Mezinárodní varhanní festival povznáší atmosféra baziliky
Ve čtvrtek byl zahájen 15. ročník Mezinárodního varhanního festivalu, který se tradičně koná v bazilice sv. Jakuba na Starém Městě. Co o zrodu a poslání festivalu říká jeho ředitelka Irena Chřibková?
"Festival vznikl na základě toho, že jsem postrádala v Praze možnost slyšet vůbec zahraniční varhaníky. Kdysi, ještě v době starého režimu, byly takové krásné cykly v Rudolfinu. Česká filharmonie dělala tyto cykly, ale potom nějak došlo k vymizení těchto recitálů a já jsem mezitím nastoupila do baziliky sv. Jakuba a viděla jsem tu možnost obnovit takovýto cyklus na našich varhanách, protože máme největší varhany v Praze a skýtají poměrně velké možnosti, dávají velké možnosti interpretovi prezentovat celou šíři repertoáru od baroka až po současnost." Světově uznávaný americko-britský varhaník John Scott ve čtvrtek zahájil festival, který do 23. září nabízí osm koncertů. Vystoupí na nich přední varhaníci ze Spojených států, Japonska, Francie, Slovenska i České republiky. Špičku světového varhanního umění mezi nimi podle Chřibkové reprezentují kromě Scotta také třeba Američan James Kibbie a Francouz Patrick Delabre. K rostoucí prestiži festivalu přitom bezpochyby přispívá i místo jeho konání, specifická atmosféra baziliky sv. Jakuba:"Zcela jistě její akustika, protože podle výsledků nedávného měření všech sálů a kostelů v Praze se zjistilo, že bazilika je asi na druhém místě, což je úžasné. Původně gotická klenba se po vyhoření stala barokní, takže ten strop se snížil, ale ta délka zůstala, takže ten dozvuk je prostě optimální, je ideální. A pak samozřejmě ty varhany, které jsou zasazeny do tohoto prostoru, varhany potřebují kámen a to prostě rozezní, pak ten interiér úžasný, to baroko, obrazy, sochy a tak dále, z toho celkového dojmu si posluchač odnáší dojem jakéhosi zklidnění, jakéhosi duchovního náboje." Kromě atmosféry baziliky sv. Jakuba a jejího náboje ale bezpochyby za úspěchem Mezinárodního varhanního festivalu stojí také osobní náboj jeho zakladatelky a ředitelky Ireny Chřibkové:
"Já hraju na varhan od svých deseti let a v podstatě jsem hudbu měla ráda už jako malá, začal jsem hrát na klavír. A pak jsem varhany viděla v kostele, když jsme s rodiči chodili v neděli na bohoslužby a tak mě zaujaly jako dítě různá táhla, že to má nějaký pedál a neobvyklý zvuk, střídaly se různé barvy, tak mě to zaujalo a toužila jsem ten nástroj blíže poznat."