškodnění. Požádá o něj a úředníkům ministerstva spravedlnosti běží půlroční lhůta, aby rozhodli a dali mu odpověď. Jenomže ti nejsou schopni včas odpovědět a ministerstvo pak čelí zbytečným žalobám. Když úřad přesto žádost vyřídí do začátku hlavního líčení, soud vydá usnesení, že řízení zastavuje, ale přizná žalobci náklady. Ministerstvo tak zbytečně zaplatí navíc 15 třeba tisíc korun, cituje deník advokáta jednoho z takových případů. Někdy však věc dospěje až k hlavnímu líčení, takže ministerstvo vlastně zbytečným procesem zatěžuje soudy, za jejichž pomalost je samo kritizováno, píše Mladá fronta Dnes.
Podle mluvčí ministerstva ale úředníky zaskočil nový zákon z roku 2006, podle kterého mohli lidé žádat o odškodnění z více důvodů - nově třeba za průtahy. Advokáti okamžitě začali nového práva ve velkém využívat. Takže na nepřipraveném ministerstvu se začaly od té doby hromadit spisy. Odbor odškodňování proto museli posílit úředníci odjinud. „Do konce roku by se měla situace v agendě odškodnění stabilizovat," slibuje mluvčí podle Mladé fronty Dnes.
Pokud vláda premiéra Petra Nečase (ODS) odvolá nejvyšší státní zástupkyni Renatu Veseckou, její křeslo by podle několika na sobě nezávislých zdrojů deníku Právo mohl obsadit český zástupce v Eurojustu Pavel Zeman (37). Ten přitom působí i jako státní zástupce podřízený Vesecké, a to na mezinárodním odboru Nejvyššího státního zastupitelství v Brně. Zemanovo jméno se podle zjištění Práva skloňuje stále častěji jak na ministerstvu spravedlnosti, tak mezi samotnými žalobci. Informaci, že Zeman patří mezi horké kandidáty na post nejvyššího žalobce, v úterý nevyloučil ani ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS).
Podle Hospodářských novin ale existují ještě horší výhledy než ten Kocourkův. "Podle našich analýz stoupne cena elektřiny pro domácnosti o 10 až 20 procent, pro podniky o 20 až 30 procent,"řekl novinám jeden z manažerů ČEZ. Firma sice oficiálně nechce zatím firemní odhady zveřejnit, varuje však, že zdražení bude veliké.
